Trump si válku s Íránem vždy přál

KOMENTÁŘ

Trump si válku s Íránem vždy přál
Trumpovo nepřátelství vůči Íránu je zcela pochopitelné..., píše Ondřej Šmigol Foto: The White House
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Donald Trump kandidoval s tím, že zabrání „věčným válkám“. Řada jeho největších politických spojenců a podporovatelů jsou takzvaní izolacionisté, kteří věří, že USA by se měly stáhnout ze světa a soustředit se na vlastní problémy. Války v Afghánistánu a Iráku nebo intervence v Libyi podle nich vedly jen k chaosu a anarchii. Jsou proto zděšení nynější izraelsko-americkou operací v Íránu. A jsou zmatení. Prezident, do kterého vkládali tolik nadějí, se rozhodl pro pomýlenou vojenskou akci. Známý komentátor a podcaster Tucker Carlson operaci označil za „absolutně nechutnou a zlou“. Další vlivná podcasterka, Megyn Kellyová, prohlásila, že „nikdo by neměl umírat za cizí zemi“.

 

Řada z nich obviňuje Izrael z toho, že zatáhl Trumpa do války proti jeho vůli. „Je těžké to říct, ale rozhodnutí v této věci neučinily Spojené státy. Učinil ho Benjamin Netanjahu,“ řekl Carlson ve svém podcastu. „Nemyslím si, že tito vojáci zemřeli za Spojené státy. Myslím si, že zemřeli za Írán nebo Izrael,“ tvrdila Kellyová s odkazem na zabité Američany. Bývalá republikánská kongresmanka Majorie Taylorová Greenová se vyjádřila podobně. „Učiňme Ameriku znovu skvělou mělo znamenat Amerika na prvním místě, ne Izrael na prvním místě,“ řekla.

Spekulace o tom, že ho k úderu na Írán dotlačil Izrael, uťal sám Trump. Prý to byl naopak on, kdo dotlačil Izraelce k akci. Vnímání Trumpa jako nějakého zastánce izolacionismu, někoho, kdo se štítí použít vojenskou sílu, je zjevné nepochopení jeho politiky. Je to obzvláště vidět na příkladu Íránu. Vojenskou akci proti němu Trump propaguje již desítky let.

V roce 1980 Trumpa, jenž byl tehdy známý jako newyorský developer, zpovídala televize NBC. Přišla i otázka na americká rukojmí, která zajal nový islamistický režim v Íránu. „To, že tato země nečinně přihlíží a dovoluje zemi jako Írán, aby držela naše rukojmí, je podle mého názoru hrůza a nemyslím si, že by to dělali s jinými zeměmi,“ prohlásil. Na otázku moderátorky, zda tedy propaguje vojenskou akci, odpověděl jednoznačně ano. „Ve své mysli o tom vůbec nepochybuji,“ řekl tehdy.

V roce 1987 Trump pronesl řeč ve státě New Hampshire, což byl nejspíš pokusný balonek pro možnou prezidentskou kampaň. „Pan Trump navrhl, že Spojené státy by měly zaútočit na Írán a zabavit některá z jeho ropných polí jako odvetu za to, co nazval íránským šikanováním Ameriky,“ reportoval o projevu deník The New York Times.

„Byl bych na Írán tvrdý. Psychologicky nás porážejí, dělají z nás bandu hlupáků. Jediná vystřelená kulka na některého z našich mužů nebo na naše lodě a já bych to spočítal ostrovu Chárg. Vtrhl bych tam a obsadil ho. Írán nedokáže porazit ani Irák, a přesto si troufá na Spojené státy. Bylo by pro svět dobré se jim postavit,“ řekl o rok později britskému deníku The Guardian. Na ostrově Chárg se nachází terminál, přes který proudí drtivá většina íránské ropy.

Ani po letech ho odhodlanost vytrestat Írán neopustila. „Zatímco všichni čekají a připravují se na náš útok na Sýrii, možná bychom měli pořádně zasáhnout Írán a jeho jaderné kapacity,“ tweetoval v září 2013.

Již jako prezident v lednu 2020 nařídil atentát na generála íránských Revolučních gard Kásima Sulejmáního, jenž byl považován za architekta íránského státního terorismu. Loni na Trumpův rozkaz americké letectvo bombardovalo íránská jaderná zařízení.

Trumpovo nepřátelství vůči Íránu je zcela pochopitelné. V listopadu 1979 Írán zajal 66 zaměstnanců americké ambasády. V roce 1983 jím podporované hnutí Hizballáh zabilo 241 Američanů při útoku na kasárna mírotvůrců v Bejrútu. V osmdesátých letech Írán ohrožoval svobodnou mořeplavbu v Perském zálivu, což donutilo USA zasáhnout. Revoluční gardy organizovaly útoky proti americkým jednotkám v Iráku. Oficiálním cílem Teheránu je zničení Státu Izrael. Netajil se plány na hegemonii v regionu, podporoval ty nejhorší teroristické organizace a možnost, že by získal jadernou zbraň, všechny děsila. Připočítejme k tomu fakt, že íránský režim nedávno nechal postřílet desítky tisíc lidí a že podle amerických úřadů plánoval na Trumpa atentát. Je tedy s podivem, že americký prezident nenařídil útok proti Íránu dříve.

Když Trump mluvil o odporu k „věčným válkám“, měl tím na mysli dlouhé konflikty bez jasného řešení. Americký prezident se netají tím, že o dlouhou válku nemá zájem. Americko-izraelským cílem je zničení íránských raket, zbytků jaderného programu, námořnictva a vůbec vojenské moci. Změna režimu je z jejich pohledu žádoucí a evidentně se o ni snaží, ale zároveň připouštějí, že nemusí nastat.

Samozřejmě lze mít o operaci v Íránu pochybnosti. Je možné, že režim přežije a zatvrdí se. Nebo region upadne do dalšího kola chaosu. Ale vyčítat Trumpovi nějakou náhlou změnu názoru opravdu nejde.

 

×

Podobné články