Fauda ve znamení pomsty. Jaká je nová řada seriálu? A chystá Babiš rekonstrukci vlády?

Fauda patří k tomu nejúspěšnějšímu z izraelského kulturního exportu. Je to seriál o protiteroristické jednotce, která bývá často nasazována na palestinských územích, první řada měla premiéru v roce 2015. Nová řada populárního izraelského seriálu Fauda jako kdyby se odehrávala v jiném světě, v němž čas plyne jiným způsobem. Sedmý říjen 2023 v něm není vzdalující se minulost, je to den, který nikdy doopravdy neskončil, a hrdinové seriálu se do něj probouzejí znovu a znovu. Píše o tom Ondřej Štindl v novém vydání Týdeníku Echo.

Ministři na odstřel. Přijde na řadu rekonstrukce vlády? Prezident Petr Pavel jmenoval vládu Andreje Babiše krátce před loňskými Vánocemi. A v politických kuloárech se čím dál hojněji spekuluje, že před Vánocemi letošními by premiér k ročnímu výročí mohl svůj kabinet obměnit. Skončit by mohli tři ministři, z každého koaličního uskupení jeden. Více o tom v textu Ondřeje Leinerta.

„AfD není v opozici. AfD je v odboji.“ Německý ekonom a investor Otte pro Echo. Profesor ekonomie a manažer investičních fondů Max Otte byl třicet let členem CDU, činitelem jejího pravicového křídla, a jako takový se nechal Alternativou pro Německo nominovat do posledních prezidentských voleb. Přes stranický kartel v parlamentu neprošel, přesto ho CDU vyloučila ze strany. O povaze AfD, jejích dalších vyhlídkách v Německu a s tím spjatých vyhlídkách na změnu kurzu Berlína v EU s ním hovořil Daniel Kaiser.

Makabrózní rozpočtový výhled vlády. Tento text vzniká dříve, než vláda pošle na konci září finální návrh státního rozpočtu na rok 2027 ke schválení poslancům. Jde tak o autorovu osobní sázku na to, že ani hektické září nakonec nic podstatného nezmění na zveřejněném návrhu schodku (389 miliard korun), který vláda vystřelila do světa poslední srpnový den, a způsobila tak poprask napříč téměř všemi mediálními, voličskými či analytickými skupinami, jež ovlivňují celkovou náladu v zemi. Píše v úvodu své analýzy Mojmír Hampl.

„Vy vůbec nevíte, s kým máte tu čest,“ varoval Kádár Dubčeka před Sověty. Co se to vlastně dělo v tom „zázračném“ roce 1968? Co to na české a slovenské komunisty přišlo, že se skoro změnili v demokraty a byli ochotni reformovat systém? A čeho tím chtěli dosáhnout? Kam až to chtěli dotáhnout? Mysleli to upřímně? Byla to hra? Byla to pošetilost? A kdy se Brežněv rozhodl, že takhle to nejde a bude muset zakročit? Historik Jiří Hoppe v monumentální studii o roku 1968, která vyšla jako XIX. svazek Velkých dějin zemí Koruny české, provází užaslého čtenáře divadlem komunistického aparátu a předvádí jeho děje jako bizarní, a přitom svým způsobem velkolepé drama. Rozhovor s ním vedl Jiří Peňás.

Jak se z empatie stal „zabiják pojmů“. Esej Václava Bělohradského. "Historický kontext reálného lidského utrpení se dá popsat jen pomocí abstrakt, zatímco na mediálním trhu jsou poptávána konkréta. Co víme o roli, jež v reálných dějinách lidského utrpení připadla bytostem z obrazů, které nás dojímají? Nejsou to simulakra? Nefungují ve veřejném prostoru jen jako „killers abstraktních pojmů“, bez nichž se historická realita lidského utrpení stává nesdělitelnou?" Esej o proměně prožívání soucitu napsal Václav Bělohradský.

Měli jsme příliš široké a mesianistické cíle. O příčinách a důsledcích útoků z 11. září. Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem, abychom debatovali o tom, jak tyto útoky změnily svět. Debatu vedl Ondřej Šmigol.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.