Superdávka je tady. Někdo přijde o tisíce, jiní si polepší

Nová superdávka začíná v srpnu poprvé fungovat naplno a statisíce domácností v praxi zažijí, jak se jim po reformě změní pomoc od státu. Téměř třem pětinám dosavadních příjemců podle dřívější analýzy ministerstva práce podpora klesne, desítky tisíc domácností přijdou o více než dva tisíce korun měsíčně. Jiní si naopak o tisíce polepší. Vedle částky se změnily také podmínky nároku, při posuzování hrají větší roli příjem, majetek či pracovní aktivita. Situace se však může brzy měnit, řada domácností může začít v srpnu žádat znovu a už od října mají začít platit další změny podmínek.

Superdávka, oficiálně dávka státní sociální pomoci, nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Dosavadní příjemci těchto dávek, kteří o novou podporu požádali do konce loňského roku, dostanou nově vypočtenou dávku poprvé v srpnu. Do července pobírali původní podporu v rámci přechodného období, které se kvůli zpracování statisíců žádostí prodloužilo o několik měsíců.

Jedním z hlavních deklarovaných cílů reformy bylo dávky lépe zacílit. O vysokou podporu tak mají přijít například lidé, kteří sice pobírali například výrazný příspěvek na bydlení, jejich celková finanční a majetková situace však nutně neodpovídala nouzi. Přechod může být pro některé domácnosti velmi citelný. Jak deníku Echo24 dříve popsala Petra S., mladá žena z Prahy, příspěvek na bydlení jí dosud pokrýval výraznou část nájmu v širším centru metropole a dosahoval přibližně deseti tisíc korun měsíčně. „Přijdu zhruba o 9 tisíc měsíčně,“ uvedla s tím, že přiznaná superdávka její dosavadní podporu od srpna zásadně sníží.

Nejde přitom pouze o jednotlivé případy. Z červnové analýzy ministerstva práce založené na údajích z žádostí přibližně 155 500 domácností vyplynulo, že 57 procent z nich by mělo po přepočtu dostávat méně než dosud. Přes 22 500 domácností by mělo přijít o více než 3500 korun měsíčně, dalším 23 400 by měla klesnout podpora o 2001 až 3500 korun. Na opačné straně stojí přibližně 21 300 domácností, kterým by měla nová dávka přinést více než 3500 korun navíc. Ministerská analýza o příjmech domácností současně ukázala, že pětině ze zkoumaných 128 400 domácností by nemělo zůstat po zaplacení bydlení ani se superdávkou životní minimum.

První zkušenosti zatím přinesli takzvaní novožadatelé, tedy domácnosti, které nebyly součástí přechodného režimu a poprvé začaly superdávku pobírat už od prosince. V květnu superdávku pobíralo přibližně 43 tisíc těchto domácností a stát na ni vydal necelých 300 milionů korun. Průměrná vyplacená částka tehdy dosahovala zhruba 6840 korun. Za prvních pět měsíců roku výdaje na novou podporu činily kolem 1,1 miliardy korun.

Větší zátěžová zkouška přijde právě v srpnu. Úřady práce podle dat poskytnutých deníku Echo24 přijaly od příjemců rušených dávek více než 333 tisíc žádostí a přibližně 238 tisíc superdávek už starožadatelům přiznaly. Průměrná přiznaná částka u této skupiny má podle Úřadu práce dosahovat přibližně 7800 korun. Pokud se dávka v této výši vyplatí všem 238 tisícům domácností, samotná srpnová podpora pro starožadatele vyjde zhruba na 1,86 miliardy korun.

K tomu je nutné připočíst domácnosti z řad novožadatelů. Pokud by jejich počet a průměrná dávka zůstaly přibližně na květnové úrovni, celkové srpnové výdaje na superdávku by se mohly pohybovat kolem 2,16 miliardy korun. Jde však pouze o orientační propočet. Údaj o 43 tisících novožadatelů pochází z května a v dalších měsících mohli přibýt další, zatímco některým dosavadním příjemcům mohl nárok zaniknout.

Pohyb může nastat také mezi téměř 100 tisíci domácnostmi z řad starožadatelů, které se zatím mezi příjemce nové podpory nedostaly. Rozdíl mezi více než 333 tisíci podanými žádostmi a přibližně 238 tisíci přiznanými dávkami totiž automaticky neznamená, že všechny zbývající domácnosti obdržely definitivní zamítnutí. Část řízení ještě mohla pokračovat a domácnosti, které zamítavé rozhodnutí dostaly, se proti němu mohly odvolat.

Další možností je podání nové žádosti. Starožadatelé, kteří nyní neuspěli, mohou o superdávku od srpna požádat znovu a předložit aktuálnější údaje o příjmech, nákladech na bydlení či složení domácnosti. Původní posuzování totiž vycházelo z údajů dodaných při žádostech podávaných od října 2025 do konce loňského roku, tedy žádosti Úřad práce posuzoval i na měsíce starých údajích. Z podobného důvodu však později mohou o nárok někteří přijít. Výjimku pak představuje zamítnutí kvůli nesplnění majetkového testu, po němž lze novou žádost podat až po třech měsících. Také výsledky odvolání a opakovaných žádostí proto mohou počet příjemců postupně zvýšit.

Současné nastavení navíc zřejmě nevydrží dlouho. Ministerstvo práce po vyhodnocení a analýze části žádostí uvedlo, že je nutné přenastavit některé parametry nové dávky. Týká se to například složky podpory bydlení. Normativní nájemné, tedy horní hranice uznatelných nákladů, se má nově určovat podle 77 okresů namísto tří širokých kategorií obcí. Cílem je lépe zohlednit rozdíly v cenách bydlení mezi jednotlivými částmi země.

Rozšířit se má také skupina takzvaných zranitelných domácností, které mají při výpočtu nárok na příznivější podmínky. Nově mezi ně mají patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let, zatímco nynější pravidla zvýhodňují pouze rodiče s potomky do sedmi let. Změny schválily sněmovna i Senát a předloha míří k prezidentu Petru Pavlovi. Pokud ji podepíše, nové podmínky mají začít platit od října.

Dosavadní příjemci kvůli změnám nebudou podávat novou žádost, upravená pravidla se mají promítnout při pravidelném přehodnocení jejich nároku. Nové žádosti podané od října se už budou posuzovat podle nového nastavení. Úpravy mohou některým domácnostem přinést vyšší podporu či nově otevřít nárok na dávku, podle důvodové zprávy však současně mohou zvýšit výdaje státu až o tři miliardy korun ročně.