Assange – vězeň svědomí, který Čechy neoslovil

KOMENTÁŘ

Assange – vězeň svědomí, který Čechy neoslovil
Julian Assange. Foto: Wikimedia Commons / Cancillería del Ecuador
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Julian Assange byl v posledních letech Navalnyj Ameriky, a protože Amerika přece jen zůstává svou podstatou jiná než Rusko, nenaplnily se temné předpovědi. Podle temných předpovědí ho chtěl Washington za každou cenu uvrhnout do těžkého vězení, z jakého by už živý nevyšel. Včera byl však Assange po dohodě s Američany propuštěn z britské věznice, kde čekal, respektive obával se vydání, a odletěl domů do Austrálie. Nicméně obavy z represe a posléze skutečná represe mu vzaly víc než čtrnáct roků života. Pět posledních let strávil izolován ve vězení pro nejtěžší zločince.

 

Není tu prostor převyprávět příběh Assangeova pronásledování, jen telegraficky: stíhán začal být roku 2010 švédskou policií za to, že dvě různé Švédky oznámily, že s nimi spal bez kondomu, což ve Švédsku za jistých okolností lze definovat jako znásilnění. Tou dobou právě Assangeův web WikiLeaks zveřejnil sbírku 400 tisíc amerických interních dokumentů z irácké války; půl roku předtím dosáhl prvně globální pozornosti, když zveřejnil video z amerického vrtulníku nad Bagdádem kosícího civilisty. Assange dostal strach, že jakmile by se někde ocitl ve vazbě, požádají o jeho vydání USA.

V Británii, kde se právě zdržoval, bylo na něj na žádost Švédů uvaleno domácí vězení, jehož podmínky porušil. Sedm let se ukrýval na velvyslanectví Ekvádoru. To posléze v roce 2019 vpustilo na pozemek britskou policii. Britský stát tohoto Australana držel pět let v onom přísném vězení Belmarsh a jeho soudci rozhodovali o žádosti USA Assange vydat. Teď Amerika s Assangem vyjednala, že přizná vinu na porušení amerického zákona proti špionáži a za to mu bude vyměřen jen takový trest, který už si v Anglii odseděl.

Dodnes není jasné, které přesně americké vojáky či agenty na Blízkém východě měl svou bezohlednou publicistickou činností připravit o život. Ale tomu, kdo se zajímá, je jasné, že bez Assange bychom neznali vnitřnosti americké války „proti teroru“ (a ovšem korupční případy z mnoha zemí světa; úplně první odhalení se týkalo Keni). Díky jeho práci známe i americkou politiku vůči Rusku a na Ukrajině v klíčových letech 2007–2010, kdy se do závěrů NATO dostal pak už vždy opakovaný závazek přijmout Ukrajinu za člena. Na WikiLeaks zájemce našel / na internetu dosud najde americké depeše z tehdejšího Kyjeva o nutnosti znemožnit referendum ke vstupu do NATO (Ukrajinci by tehdy hlasovali proti) nebo z Moskvy slavné memorandum velvyslance Burnse Nyet Means Nyet. Obsahuje varování do Washingtonu, že pro celou ruskou politickou scénu je členství Ukrajiny v Alianci existenciální hrozba, která nakonec Rusko – slovy tehdejšího velvyslance a dnešního ředitele CIA Burnse – „přinutí rozhodovat se, jestli na Ukrajině zasáhnout, rozhodnutí, jemuž Rusko nechce být vystaveno“.

V českém veřejném prostoru Assange velké sympatie nezískal, zpravidla proto, že ho vnímáme jako nepřítele našeho mocného přítele. Je to studenoválečnická mentalita dobrá pro chápání světa před čtyřiceti, padesáti lety, která ale dnešní svět už nemá šanci uchopit. Pro autora komentáře bylo vždycky překvapením, kolik českých novinářů a intelektuálů, lidí, od nichž by čekal zvědavost a přidrzlost, Assange na dálku odepisovalo a pošklebovalo se mu. Přitom Wikileaks zhruba do roku 2010, 2011 jsou pro zájemce o soudobou mezinárodní politiku něčím, jako je u nás pro zájemce o historii komunistické represe ÚSTR.

×

Podobné články