Extrémně náročný život v singlu

KOMENTÁŘ

Extrémně náročný život v singlu
Spor se nevede o to, zda osamělost mladých existuje, nýbrž o to, jak se tomu postavit – mj. zda ji má stát zmírňovat kompenzacemi, které mohou neblahý trend ještě posilovat, píše Adam Růžička. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Adam Růžička
Sdílet:

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Již v několika textech jsme tematizovali krizi vztahů a seznamování coby důležitou proměnnou, kterou je třeba zohlednit v diskusích o propadu porodnosti – naposledy v rozhovoru s terapeutkou Markétou Šetinovou, který najdete v odkaze zde. Zjevně totiž nejde jen o to, že mladé páry děti nechtějí nebo si je nemohou dovolit. Samotné páry, které jsou předpokladem pro zakládání rodin, často ani nevznikají. S tím souvisí také rostoucí počet nezadaných neboli singles. V tomto kontextu bychom rádi pochválili brněnské Zelené, kteří se rozhodli tomuto důležitému tématu věnovat v předvolební kampani – konkrétně kandidátku Natálii Vencovskou, jež podporu singles označuje za jednu ze svých volebních priorit.

 

Na úvod je třeba říct, že jde bez ironie o záslužnou snahu, přinejmenším na úrovni záměru. Téma mladých nezadaných je důležité, zároveň však nepřináší mnoho okamžitých politických bodů a jeho důsledky se projeví až v průběhu let. Politickým hráčům se proto příliš nevyplatí se jím zabývat. Je tedy ke cti Zeleným, že jej nastolují – nebo se o to alespoň snaží – a všímají si faktu, že život singles má svá specifika, která mohou vést k začarovanému kruhu, který problém jenom prohlubuje: e.g. provoz jednočlenné domácnosti je nákladnější, protože se výdaje nedělí mezi více lidí; nezadaným tak zbývá méně prostředků i příležitostí k seznamování, což může dále prohlubovat jejich izolaci; atd. atp. Zároveň ubývá tradičních míst, spolků, lokálních komunit a sousedských vazeb, které podobné příležitosti vytvářely pro minulé generace – a to zpravidla bez nutnosti za pobyt mezi lidmi platit. Jak ostatně Vencovská píše na instagramu, „veřejný prostor moc nepomáhá tomu, aby se mladí lidé potkávali a družili“. To nezní vůbec špatně, stejně jako zmínka o rostoucí osamělosti, která je podle sociologických šetření mezi mladými skutečným problémem. Do jisté míry lze ocenit také návrh podporovat v centru Brna „síť podniků, která singles vítá“.

Potíž bohužel nastává ve chvíli, kdy se dostaneme k detailům, očekávatelně prodchnutým typickým levicovým paternalismem a etatistickým pečovatelstvím. Nároky nezadaných jsou zde nekriticky povyšovány na nezadatelná práva, jejichž naplnění má zajistit stát – jako přehnaně úzkostný rodič, který svému rozmazlenému dítěti splní každé přání. Dozvídáme se například, že „podpora singles domácností téměř neexistuje“, jako ilustrace se uvádí vysoká cena nájmu 1+kk v centru Brna, která činí „cca 20 tisíc měsíčně“. Otázka vlastní odpovědnosti je zcela pominuta. Místo toho se nám dostane káravé tvrzení o tom, že „singles life je často vnímán jako selhání jednotlivce“ – snad jako preemptivní odpověď pro případ, že by někoho napadlo zeptat se, zda mladí nezadaní musejí skutečně bydlet právě v centru.

A mimochodem: pokud je jejich „život v singlu“ opravdu „enormně finančně náročný“, jak tvrdí Vencovská, je vhodným dokladem jejich strádání skutečně to, že musejí „věnovat nezanedbatelnou část svého příjmu“ oblíbenému podniku, jen aby mohli být „venku, mezi lidmi“? Oliver Twist by zaplakal. Další návrhy se nesou v duchu navyšování podpory z eráru. Náklady života v jednočlenné domácnosti by měly být kompenzovány tím, že nezadaní získají při přidělování obecních bytů podobné zvýhodnění jako mladé rodiny a páry. Absenci protějšku má tedy vyřešit stát tím, že jej (alespoň ekonomicky) zastoupí. Z veřejných peněz by se ostatně měly podporovat i ony drahé podniky v centru Brna, kam singles chodí za společenským životem.

Byla by ovšem chyba kvůli tomu celé téma zatratit. O levici se dlouhodobě říká, že dokáže problémy mnohem lépe pojmenovávat než řešit – a i zde skutečně upozorňuje na zásadní společenský jev, který by jinak zůstával stranou pozornosti. Spor se nevede o to, zda osamělost mladých existuje, nýbrž o to, jak se tomu postavit – mj. zda ji má stát zmírňovat kompenzacemi, které mohou neblahý trend ještě posilovat. Pokud totiž k příčinám rostoucího počtu nezadaných patří také odkládání dospělosti, neochota přijímat závazky a touha po životě zbaveném odpovědnosti, pak sanování důsledků takového postoje sotva pomůže. Smyslem politiky by mělo být odstraňovat překážky, které lidem brání prospívat, navazovat vztahy a vytvářet přirozená společenství, nikoli z veřejných prostředků nahrazovat to, co jim chybí.

×

Podobné články