Měli jsme příliš široké a mesianistické cíle. O příčinách a důsledcích útoků z 11. září

Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem, abychom debatovali o tom, jak tyto útoky změnily svět.

Útoky z 11. září zdánlivě přišly jako blesk z čistého nebe, šokovaly celý svět. Nakolik ale opravdu byly tak neočekávané? Al-Káida útočila již dřív, třeba na americký torpédoborec USS Cole v roce 2000.

Pojar: Že dojde k teroristickým útokům, se očekávat dalo, ale nikdo neočekával takto spektakulární útok, provedený na americkém území, na takto symbolickém místě, který bude mít tři tisíce obětí. To bylo něco nemyslitelného.

Bureš: Teroristé mají vždy výhodu překvapení. To je jejich hlavní operační modus. Bezpečnostní složky bohužel musejí mít v podstatě štěstí vždy, zatímco teroristé potřebují mít štěstí pouze jednou. Je nicméně pravda, že al-Káida existovala tou dobou už víc než dvacet let. Bin Ládin explicitně vyhlásil USA válku několikrát, byly tu předchozí útoky, takže se můžeme ptát, proč ty předchozí střípky informací nebyly předtím vyhodnoceny.

Pojar: Ale je taky pravda, že se už jednou pokusili vyhodit do povětří Světové obchodní centrum.

Joch: To bylo v roce 1993. Tehdy tam zemřelo pět lidí plus sebevražedný atentátník. Při útoku na loď Cole tam byly desítky mrtvých a zraněných Američanů, v roce 1998 při útoku na americké ambasády v Keni a Tanzanii zemřely stovky lidí, včetně místních. Zpětně víme, že se to dalo čekat. Od poloviny 70. let v Americe byla legislativa omezující moc tajných služeb. Byly tam legislativní překážky pro sdílení informací mezi FBI a CIA. Zpětně víme, že měly informace, z nichž šlo vydedukovat, že něco takového se chystá.

Tehdy se říkalo, že al-Káida to spáchala kvůli tomu, že nenávidí západní způsob života. Jak si to oni odůvodňovali? Co si od toho slibovali? 

Pojar: Byl to útok na centrum západní civilizace. A západní civilizace je pro islamisty tím hlavním nepřítelem. Takže z tohoto pohledu si vybrali to místo správně.

Joch: Sajjid Qutb, ideolog Muslimského bratrstva, o tom píše ve své knize Milníky na cestě. Na začátku islám byl mocensky úspěšný. Dobýval velikánská území. Pak přišla bitva u Vídně, porážka egyptské armády Napoleonem, v 19. století se osmanská říše ocitla v úpadku. Qutb si tak kladl otázku, jak je to možné, že my jsme tak slabí a ti ostatní jsou tak silní? A jeho interpretace byla, že jsou málo islámsky uvědomělí. To znamenalo, že musejí být mnohem víc islamističtí. Nejenom islámští, ale islamističtí. No a proč zaútočili na Ameriku? Pro ně byla velkým povzbuzením porážka Sovětského svazu v Afghánistánu. Jednu supervelmoc za cenu velkých obětí porazili, tak proč by nemohli porazit i tu druhou zbývající? Pak bude islám opět silný a mocný a vládnout světu. Což je samozřejmě fantazie, ale v rámci jejich logiky jim to dávalo smysl.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text Echo Salonu si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.