Rozhovor s Robertem Chmelařem o proměně private equity, trpělivém kapitálu i kolektivní paměti chyb

Robert Chmelař je řídícím partnerem private equity fondu Rockaway Alpha. Do Rockaway přišel v roce 2016 po více než deseti letech v MidEuropa, největším private equity fondu ve střední a východní Evropě. S více než dvacetiletou zkušeností v oblasti private equity dnes patří k nejvýraznějším investorům ve střední Evropě. V Rockaway se podílel na definování investiční strategie celé skupiny a na řadě úspěšných exitů. Stojí za rozvojem a konsolidací Euromedia Group – největší knižní skupiny v Česku, pod kterou spadá i síť knihkupectví Luxor, nedávno rozšířená o téměř 3 desítky prodejen Kanzelsberger.

Roberte, za posledních 20 let jsi ušel v oblasti private equity dlouhou cestu, od Mid Europa Partners až po Rockaway Capital. Když se na ni podíváš zpětně – co považuješ za klíčovou zkušenost, která nejvíce ovlivnila to, jak investování vnímáš dnes?

Nejzásadnější zkušeností pro mě byl příchod do Rockaway. Právě tady jsem začal investování vnímat jinak – více dlouhodobě a především jako formu podnikání. Nejde jen o to koupit firmu a po pár letech ji prodat. Jde o to přemýšlet, kde a jak lze budovat hodnotu v dlouhodobém horizontu.

Druhou, možná paradoxně ještě silnější zkušeností, byly ne úplně povedené investice. Investování samozřejmě vyžaduje analytickou schopnost a racionální úsudek, ale skutečná zkušenost je nenahraditelná. Projít si složitými situacemi člověka zformuje nejvíce.

Žádná investice není lineární příběh úspěchu od začátku do konce. Každá má své zatáčky, odbočky a krizové momenty. Mall, který jsme dlouho restrukturalizovali, než jsme ho úspěšně prodali Allegru. Invia během covidu. To, že je investice úspěšná na konci, neznamená, že byla úspěšná každý den, kdy jsme ji měli v portfoliu. A právě tahle zkušenost je klíčová.

Oblast private equity se ve střední Evropě za poslední dvě dekády výrazně proměnilo. V čem se podle tebe dnes nejvíce liší kvalitní private equity investor od toho, kdo jím byl před patnácti lety?

Nemyslím si, že kvalitní investoři z doby před patnácti lety by dnes kvalitní nebyli. Spíš je mnoho z nich v regionu méně přítomných.

Tehdy dominoval zahraniční kapitál – západní či globální fondy zaměřené na střední a východní Evropu. Měly institucionální investory z bank, penzijních fondů či pojišťoven a přicházely do regionu kvůli vyššímu růstu při srovnatelném riziku, než tehdy nabízely západní trhy. Navíc zde tehdy prakticky neexistoval lokální kapitál.

Dnes je situace jiná. Lokální skupiny si za dvacet let kapitál vybudovaly a zahraniční fondy byly do značné míry nahrazeny domácími investory. V české společnosti je dnes kapitálu obecně hodně a hledá příležitosti. Nejde o to, že by zahraniční fondy byly horší – spíše jsou méně relevantní, protože je převálcoval silný lokální kapitál.

V Rockaway jsi se podílel na definování private equity strategie celé skupiny a na budování silných platformových firem. Jakou roli podle tebe hraje trpělivost a dlouhodobý horizont v době, kdy je na trhu často tlak na rychlé výsledky?

Private equity je ze své podstaty dlouhodobé. Investoři nemají likviditu „na zavolání“, a proto zde není přirozený tlak na krátkodobé výsledky jako na veřejných trzích.

Problémem je ale standardní pětiletý investiční horizont fondů. Z mého pohledu je to krátká doba. Prakticky všechny naše úspěšné investice jsme drželi déle než pět let. Dlouhodobý, kvazipermanentní kapitál umožňuje dělat odvážnější a zajímavější investice – a tím i lepší investice.

