Příští rok může schodek rozpočtu překonat 350 miliard, předpokládá Národní rozpočtová rada

Schodek státního rozpočtu může příští rok překročit 350 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). V letošním roce vláda plánuje hospodařit s deficitem 310 miliard korun, znamenalo by to čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již potvrdila, že deficit poroste. Jednání o rozpočtu bude probíhat celé léto. Ministryně avizovala, že bude na rozdíl od svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS) jednání průběžně komentovat.

„NRR na základě k dnešnímu dni dostupných dat kalkuluje, že při splnění tříprocentního maastrichtského kritéria může schodek státního rozpočtu na příští rok přesáhnout hladinu 350 miliard korun,“ uvedla NRR. Rada zároveň upozornila, že nevylučuje ani překročení hranice tří procent HDP. Poukázala přitom na návrh fiskálně-strukturálního plánu, který hovoří o možném pokrytí vyššího schodku únikovou doložkou, kterou EU umožňuje využít při zvýšených výdajích na obranu. „NRR upozorňuje, že konstrukce evropské únikové doložky vládě ČR umožňuje i při obranných výdajích pod dvě procenta HDP překročit stanovené saldo o cca 0,3 až 0,4 procenta HDP,“ uvedla rada ve stanovisku.

NRR ve svém stanovisku rovněž kritizovala uvolnění rozpočtových pravidel, které navrhla vládní koalice a které nyní projednává Parlament. Upozornila, že po schválení změn budou v Česku platit unijní rozpočtová pravidla, která jsou mírnější než dosud platná národní úprava. „Smysl národních fiskálních pravidel spočívá především v tom, aby se české veřejné finance držely v teritoriu, jež je bude dostatečně chránit před nárazem na pravidla unijní, respektive než dlouhodobou udržitelnost českých veřejných rozpočtů začnou efektivně vymáhat finanční trhy,“ uvedla rada.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již potvrdila, že příští rok schodek překoná letošních 310 miliard korun. Opakovaně ale odmítá, že by schodek překonal zmíněnou tříprocentní hranici. „Deficit 150 miliard (který požaduje nynější fiskálně-strukturální plán – pozn. red.) prostě nebude, nebudu vám lhát, neumím čarovat. Pokud se změna fiskálně strukturálního plánu nestihne nebo se to neschválí, tak potřebuji možnost sestavit rozpočet podle pravdy. Musela bych využít národní doložky, stále pod třemi procenty HDP. To je jakási pojistka,“ uvedla pro Echo24 Schillerová.

Rada také poukazuje na problém se záměrem umožnit navýšit výdaje státního rozpočtu až o 10 % v případě „zhoršené bezpečnostní situace, zejména v návaznosti na plnění závazků vyplývajících z článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy“. Podle NRR jde o ustanovení, které nepřiměřeně zvyšuje výdajový manévrovací prostor vládě, jelikož k takovému navýšení rozpočtových výdajů nebude potřebovat souhlas PSP ČR, a jelikož v ustanovení není jasně taxativně uvedeno, za jakých okolností je možné rozpočtové výdaje v daném rozměru navýšit.

NRR rovněž zmínila zvýšení výnosu desetiletého státního dluhopisu. „V současnosti se přibližuje pětiprocentní hranici, tedy na dohled úrovni, která byla v minulosti dosažena zejména v obdobích mimořádných finančních a geopolitických otřesů,“ uvedla NRR. Připomněla, že vyšší výnosy dluhopisů zvyšují náklady na obsluhu státního dluhu. „Úrokové náklady by se měly v následujících letech zvýšit až na 1,6 procenta HDP,“ uvedla rada.

Kabinet v čele se Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (ANO) opakovaně argumentuje, že vyšší výdaje jsou potřeba kvůli nutnosti investovat a tím nastartovat ekonomiku. NRR uvádí, že ani v minulosti však nebyla v této souvislosti akcentovaná období výrazného hospodářského růstu spjata s předchozím či současným nárůstem veřejného dluhu. „Například německá dluhová kvóta v letech tzv. hospodářského zázraku (1948 až 1966) zůstala stabilní, nízká a až do sjednocení Německa v roce 1990 nepřesáhla hladinu, které Česko již nyní dosahuje. A ani saldo veřejných financí nebylo výrazně deficitní, naopak v některých letech bylo přebytkové. Narativ o vytvoření dluhu (růstu dluhové kvóty), následném ekonomickém růstu a splacení dluhu růstem (snížení dluhové kvóty) nemá v datech oporu,“ poukazuje NRR.

Národní rozpočtová rada je zřízena na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti, její členy schvaluje Sněmovna na návrh vlády, Senátu a České národní banky. Jde o nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.