Příchod veteránů z Ukrajiny je reálný. Průlom Ruska by vše zhoršil, míní Pojar

Po skončení války na Ukrajině může Evropu zasáhnout nová bezpečnostní výzva v podobě pohybu válečných veteránů, varoval v minulém týdnu první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle něj by se po kontinentu mohly pohybovat až desetitisíce lidí se zkušeností z bojů. To může dle bezpečnostních služeb představovat riziko zejména v souvislosti s černým trhem se zbraněmi a psychickými následky z války. Klíčovým faktorem případné poválečné migrační vlny přitom může být mechanismus slučování rodin. Vnitro ujišťuje, že bezpečnostní složky možné riziko poválečného pohybu veteránů sledují a zatím nevidí zásadní problém. Bezpečnostní expert Tomáš Pojar zmínil jedno velké riziko.

Za reálnou považuje hrozbu, obdobně jako vicepremiér kabinetu, bývalý národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar, který nyní funkci zastává i ve stínovém kabinetu ODS. „Příchod mnohých veteránů z Ukrajiny, ale i z Ruska, do Evropy a do České republiky po válce je reálný,“ uvedl pro Echo s tím, že bychom měli být velmi obezřetní. Hrozba se dá podle experta však umenšit tím, že se podaří ruské vojáky zastavit na Ukrajině na současné linii dotyku front.

„Pokud by se Rusku podařilo prolomit ukrajinskou obranu, další uprchlická vlna zahrnující mnohé veterány by mohla být daleko silnější než ta minulá,“ zdůraznil Pojar. Současná vláda dle jeho mínění téměř nepřispívá k tomu, aby Ukrajinci udrželi pozice, a tím snížili i riziko migrační vlny veteránů, což bezpečnostního poradce ODS mrzí. Pojar nyní působí také v Centru pro Evropu a Eurasii při Hudsonově institutu jako externí vedoucí výzkumný pracovník, udržuje též kontakty s holdingem CSG, který působí zejména v obranném průmyslu.

Havlíčkova slova ocenil poslanec a člen sněmovního bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL), byť zpochybnil počty eventuálních příchozích. „Podle dostupných informací se Ukrajina chystá převážnou část válečných veteránů začlenit do armádních struktur a dalších státních složek. Nyní má ukrajinská armáda sílu zhruba milion vojáků a lze očekávat, že naprostou většinu lidí si bude chtít ponechat. Pochybuji, že si všichni zbývající veteráni sborově řeknou, že se vydají do ČR,“ sdělil Echu Bartošek s tím, že někteří veteráni zůstanou, další pak zamíří do Polska a jiných zemí. „Na základě tohoto výpočtu mi desetitisíce osobně přijdou nadsazené, spíše bych očekával jednotky tisíc. Je nicméně správné, že se upozorňuje i na bezpečnostní aspekty celé věci – je potřeba brát celou záležitost velmi vážně a oceňuji, že se tak děje,“ doplnil bezpečnostní expert lidovců.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ubezpečil, že Česko celou záležitost bedlivě monitoruje. „Pokud jde o otázky spojené s bezpečností, včetně možného nelegálního nakládání se zbraněmi, bezpečnostní složky této oblasti od začátku konfliktu věnují zvýšenou pozornost. Dosavadní poznatky přitom nenasvědčují tomu, že by šlo o problém, který by se v České republice ve větší míře objevoval,“ snažil se mírnit apokalyptické hypotézy šéf vnitra v reakci pro Echo. České bezpečnostní složky společně s jeho ministerstvem prý situaci průběžně vyhodnocují a sdílejí informace se zahraničními partnery, přičemž dlouhodobá spolupráce probíhá i s ukrajinskými bezpečnostními složkami, a to jak na bilaterální, tak na evropské úrovni. „To umožňuje efektivní výměnu informací a koordinaci postupu při řešení případné trestné činnosti,“ ubezpečil Metnar. Jak naložit s veterány po válce je dle ministra tématem pro všechny členské státy Evropské unie, mimo jiné se řeší na platformě Europolu.

Čím se řídí slučování rodin?

Poslanec Bartošek zdůraznil, že ať již válka dopadne jakkoli, po jejím skončení by už nikdo nemohl přicházet na základě institutu dočasné ochrany. „Případné slučování rodin by probíhalo podle standardních pravidel cizineckého práva, která v České republice platí,“ uvedl. Cizinec žádající o dlouhodobý pobyt za účelem společného rodinného soužití musí mimo jiné prokázat dostatečné finanční zajištění, na vyžádání pak má také povinnost předložit výpis z rejstříku trestů. „Nemohl by k nám tedy přijít zdaleka každý,“ míní bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny. Stát má navíc dle Bartoška způsoby, jak situaci ohlídat.

Ministerstvo vnitra si přitom novelu cizinecké legislativy, v rámci které se zaměří zejména na přísnější postihy za nelegální pobyt a převaděčství, stanovila za jednu z hlavních priorit. Metnar k otázce veteránů pro Echo zmínil, že na evropské úrovni probíhá diskuze o otázkách souvisejících s dočasnou ochranou a případným návratem osob po skončení války. „Ukrajinská strana navíc opakovaně deklaruje zájem na návratu svých občanů,“ řekl ministr Echu. Koncem února, kdy se ministr setkal v Berlíně se svým německým protějškem, spolkovým ministrem Alexanderem Dobrindtem, dokonce Metnar uvedl, že Česko by chtělo otevřít v EU širší debatu o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků. Ministr to na zahraniční cestě zdůvodňoval tím, že Česko nadále čelí vysokému počtu nově příchozích – přibližně 6 000 osob měsíčně.

Redakce oslovila k problematice i současného bezpečnostního poradce vlády Hynka Kmoníčka a bývalého ministra vnitra, poslance Víta Rakušana (STAN), ani jeden však do redakční uzávěrky nereagoval.

Celkem je podle posledních statistik k poslednímu dni roku 2025 v Česku téměř 613 000 Ukrajinců, jejichž pobytové oprávnění eviduje cizinecká policie. Tím tvoří více jak polovinu všech cizinců v zemi – těch s dočasnou ochranou (tedy příchod po vypuknutí konfliktu) jich je zhruba 393 tisíc z nich. Početnou ukrajinskou menšinu mělo Česko již před rokem 2022. Podle dřívějšího ministra Metnara ze zmíněných téměř čtyř set tisíc pracuje v ČR nyní více než 180 tisíc ukrajinských uprchlíků. „Chceme, aby se tento počet zvyšoval,“ uvedl nedávno ministr. Se zahraničními pracovníky počítá i nová hospodářská strategie kabinetu, která ale má jít ruku v ruce s přijetí nové úpravy pobytového zákona, který má zajistit „vyšší bezpečnost prostřednictvím jednoduchých, ale striktních kritérií v pobytovém řízení“.