Trump se zlobí. Jednal s poradci o možném stažení části amerických vojáků z Evropy

Americký prezident Donald Trump se svými poradci jednal o možnosti stáhnout část vojáků USA z Evropy, píše agentura Reuters s odkazem na vysoce postavený nejmenovaný zdroj v Bílém domě. Podle něj je americký prezident naštvaný na spojence v NATO za jejich neochotu pomoci zabezpečit Hormuzský průliv a také proto, že se mu nepodařilo získat Grónsko.

Definitivně o žádném stahování amerických vojáků ale Bílý dům podle zdroje Reuters nerozhodl ani nepřikázal Pentagonu vypracovat konkrétní plány. NATO na žádost Reuters o komentář dosud nezareagovalo.

Zdroj Reuters vzhledem k citlivosti záležitosti hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Samotná debata o tom, že by USA stáhly část svých vojáků z Evropy nicméně podle agentury dokládá, jak moc se vztahy mezi USA a evropskými spojenci v NATO v posledních měsících zhoršily. Zároveň to podle Reuters naznačuje, že středeční návštěva generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Bílém domě transatlantické vztahy příliš nezlepšila, jsou teď zřejmě nejhorší od založení Severoatlantické aliance v roce 1949.

Spojené státy mají aktuálně v Evropě více než 80.000 vojáků a od konce druhé světové války je jejich role klíčová v evropské bezpečnostní architektuře. Více než 30.000 z těchto vojáků je v Německu, značné počty jsou také v Itálii, Spojeném království a Španělsku.

Kterých zemí by se stahování amerických sil přímo týkalo, zdroj neupřesnil a nesdělil ani o kolik vojáků by šlo, pokud se tak Trump rozhodne.

Ačkoliv Trumpovy vztahy se spojenci v NATO jsou napjaté již dlouho, jelikož americký prezident dalším členským státům vytýká zejména nedostatečné výdaje na obranu, v posledních třech měsících se toto napětí vyostřilo. Trump vyvolal transatlantickou krizi, když začal opět hovořit o svém záměru získat Grónsko, které je autonomním územím Dánska. A poté, co USA s Izraelem 28. února zahájily údery na Írán, dal Trump opakovaně najevo, že je naštvaný, že mu spojenci v NATO nenabídli pomoc se znovuotevřením Hormuzského průlivu, který je klíčový pro světovou přepravu ropy a zůstal do značné míry zablokovaný Íránem, navzdory tento týden oznámenému křehkému příměří.

Diplomaté z NATO podle Reuters uvedli, že Spojené státy neupřesnily, zda chtějí, aby byla mise v Hormuzském průlivu spuštěna až po skončení konfliktu nebo ještě v jeho průběhu. USA podle nich také nesdělily, co přesně v tomto směru od spojenců očekávají.

List The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na představitele ve Washingtonu ve středu napsal, že Trumpova administrativa uvažuje o plánu, který by potrestal některé členy Severoatlantické aliance, o nichž se domnívá, že během války proti Íránu nebyli Spojeným státům a Izraeli nápomocní. Kromě přemístění vojsk by plán mohl zahrnovat také uzavření americké základny nejméně v jedné z evropských zemí, pravděpodobně ve Španělsku nebo Německu, uvedl deník.