Nejednotná a bezradná Unie. Nemáme nástroje, jak ceny ropy a plynu ovlivnit, řekl Babiš po summitu

Závěr čtvrtečního summitu EU v Bruselu se nesl spíše v duchu zklamání z nemnoha posunů, co se přijatých závěrů týče, a brzkého rozpuštění setkání lídrů sedmadvacítky, které mělo původně trvat až do pátku. Po zhruba 12 hodinách však bylo hotovo. Přitom jednání Evropské rady probíhalo na pozadí dramatických dějů na Blízkém východě s možným dopadem na celý svět. Některá evropská média pak v souvislosti s tímto hovořila o slabosti Evropské unie.

Pozadím byl konkrétně izraelský útok na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu ve významném poli Jižní Pars v Perském zálivu, krok kritizoval dokonce i americký prezident Donald Trump. Írán reagoval pohrůžkou, že recipročně napadne Katar, Saúdskou Arábii a SAE, přičemž svým slovům dostál mj. i v pátek ráno, kdy tyto arabské země Perského zálivu čelily dalším útokům. V kuvajtské rafinerii Míná al-Ahmadí například po dronových útocích znovu vypukl požár.

Ve čtvrtek přitom cena zemního plynu pro evropský trh kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě stoupla až o 35 procent na 74 eura za MWh, což byla nejvyšší úroveň od ledna 2023. V pátek dopoledne pak klesla až o tři procenta, později se ustálila a pohybuje se kolem 62 eur (1520 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie sice v závěrech k Blízkému východu vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce a odsoudili také Írán za útoky na své sousedy, ukázalo se však, že situaci nemají reálně příliš jak ovlivnit. „Evropská rada volá po deeskalaci a maximální zdrženlivosti, ochraně civilistů a civilní infrastruktury a po plném respektování mezinárodního práva všemi stranami,“ uvedl summit, přičemž v reakci na situaci se – oproti předběžným verzím sdělení – objevila i výzva k „moratoriu na údery na energetická a vodní zařízení“.

Večer i apel na zachování klidu

„Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje,“ uvedl ráno na tiskovém brífinku premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že do té chvíle viděl šanci spíše pro snižování cen, mimo jiné i pro pohonné hmoty. Při příchodu na summit pak mluvil o tom, že „ceny jsou úplně vyexplodované“. Po skončení akce pak mluvil v podobném duchu: „Situace po včerejším útoku je velice špatná a vypadá to, že instalace na výrobu LNG plynu v Kataru budou delší dobu vlastně mimo provoz, takže dopad na trh v případě ropy i plynu je velice špatný.“

Zároveň se Babiš snažil uklidňovat situaci. „Není důvod k panice, Čepro je schopno nás zásobit,“ řekl v souvislosti se státním podnikem, který mimo jiné provozuje síť čerpacích stanic EuroOil vlastněných státem. „Čepro a ostatní čerpací stanice byly dostatečně zásobeny, aby nebyly odstaveny,“ uvedl Babiš s odkazem na Slovensko, kde v souladu se středečním rozhodnutím vlády Roberta Fica začala od čtvrtka regulace prodej nafty u čerpacích stanic a od příštího pondělí zavede země dražší naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou. „Ale to byla samozřejmě situace ještě před tím útokem,“ podotkl Babiš ke krokům českých pumpařů.

Babiš ovšem také nastínil bezradnost sedmadvacítky v tomto tématu. „Evropská rada útoky nepřivítala, vyzvali jsme k příměří. Odzněly tam různé diskuse, aby konflikt nebyl eskalován. Ale v podstatě Evropská rada, ani tedy Evropa, nemá v této chvíli žádnou pozici, jakým způsobem to nějak ovlivnit,“ připustil český lídr. „V podstatě Evropa není schopna teď na to nějakým způsobem reagovat. Jediný způsob, jak ulevit firmám, je právě změna systému ETS,“ doplnil premiér s odkazem na další téma, které summit řešil, a to sice konkurenceschopnost, zejména v souvislosti s emisními povolenkami pro průmysl.

