Měnový fond v prognóze zhoršil růst globální ekonomiky. Německo bude silně zasaženo

Mezinárodní měnový fond (MMF) varuje před výrazným zpomalením a zhoršením globální ekonomiky. Ve svém jarním výhledu zhoršil svůj předchozí odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok o 0,2 procentního bodu na 3,1 procenta, zejména kvůli dopadům konfliktu na Blízkém východě. V Evropě to bude především Německo, kdo bude silně zasažen. Výhled na příští rok zůstal beze změny, hrubý domácí produkt (HDP) by se tak podle MMF mohl zvýšit o 3,2 procenta.

Podle deníku Bild je situace obzvlášť kritická v Německu. Největší evropská ekonomika by totiž v roce 2026 měla růst pouze o 0,8 procenta, přitom ještě před několika měsíci MMF předpovídal růst ve výši 1,1 procenta. Prognóza pro rok 2027 byla také snížena: místo 1,5 procenta MMF nyní očekává růst pouze o 1,2 procenta.

Jedním z hlavních důvodů je ropný šok a zablokování Hormuzského průlivu. Německo jako stále ještě poměrně industrializovaný stát je závislé na dovozu energií. Berlínská vláda reagovala tím, že zavádí krátkodobá opatření jako je například snížení energetické daně z pohonných hmot, což ale nebude mít na celkovou ekonomiku zřejmě zásadnější dopad.

Německo musí počítat s tím, že energetický šok způsobený válkou s Íránem bude přetrvávat, což umocní už tak jeho nedobrou ekonomickou situaci na extrémně křehkou, uvedl německý ministr financí Lars Klingbeil před cestou na jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu.

Klingbeil řekl, že s ministry financí a mezinárodními organizacemi projedná, která opatření jsou nejvhodnější pro stabilizaci ekonomiky a trhů, a také jak poskytnout cílenou podporu lidem a podnikům, které byly zasaženy obzvláště těžce.

Letos ekonomika eurozóny vykáže podle fondu růst o 1,1 procenta, příští rok o 1,2 procenta. Eurozóna dováží většinu energie, kterou potřebuje, a je tak obzvláště citlivá na prudký růst cen. Nicméně MMF je ve svém výhledu optimističtější než Evropská centrální banka, která minulý měsíc ve svém základním scénáři předpověděla růst v letošním roce o 0,9 procenta před oživením v roce 2027. Plánované zvýšení výdajů na obranu zmírní část očekávaného zpomalení, ale nárůst výdajů je relativně pomalý, takže oživení pravděpodobně dorazí později, dodal MMF.

MMF vidí rizika i v souvislosti s inflací. Celosvětově by spotřebitelské ceny mohly v roce 2026 vzrůst v průměru o 4,4 procenta, což výrazně překročí cíle stanovené mnoha centrálními bankami. Centrální banky sice v současnosti nevidí žádnou bezprostřední potřebu jednat, ale v případě zhoršení situace by mohlo být nutné zvýšení úrokových sazeb – což by pro ekonomiku představovalo další rizika, varuje Bild.

Konflikt na Blízkém východě vypukl na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán. Růst globální ekonomiky v posledním roce podporovaly zejména investice do technologií, uvolněné finanční podmínky a příznivá hospodářská politika. Válka ale působí opačně - tlačí na růst cen komodit, inflační očekávání i zpřísnění finančních podmínek.

Měnový fond uvedl, že nyní místo standardní prognózy pracuje s tzv. referenčním scénářem, který předpokládá, že konflikt bude omezený a jeho dopady odezní do poloviny tohoto roku. Bez konfliktu na Blízkém východě by byl růst globální ekonomiky letos vyšší, než měnový fond předpokládal v dosavadním výhledu. Dosáhl by zhruba 3,4 procenta. Nyní je výhled nižší, negativní dopady ale částečně tlumí příznivá data z poslední doby a také nižší cla.

Dopady jsou navíc velmi nerovnoměrné. Zatímco vyspělé ekonomiky zůstávají relativně stabilní, rozvíjející se a rozvojové země - hlavně ty, které dovážejí komodity - čelí výraznějšímu zpomalení. Pro tyto ekonomiky MMF zhoršil výhled letošního růstu o 0,3 procentního bodu, zatímco u vyspělých zemí zůstal výhled v zásadě beze změny.

V případě nepříznivějšího vývoje by se situace mohla výrazně zhoršit. Pokud by ceny energií rostly déle a výrazněji, globální růst by zpomalil na 2,5 procenta a míra inflace by dosáhla 5,4 procenta, zatímco nyní MMF čeká letošní inflaci 4,4 procenta. Ještě horší scénář, například při poškození energetické infrastruktury, by znamenal pokles tempa růstu zhruba ke dvěma procentům a inflaci nad šesti procenty. Dopady by přitom byly téměř dvojnásobné v rozvíjejících se ekonomikách proti vyspělým zemím.

Rizika dalšího zhoršení výhledu ale podle MMF převažují. Patří mezi ně možné prohloubení geopolitického napětí až do podoby největší energetické krize moderní doby, obchodní spory či tlak na veřejné finance a zadlužení. Negativně by mohlo působit rovněž oslabení důvěry v centrální banky nebo korekce na finančních trzích, například v souvislosti s přehodnocením očekávání kolem umělé inteligence (AI). Naopak pozitivní vývoj by mohl přinést další růst investic do AI, strukturální reformy nebo zmírnění obchodních sporů, dodal MMF.

Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas na tiskové konferenci uvedl, že svět se možná již řítí směrem k nepříznivému scénáři, i když fond zveřejnil optimističtější prognózu. Dodal, že každý den, kdy pokračuje narušení dodávek energie a výkyvy cen, znamená, že se nepříznivý scénář stává pravděpodobnějším. Svět se podle něj nyní pravděpodobně nachází někde uprostřed mezi zveřejněnou prognózou a nepříznivým scénářem.

Ekonomika Spojených států podle měnového fondu letos vykáže růst o 2,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než MMF čekal v lednu. Růst podpoří fiskální politika a doznívající efekt snížení úrokových sazeb v loňském roce, negativně naopak působí vyšší obchodní bariéry a částečně i konflikt na Blízkém východě. Dopad konfliktu však není tak výrazný, protože Spojené státy jsou čistým vývozcem energií. V příštím roce by měl růst v USA zpomalit na 2,1 procenta, bude však o 0,1 procentního bodu vyšší, než uváděla lednová prognóza fondu.