Důchodci se nebudou muset bát, že onemocní. Jak se změní podpora práce v penzi
PRÁCE V DŮCHODU
Důchodci se mají brzy dočkat další změny, která povede k dosud bezprecedentní odměně za pokračování v práci i po odchodu do penze. Změna však nespočívá pouze v přidání peněz navíc, měnit se má i zásadní prvek, podle kterého se určovalo, zda důchodce odpracoval „dost“ a má nárok na navýšení penze.
Pracující starobní důchodci nemusí po reformě minulé vlády od loňského roku posílat státu na důchodové pojištění 6,5 procenta ze základu výdělku. V minulém roce jim tak stát ponechal miliardy navíc. Tato novinka nahradila původní nepříliš lákavé zhodnocování práce při pobírání penze, do minulého roku se místo odpuštění odvodů zvedala starobní penze za 360 dnů práce navíc o 0,4 %. To tak často znamenalo, že si důchodce za rok práce „polepšil“ například o 70 korun měsíčně.
Nynější vláda plánuje úlevu na pojištění ponechat, zároveň chce do systému vrátit i původní mechanismus – ovšem ve značně štědřejší podobě, penze by se měla zvedat za odpracovaný rok o několik set korun měsíčně. To však nebude jediná změna, tentokrát by se totiž měl počítat opravdu každý den.
„Díky jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů dokážeme už nejít na 360 odpracovaných dní, ale dokážeme říct, že ten senior pracoval 20 dní, tři měsíce, půl roku nebo třeba jen týden, a vždy podle toho budeme den po dni počítat navýšení té lednové řádné valorizace. Bude to mnohem spravedlivější, jednodušší, doposud (než bývalá vláda zavedla nový mechanismus – pozn. red.) to bylo tak, že když člověk odpracoval 359 dní, nárok na to navýšení už neměl,“ popsal změnu ministr práce Aleš Juchelka (ANO) ve stranickém podcastu Schillerka a Juchelka.
Novinkou je pak také to, že má k navyšování docházet automaticky. O původní navyšování si museli lidé aktivně zažádat, což řadě lidí ani nestálo vzhledem k odměně v desetikorunách za „námahu“. Podle návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení, by se také už vzhledem k automatizaci neměl počet dnů v práci krátit o tzv. odečítané doby, jako je například dočasná pracovní neschopnost či neplacené volno.
„První automatické zvyšování důchodů proběhne v lednu 2028, první rozhodné období bude v rozmezí 1. 9. 2026 až 31. 8. 2027 – cílem je zajistit dostatek času na technickou přípravu a zároveň vyloučit časový překryv této akce s hromadným zvyšováním důchodů z titulu tzv. věkové valorizace prováděné v lednu 2027,“ stojí v návrhu s tím, že zvýšení bude odpovídat počtu dní během roku, tedy v případě, že důchodce bude pracovat například jen několik měsíců, získá navýšení za poměrnou část.
Návrh pak ukazuje teoretický příklad důchodce, který pobírá starobní důchod, jehož procentní výměra činí 24 500 korun a během roku si přivydělával pouze tři měsíce, dohromady 93 dní. Díky tomu se mu k běžné valorizaci, pro tento příklad ve výši 3,1 procenta, přičte ještě zvýšení za odpracovanou dobu, takže se jeho procentní výměra od ledna 2028 zvýší celkem o 3,49 procenta. Měsíční důchod mu tak vzroste o 856 korun. Pokud by při pobírání důchodu vůbec nepracoval, dostal by navíc jen 760 korun, tedy o 96 korun méně. Při práci po celý rok by se mu důchod zvýšil o 1127 korun, což je o 367 korun více než bez práce.
K tomu pak bude pracujícím důchodcům nadále náležet nynější sleva na pojistném. Lidé, kteří v důchodu dál pracují, nemuseli loni díky odpuštění důchodových odvodů poslat státu z výdělků celkem čtyři miliardy korun. V prosinci odvodovou úlevu mělo 144 000 zaměstnaných penzistů a penzistek. V průměru jim ve výplatě zůstalo asi 2990 korun navíc. Jde přitom o čísla za zaměstnance, další odpuštěné odvody se budou zpětně týkat ještě živnostníků, kteří o ně žádají až nyní za loňský rok.