O měsíc dříve

Ty chtělo Česko přehodnotit, dokonce bylo jednou z deseti zemí, které se připojily k dopisu předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce komise Ursule von der Leyenové, ve kterém žádají důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Babiš chce společně s dalšími státy prosadit výjimku pro energeticky náročný průmysl, přičemž dalším směrem debaty je i cenový strop povolenek. V závěrech summitu k povolenkám ale stojí, že mají i nadále fungovat na tržním principu, což jde proti myšlence zastropování. Některé státy hovoří o emisi nových povolenek, respektive mírnějšímu snižování jejich počtu, co se snahy o dekarbonizaci týče.

„Já jsem vystoupil k tématu emise nových povolenek. Je to nesmysl, který nic nepřinese. Když Evropská unie nesmyslně zpřísňuje ty emisní cíle, kdy se zase prosadilo, že do roku 2040 má jít o 90 %, zkrátka si nedají říct, tak je pak samozřejmě jasné, že ten rizikový a spekulativní kapitál do nich bude investovat a zase na to v konečném důsledku doplatí průmysl. Takže my určitě budeme bojovat za to, aby byl průmysl (míněno energeticky náročný – pozn. red.) vyňat na nějakou dobu,“ nastínil Babiš, kam směřuje česká pozice.

Babiš za největší úspěch čtvrtečního jednání v této věci považoval, že Evropská komise má do června předložit návrh revize. „Podařilo se nám prosadit, když původně byl termín červenec, že Evropská komise připraví konkrétní plán, jak zrevidovat směrnici o emisních povolenkách, že to bude na Evropské radě již v červnu,“ uvedl premiér s tím, že Česko bude hledat spojence pro své návrhy zejména v oblasti sousedních států, které čelí podobným problémům, co se vysokých cen energií týče.

Zůstat bdělí, zaznělo k migraci

Na žádost některých zemí přibyl v průběhu večera do závěrů k tématu íránské války též odstavec týkající se migrace. Lídři v něm uvedli, že by si EU měla vzít ponaučení z uprchlické krize 2015 vyvolané syrskou válkou a využít všechny nástroje, které má k dispozici k „zabránění nekontrolovaným migračním pohybům do EU a k zachování bezpečnosti v Evropě“.

Na dotaz Echa se premiér vyjádřil k tématu migrace již ve čtvrtek ráno před odletem na letišti ve Kbelích. Babiš odmítl, že by Česku hrozilo riziko nové vlny. „Mluvil jsem s mým poradcem na migraci, Petrem Pelikánem, a žádná migrační vlna nehrozí. Je to skutečně člověk, který se s tím zabývá desítky let a určitě migrace z Íránu do Evropy nehrozí. Nemám nějaké informace, že by to mohlo nastat,“ řekl Babiš.

Právě to zmiňuje i pozice sedmadvacítky, byť je dle jejích lídrů nutné zůstat ve střehu. „Ačkoli se konflikt nepromítl do okamžitých migračních toků směrem k Evropské unii, Evropská rada zdůrazňuje důležitost zachování vysoké úrovně bdělosti a zajištění nezbytné úrovně připravenosti na základě nástrojů a politik, které EU v uplynulých letech vyvinula,“ stojí v novém odstavci závěrů k Blízkému východu, co se migrace týče.

Před oficiálním začátkem summitu se Babiš v Bruselu účastnil neformální snídaně právě k tématu migrace. „Strašně jsem se bavil, protože kolegové ze státu, kteří vítali migranty v roce 2015 a měli slogan ‚Wir schaffen das‘ (tedy Německo – pozn. red.) se probudili a všichni chtějí zavírat hranice,“ sdělil při příchodu na jednání Rady. „Konstatovali po 10 letech, například premiérka Dánska, že se nemůže opakovat rok 2015,“ řekl po konci summitu v pozdních večerních hodinách Babiš s tím, že uzavření hranic „je samozřejmě v rozporu s určitými zákony“. „Komise má tedy bohužel za úkol řešit ne zrušení té směrnice o ilegální migraci, která je špatná, my ji odmítáme, ale má tedy najít nějaký zákonný způsob, aby vlastně členské státy mohly odmítat tuhle ilegální migraci,“ zakončil Babiš.