E-commerce jsme začali budovat už v roce 2015, kdy jsme věděli, že jde o budoucnost retailu, jen jsme netušili, kdy se plně projeví. Na knižním trhu jsme od roku 2017 a  věděli jsme, že český trh čeká konsolidace. Největší změna přišla až o osm let později. To je přesně ta trpělivost, která se vyplácí.

Ve svojí současné roli zodpovídáš za private equity fond Rockaway Alpha, vlajkový fond širší struktury fondů Rockaway Fund. Když se ohlédneš zpět, které akvizice nebo investiční příběhy nejlépe ilustrují současnou strategii fondu Rockaway Alpha?

Strategie je konzistentní s tím, co děláme posledních 13 let. Mění se sektory, ale princip zůstává stejný: atraktivní odvětví, jasná investiční teze, silná pozice na trhu.

Mall reprezentuje digitalizaci tradičního retailu. Heureka regionální expanzi československé firmy do devíti zemí střední a východní Evropy. Invia expanzi na západní trhy prostřednictvím akvizic. Euromedia konsolidaci českého knižního trhu.

Každý příběh je jiný, ale všechny spojuje disciplinovaný výběr sektoru, investiční teze a dlouhodobá práce s hodnotou.

Jaké jsou ambice fondu Alpha v horizontu následujících let, ať už z hlediska velikosti portfolia, nebo geografického záběru?

Nechceme hrát jen na domácím hřišti. Naší ambicí je zanechat stopu i v západní Evropě – a většina příležitostí, které dnes řešíme, je právě tam.

Z hlediska velikosti chceme v horizontu pěti let dosáhnout přibližně jedné miliardy eur NAV (Net Asset Value).

Private equity je často popisováno jako byznys o lidech. Jaký tým dnes stojí za fondem Rockaway Alpha a čím je podle tebe výjimečný?

Jsme mladý tým a náš modus operandi je otevřenost. S investiční tezí může přijít kdokoliv – od studenta až po Jakuba Havrlanta. Každý nápad má stejnou váhu.

To vytváří energii a entuziasmus. Lidé mají pocit, že jejich práce má smysl a že mohou ovlivnit směřování fondu. Mladší generace, včetně Gen Z, je podle mě velmi chytrá a vybíravá – chtějí dělat práci, která jim dává smysl. A naším úkolem je takové prostředí vytvořit.

Private equity je byznys postavený na rozhodování pod tlakem nejistoty – a každé rozhodnutí v sobě nese riziko chyby. Mnoho investičních domů má tendenci po neúspěchu hledat viníka. Jak v Rockaway pracujete s chybou – a dokáže se z ní stát konkurenční výhoda?

To je podle mě jeden z klíčových rozdílů oproti klasickým private equity fondům. Nikdy zde nevznikla „blame game“. Nehledáme viníka, kterého potrestáme, abychom mohli říct, že problém byl vyřešen.

Naopak – lidé, kteří byli u chyby, zůstávají. Tím vzniká kolektivní paměť. Pokud viníky odstraníte, odstraníte i zkušenost a riziko opakování chyby roste.

Máme jasnou odpovědnost a finální rozhodnutí, ale zároveň otevřenou diskuzi. U klíčových rozhodnutí je přítomen ultimate decision maker, což paradoxně snižuje vnitřní boj o pozice, typický pro partnerské struktury.

Chyba sama o sobě není problém. Problém je, pokud se z ní nepoučíte. A právě schopnost udržet si kolektivní paměť chyb považuji za jednu z největších hodnot Rockaway.

Co ti dnes dělá pracovně největší radost?

To, že se nám během jednoho roku podařilo fondy spustit, získat důvěru investorů a vybudovat silný tým s obrovskou energií. Na fundraisingových schůzkách jsem nezažil, že by někdo řekl, že to, co děláme, nedává smysl.

Cítím obrovský kus práce, který jsme udělali. A jsem optimista – věřím, že dlouhodobý, trpělivý kapitál a silný tým jsou kombinací, která přinese další silné investiční příběhy.