Vláda hlasovala o tom, kdo nahradí Řehku. Má to být jeho zástupce Hlaváč. Zůna byl proti

Premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda se shodla na otázce, kdo bude novým náčelníkem generálního štábu české armády. Měl by se jím stát současný první zástupce náčelníka Miroslav Hlaváč. Do funkce ho jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve sněmovním výboru pro obranu. Od července 2022 post zastává Karel Řehka, mandát mu skončí v létě. Řehka se dostával do častých konfliktů v minulosti s tehdejší ministryní obrany Janou Černochovou (ODS), předchůdkyní nynějšího šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD).

„Má obrovské zkušenosti a myslím si, že je to ideální kandidát. V rámci kariérního řádu, když je (Hlaváč) prvním náměstkem stávajícího náčelníka generálního štábu, je to pro mě přirozená volba,“ řekl Babiš. Nyní podle něj záleží, zda se s návrhem ztotožní prezident. Babiš uvedl, že s hlavou státu v pondělí telefonoval a oznámil mu své rozhodnutí. Pavel následně oznámil, že je připraven Hlaváče jmenovat.

Premiér uvedl, že Zůna hlasoval proti Hlaváčovi, ostatní prý na jednání kabinetu byli pro. Zůna měl údajně mít jiného favorita. Babiš ale uvedl, že je zcela logické, aby byl novým náčelníkem jeho dosavadní zástupce. Funkční období náčelníka armády trvá obvykle čtyři roky, jde o nejvyšší vojenskou funkci v zemi. Právě časté a hojně medializované spory mezi Černochovou a Řehkou vedli k tomu, že Zůna měl hledat někoho, kdo nebude tolik výrazný, co se komunikování svého názoru týče.

Náčelník generálního štábu (NGŠ) je podřízený ministrovi obrany, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Kromě Hlaváče se debatovalo i o generálmajoři Petru Čepelkovi, který je velitelem vzdušných sil, a Václavu Vlčkovi, který šéfuje Velitelství pro operace. Posledním kandidátem byl brigádní generál a velitel teritoriálních sil Petr Svoboda.

Oznámené jméno přivítala opozice. „Volba generála Miroslava Hlaváče je dobrá, logická a pro Armádu České republiky důležitá zpráva,“ uvedla na konto oznámeného jména exministryně Černochová. Podle nynější poslankyně a předsedkyně Výboru pro bezpečnost byl Hlaváč u klíčových rozhodnutí, modernizačních projektů i složitých debat posledních let a armádu velmi dobře zná, rozumí jejím potřebám a má přirozenou kontinuitu s prací, která už byla zahájena.

„Navržení Miroslava Hlaváče je silným signálem kontinuity, odbornosti a jasného směru pro další rozvoj Armády České republiky,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro obranu a stínový ministr obrany kabinetu STAN Josef Flek. Má za to, že pro další fungování armády nyní bude zásadní nastavení dobré komunikace mezi náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a Ministerstvem obrany ČR.

Řehkovy spory s Černochovou

Končící náčelník generálního štábu Karel Řehka je armádním generálem. Rodák z Tišnova u Brna vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a průzkumný směr na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Později absolvoval důstojnický kurz na Královské vojenské akademii Sandhurst ve Velké Británii, kurz Ranger v USA, kurz předsunutých leteckých návodčích ve Velké Británii a brigádní štábní kurz zaměřený na řízení obrany státu a krizové řízení na Vojenské akademii v Brně.

Jeho názorové spory s předchozí ministryní Černochovou byly věcí veřejnou a jejich časté propírání vedlo až k tomu, že v polovině roku 2023 chtěl Řehka rezignovat, nicméně tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) jeho konec nepřijal a rozmluvil mu to. Spory o kompetence se ale i přes Řehkovo setrvání projevovaly i nadále, například na obou velitelských shromážděních v minulém roce musela Černochová připomínat Řehkovi, kde je jeho místo. „Generální štáb je součástí ministerstva obrany a jeho náčelník je podřízen vedení resortu,“ uvedla politička v listopadu 2025. Řehka se k věci vyjádřil například koncem února na veřejném slyšení v horní parlamentní komoře. „Ministr obrany si vůči armádě může dělat, co chce – regulují ho pouze jeho interní normy, které si on sám schvaluje. Jinými slovy, když ministr obrany se rozhodne, že od zítřka nebo od příštího týdne bude rozhodovat o všech velitelích čet v armádě, tak to prostě udělá. Náčelník generálního štábu se může stavět na hlavu a neudělá s tím vůbec nic,“ zhodnotil v Senátu končící náčelník, zároveň odmítl komentovat konkrétně Černochovou.

V minulosti byl Řehka například velitelem průzkumného odřadu roty KFOR, která se zapojila do operace Joint Guardian na území Kosova. V letech 2002 až 2006 působil jako velitel roty a později střediska 601. skupiny speciálních sil, v roce 2004 se jako zástupce velitele kontingentu speciálních sil zúčastnil operace Enduring Freedom v Afghánistánu. Od srpna 2006 do července 2009 působil jako specialista oddělení speciálních sil na velitelství sil rychlé reakce NATO v německém Rheindahlenu, přičemž se na přelomu let 2006 a 2007 a 2007 a 2008 dvakrát vrátil do Afghánistánu.

Po návratu do ČR působil na Ředitelství řízení speciálních sil ministerstva obrany a byl vojenským asistentem ministra obrany. V květnu 2010 se stal velitelem 601. skupiny speciálních sil, v jejímž čele stál do října 2014 (v roce 2011 velel v operaci ISAF v Afghánistánu). V letech 2020 až 2022 byl ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Se jmenováním do čela armády v červnu 2022 se vrátil do aktivní služby.