Energetická krize: EU tlačí na snížení daní z elektřiny, řeší se uvolnění nouzových zásob ropy

Jednotlivé členské státy reagují na energetickou krizi způsobenou válkou v Íránu. Česko v současné době monitoruje marže čerpacích stanic, Maďarsko ale třeba znovu zavedlo cenový strop na benzin a naftu. Téma zároveň rezonuje i na evropské úrovni, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová říká, je potřeba domácnostem a firmám pomoci hned teď. V současnosti probíhá příprava konkrétních opatření, zároveň ale EK apeluje na státy, aby snižovaly daně z elektřiny. Ve hře je také nasazení nouzových zásob ropy.

Von der Leyenová ve středu uvedla, že EU připravuje možnosti pro snížení cen energií, včetně lepšího využívání dohod o nákupu elektřiny, opatření v oblasti státní podpory a dotací nebo zastropování ceny plynu. Domácnostem a firmám je podle šéfky EK potřeba ulevit hned teď. „Cena energie samotné tvoří více než 56 procent faktury. Poplatky za sítě představují 18 procent, další daně a poplatky 15 procent, samozřejmě jde o průměrné hodnoty a liší se podle energetického mixu jednotlivých členských států,“ řekla předsedkyně EK.

Podle šéfky unijní exekutivy existuje prostor pro zvýšení produktivity sítí, aby se promrhalo méně energie z obnovitelných zdrojů. „Uvedu jedno číslo: loni jsme v EU instalovali více než 80 gigawattů obnovitelných zdrojů, jde o rekord. Přesto se do sítí nedostane šestkrát více energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. V situaci, kdy poptávka po elektřině roste, je to neudržitelné,“ řekla. Daně a poplatky jsou v kompetenci členských států. Pravdou podle šéfky EK nicméně je, že některé země EU zdaňují elektřinu výrazně více než plyn.

Konkrétnější byl v rozhovoru pro vlajkový pro pořad Euronews Europe Today energetický eurokomisař Dan Jørgensen, který vyzval evropské země, aby v reakci na současné prudké zvýšení cen energií v důsledku války na Blízkém východě co nejdříve „snížily daně z elektřiny“. „Samozřejmě máme vážné obavy, že ceny jsou pro naše občany a naše průmyslová odvětví příliš vysoké. Vyslali jsme členským státům Unie velmi jasný signál a doporučujeme vám snížit daně z elektřiny“ řekl Jørgensen s tím, že rychlé snížení daní by „usnadnilo průmyslu konkurovat a bylo by to dobré pro zelenou transformaci“.

Komisař uvedl, že pokud se situace zhorší, jsou k dispozici další možnosti, i když EU zatím není ve stejném stavu nouze jako během energetické krize v roce 2022. „Mezi vážnou situací, v níž se nyní nacházíme, a stavem úplné nouze je velký rozdíl,“ řekl. Očekává se, že krize bude hlavním tématem příštího summitu EU v Bruselu.

Jørgensen také uvedl, že mezi hlavními světovými ekonomikami probíhají diskuse o tom, zda v případě zhoršení volatility trhu nasadit nouzové zásoby ropy. „Dnes (ve středu) jsem se zúčastnil schůzky s ministry energetiky zemí G7, kde jsme právě o tom diskutovali,“ řekl. „Je to něco, co může být relevantní. Pomohlo by to udržet ceny na nízké úrovni,“ řekl komisař s tím, že Evropa je v silnější pozici než během šoku, který následoval po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022.

Uznává však, že rostoucí globální ceny nevyhnutelně ovlivňují evropské spotřebitele a průmysl. „V současné době nejsme v Evropě v situaci, kdy bychom měli problémy s bezpečností dodávek, ale otázka cen je pro naše občany a náš průmysl nesmírně důležitá,“ uvedl Jørgensen.

Von der Leyenová uvedla, že díky krokům, které EU v posledních letech podnikla, je dnes Evropa mnohem méně vystavena závislosti na dovozu fosilních paliv. „To však neznamená, že jsme imunní vůči cenovým šokům, energetické trhy jsou globální,“ uvedla von der Leyenová s tím, že narušení dodávek v oblasti Perského zálivu ovlivňuje ceny po celém světě. Řekla, že od začátku konfliktu vzrostly ceny plynu o 50 procent a ceny ropy o 27 procent. „Když to převedeme na eura, pouhých deset dní války už stálo evropské daňové poplatníky o tři miliardy eur více na dovozu fosilních paliv. To je cena naší závislosti v energetické oblasti,“ dodala.

Zdůraznila, že EU má zdroje energie, které pocházejí z Evropy, jde o obnovitelné zdroje a jadernou energii. Jejich ceny zůstaly v posledních deseti dnech stejné. „Přesto někteří v současné krizi tvrdí, že bychom měli opustit naši dlouhodobou strategii, a dokonce se vrátit k ruským fosilním palivům. To by byla strategická chyba. Učinilo by nás to závislejšími, zranitelnějšími a slabšími,“ dodala von der Leyenová.

Česká vláda v současnosti zatím monitoruje marže provozovatelů čerpacích stanic. Návrh opoziční ODS snížit spotřební daň z benzinu a nafty o 1,70 Kč na litr je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nesystémový výkřik. Jen v případě nafty by státní rozpočet přišel podle výpočtu ministerstva financí o 11 miliard korun na příjmech a účinek by nepřinesl.

Ministryně uvedla, že v situaci, kdy cena nafty na burzách osciluje o dvě koruny nahoru i dolů, by snížení spotřební daně bylo jen plácnutím do vody a nemělo by žádný účinek. Poznamenala, že Česko má pořád jedny z nejnižších cen paliv v EU. Informovala také, že o situaci jednala v úterý večer i se zástupci České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Monitoring marží podle ní funguje přesně tak, jak ministerstvo chtělo, tedy preventivně. Provozovatelé čerpacích stanic mají podle dřívějších informací denně posílat údaje o cenách, přičemž předávání dat začne 16. března.

Pokud rostou ceny u čerpacích stanic, je to podle Schillerové pravděpodobně kvůli cenám ropy na burze. Věří, že se neúměrné zvyšování marží nepotvrdí. Podotkla, že ministerstvo má v záloze velmi silný nástroj v zákonu o cenách, ale věří, že k němu nebude muset přistoupit. Podrobnosti neuvedla, ale vláda může stanovit nejdéle na rok zákaz zvyšování cen nad platnou úroveň, tedy cenové moratorium.

Nafta v Česku zdražila podle informací společnosti CCS za den o více než korunu na úterních 40,29 koruny za litr. Od začátku války na Blízkém východě cena stoupla o víc než sedm korun.