Babiš vládne pevnou rukou, Macinka musí poslouchat

EDITORIAL

Babiš vládne pevnou rukou, Macinka musí poslouchat
Asi nelze přímo tvrdit, že mezi Hradem a Andrejem Babišem byla uzavřena mírová dohoda a pakt o přátelství, ale ledy se určitě mírně pohnuly: došlo k úmluvě o klidu zbraní a k zastavení palby, i když spíš jen dočasně. Že se něco stalo, si může dovodit i bedlivý pozorovatel politického dění, když odfiltruje titulky o nicotných půtkách a incidentech politiků na sociálních sítích, píše Dalibor Balšínek. Foto: Kancelář prezidenta republiky
1
Homepage
Dalibor Balšínek
Sdílet:

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Asi nelze přímo tvrdit, že mezi Hradem a Andrejem Babišem byla uzavřena mírová dohoda a pakt o přátelství, ale ledy se určitě mírně pohnuly: došlo k úmluvě o klidu zbraní a k zastavení palby, i když spíš jen dočasně. Že se něco stalo, si může dovodit i bedlivý pozorovatel politického dění, když odfiltruje titulky o nicotných půtkách a incidentech politiků na sociálních sítích. Nejprve prezident učinil vstřícný krok v jednom z polarizačních témat mezi vládou a opozicí, jímž je záměr vlády zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je mandatorním výdajem ze státního rozpočtu.

 

Petr Pavel připustil, že samotná změna financování nemusí ohrozit nezávislost obou médií, a přiznal, že ze státního rozpočtu jsou financována i jiná média v Evropě. Postačí mu jen záruky; zřejmě opařená opozice toto vstřícné vyjádření přešla s překvapivým mlčením. Andrej Babiš vedle toho oznámil, že je s hlavou státu připraven k pravidelným schůzkám, i když je dřív označoval za zbytečné. Přestože se Hrad pustil do boje s vládou, nejviditelněji ve sporu o účast na nakonec poměrně formálním summitu NATO v Ankaře, žádný trest, třeba v podobě použití nejsilnější zbraně, kterou má vláda vůči prezidentovi, tedy výše rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, nepřišel. Naopak, Hradu se v návrhu rozpočtu na příští rok trochu přidalo, o čtyři miliony korun. Andrej Babiš zase bude potřebovat nekomplikovanou součinnost Hradu pro případnou menší obměnu vlády, která by se například mohla týkat tří ministrů – za každou koaliční stranu jednoho, aby to bylo spravedlivé… Tak se uvidí, na bojišti se mění poměry každou chvíli, ale politické dohody a obchody jsou podstatou politiky; jen při neschopnosti kompromisů se všichni vzájemně umlátí svými dogmaty. A mimochodem, neschopnost kompromisu a dohody, místo nichž nastupuje válka dogmat a hysterie, nyní nejvíce decimuje společnost.

Ještě interesantnějším tématem je podoba státního rozpočtu pro příští rok, prvního rozpočtu plně v režii vlády Andreje Babiše. Nikdo, kdo pozorně četl programové prohlášení kabinetu, nemůže být návrhem překvapen, uvedl mezi jinými i bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. Vláda se chystá hospodařit se schodkem ve výši 389 miliard korun, který by byl druhým nejvyšším v historii země. Obecně panuje shoda na tom, že Česká republika není ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nijak dramaticky zadlužená. Stejně tak je Babišův rozpočet ve své struktuře a přiznávání schodku mnohem upřímnější než rozpočty vlády Petra Fialy, jež dluhy schovávala do všelijakých netransparentních chlívečků typu Státního fondu dopravní infrastruktury či nákladů na odstraňování povodňových škod, kde skončily desítky miliard. Natvrdo vláda přiznává výdaje na obranu, což Fialova vláda také jen školácky maskovala. To vše ale neznamená, že by měl Babišův kabinet dostat bianco šek na dluhový mejdan. Je třeba tlačit na efektivitu financování českého zdravotnického systému, v němž se ročně protočí přes 700 miliard korun, je třeba žádat reformu školského systému a zdržet se zvyšování mezd ve státní správě, s výjimkou těch sociálně nejslabších. Klíčové je podívat se na strukturu tzv. investičních výdajů ve výši 290 miliard korun. Půjčky na rozumné a produktivní investice smysl mají.

Andrej Babiš si za rozpočtem s ohromným schodkem stojí, chce doručit své předvolební sliby a velký prostor pro kompromisy nevidí. Říká to s velkou rozhodností, jež by měla zarážet především ty komentátory politického dění, kteří zvěstovali jakousi slabost Andreje Babiše vůči koaličním partnerům. Okamurova SPD, která své voliče nesbírala na tom, že pohlídá rozpočtovou disciplínu ANO, se spokojí s malým ústupkem ve výši pár miliard. A stejně tak nakonec i Boris Šťastný, i když Petr Macinka, odchovaný Institutem Václava Klause a opírající se o něj, bude chtít víc. Ale Petr Macinka může narazit na limity malé strany, kterou nemá pod kontrolou, zatímco se soustředí na trolling, jemuž sám podléhá. Motoristé se zatím nezformovali v pevnou politickou formaci, jsou volným sdružením individualit řádících na sociálních sítích. S Babišem, jenž má peníze, strukturu a systém, se nemohou rovnat, nemají zatím nic. Je nad slunce jasnější, že Andrej Babiš si prosadí svou; pár miliard, možná deset, pustí. Zemi řídí Andrej Babiš, cirkus na sociálních sítích na tom nic nemění. Hlídat ho je ale třeba!

×

Podobné články