Lékaři chtějí speciálním zákonem nařídit minimální mzdy v nemocnicích

Zatímco na příští rok zkusí určit mzdy ve všech nemocnicích ještě VZP, ten další už to mohou dostat nařízené ze zákona. Jeden z důležitých příslibů, které ministerstvo zdravotnictví podepsalo v dohodě s nespokojenými zdravotníky, je totiž vznik speciálního zákona o odměňování. Ačkoliv zatím není nic „na papíře“, dohoda říká, že má dojít k naplnění formulací z Hegerova memoranda. Lékaři tak vidí cestu v plošném nařízení minimálních mezd a platů. Změna, která má zásadně zdražit práci lékařů, by vyšla na desítky miliard.

Po více než dekádě od dohody odborů s tehdejším ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09) zůstávají stejní někteří aktéři i samotné požadavky. Lékaři volají po naplnění slibu, že jejich platy a mzdy v základu narostou na úroveň 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, tedy v současných číslech 60 000 až 120 000 korun. Původní myšlenka se přitom stále točí kolem otázky přesčasů, ačkoliv je v současné době průměrný plat lékaře ve státní nemocnici 105 000 korun a v ostatních 80 000 korun, lékaři kritizují, že zásadní část z toho tvoří peníze za přesčasy, což tak nakonec lékaře nutí k jejich akceptování v neúnosné míře.

Nařízení minimálního základu by tak mělo zdražit práci lékařů, tlačit tak i management nemocnic k lepší organizaci práce a vést v konečném důsledku ke snížení počtu přesčasů. Podle dohody tak má začít od 1. ledna 2025 platit zákon o odměňování zdravotnických pracovníků, jehož cílem je „sjednotit odměňování zdravotnických pracovníků“, nastavit je podle parametrů z Hegerova memoranda a „proporcionálně též platy nebo mzdy ostatních zdravotnických pracovníků“.

Požadavky dohody se však liší od tohoto dekádu starého memoranda, v něm mělo jít o násobky průměrné mzdy z předminulého roku, tedy z už uzavřených dat Českého statistického úřadu.

Podle usnesení sjezdu lékařské komory mají však nyní lékaři představu jinou. „ČLK požaduje urychlené přijetí speciálního zákona o odměňování zdravotníků a lékařů, který zajistí lékařům za základní pracovní dobu příjmy v rozmezí nejméně 1,5 až 3násobku vždy aktuální průměrné mzdy v ČR, a to v závislosti na získané kvalifikaci. Zákon zároveň musí úměrně navýšit příjmy ostatních pracovníků ve zdravotnictví, včetně soukromých poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb,“ stojí v usnesení listopadového sjezdu delegátů lékařské komory.

Zákon bude podle ministerstva vycházet z toho, že platy tvoří v nemocnicích zhruba polovinu nákladů. Představa ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je, že zákon stanoví, kolik procent z meziročního navýšení úhrad od pojišťoven má jít na zvýšení odměn jednotlivých zdravotnických profesí. Tedy půjde o poněkud vylepšenou verzi nynějších úhradových dodatků. „Dovedu si představit určitou minimální mzdu pro lékaře nebo zdravotní sestry navázanou na úhradovou vyhlášku,“ uvedl ministr Válek s tím, že i veškeré další případné benefity budou vždy hrazené jen ze zdravotního pojištění a nesmí přesáhnout polovinu nákladů.

I podle představ lékařů tak má dojít k nastavení minimální mzdy napříč všemi nemocnicemi, která se bude díky navázání na průměrnou mzdu valorizovat. „Chápeme, že každá nemocnice je ve vedení někoho jiného, stát jim nemůže nařizovat, jak odměňovat zdravotníky a dobré je i zachovat v tom nějakou konkurenci. Na druhou stranu je ale třeba, aby byl základ adekvátní k profesi. Teď, když mladí nastupují za nějakých dvě stě, dvě stě třicet korun za hodinu, to asi úplně adekvátní není,“ řekla deníku Echo24 zástupkyně Sekce mladých lékařů ČLK Monika Hilšerová s tím, že ale zatím nejde o zcela prodiskutovaný návrh.

„Chtěli bychom docílit toho, aby každý lékař, který nastoupí do jakékoliv nemocnice, měl zaručenou nějakou minimální mzdu, nebo platový tarif v případě státních. Částka by měla být stejná, aby bylo jedno, do jaké nemocnice se nastoupí. Každý absolvent by tak věděl, že ať nastoupí do jakékoliv nemocnice, bude to minimálně za nějakou částku. Pokud bude chtít nabídnout někdo víc, tak samozřejmě může,“ dodala Hilšerová s tím, že už tak systém de facto stejně funguje, jelikož musí nestátní nemocnice kvůli konkurenceschopnosti navyšování ve státních nemocnicích následovat, ač jsou mzdy nižší než platy, často je dorovnávají například odměny.