PREZIDENT HOSPODÁŘSKÉ KOMORY
ROZHOVOR
KOLOBĚŽKA
Místy rychlostí až 100 kilometrů v hodině ujížděl policistům na elektrokoloběžce muž na Zlínsku. V minulosti přišel o řidičský průkaz a motorová vozidla řídit ...
15:43
15:17
15:14
14:23
13:57
13:43
13:19
13:10
12:35
12:14
České hospodářství si můžeme mimo jiné představit jako plavidlo, které se ocitá v několika prudkých vírech najednou. Jedním je klimatická politika EU, která na tak průmyslovou zemi jako Česká republika dopadá nadprůměrně. Druhým silným proudem bude umělá inteligence, třetím válka na Blízkém východě. Hospodářská komora ČR minulý týden dala tři další roky mandátu stávajícímu prezidentu Zdeňku Zajíčkovi. Ten je členem ODS – a současně nachází slova chvály pro některé snahy Babišova kabinetu.
Ve vedení komory jste od roku 2020. Pozorujete v českém hospodářství za tu dobu nějaké trendy?
Strojírenství, elektrotechnika, na ni navazující kosmický program, samozřejmě výroba letadel, to jsou obory, ve kterých jsme byli silní vždycky a ve kterých postavení posilujeme. Tradičně zůstáváme zamknutí v automobilovém průmyslu, nicméně hodně českých firem z automotive je tu až v druhé nebo třetí subdodavatelské řadě, odkud si na vysokou přidanou hodnotu nesáhnete.
Tady se léta mluví o diverzifikaci, ale asi moc nepokročila?
Ano, moc se nedaří, byť řada českých značek může stavět na svém kreditu – veřejná doprava, tramvaje a podobně. Ostatně teď podepsala Škoda Transportation dohody v Uzbekistánu. Ale že by se za těch šest let zjevil nějaký nový obor, který dramaticky promění strukturu českého hospodářství? To ne. Což říkám přesto, že najednou se vynořuje zbrojní průmysl, který u nás neměl na růžích ustláno, a kdyby nenastaly ozbrojené konflikty, je otázka, co by s ním bylo dál.
Válek je dnes dost. Takže se může stát, že by český průmysl začali táhnout zbrojaři?
Šanci ve zbrojním průmyslu mají dnes konsorcia, výrobní koalice, na což je ohromný tlak v EU i celosvětově. Ve zbrojním průmyslu české firmy v určitých segmentech mohou hrát prim, hlavní roli, ve zbrojařství jsme tu a tam schopni pod sebe věšet ostatní. Tak jako nás zase jiní věší pod sebe v automotive. Na druhou stranu dnes obranný průmysl prochází obrovskou změnou, která je vidět na Ukrajině: od velkých letadel k bezpilotním letounům a dronům. Každého půl roku tam na bojišti mají jinou výbavu. Nebude trvat dlouho a vojáky nahradí roboti, kteří proti sobě budou bojovat ovládaní joystickem na dálku. V tuhle chvíli se i zbrojní průmysl bude muset přenastavit, naštěstí tady jsme fakt v první lize. Nakonec že si Česká zbrojovka koupí Colt, je potvrzení toho, co říkám. Proč si naopak Colt nekoupil Zbrojovku? A to není jediná americká zbrojovka, kterou si koupil zájemce z České republiky.
Nebo střelivo: postavit novou muničku dnes vůbec není jednoduché, už kvůli povolením. Potřebujete po ruce chemický průmysl. To všechno my v republice máme. Ale i cena munice bude velmi závislá na ceně energií.
Není směřování k dominanci zbrojního průmyslu v ekonomice celkově slepá ulička? Ten obor závisí na státních penězích a investice do zbraní celkově nejsou ekonomicky produktivní.
Tohle přece není naše volba. Kdyby byl svět v pořádku, asi by si nikdo nevybral zbrojní průmysl. Neměl by zákazníky. My jsme ty zákazníky nevytvořili, vytváří je komplikované vztahy ve světě. My se můžeme přizpůsobit a z hrozby udělat příležitost pro část českého průmyslu, který už buď ve zbrojním průmyslu je, nebo má šanci se do něho transformovat. Můžeme taky tu příležitost nechat ležet na zemi a pak ji zvedne někdo jiný.
Někteří naši politici doufají, že boom zbrojařů může být kompenzací za odumírání automobilového průmyslu, který se České republice v EU nepodařilo moc bránit.
Ano, je tu možný přesun výrobních kapacit, byť samozřejmě ne ze dne na den. Vím bezpečně, že hodně automobilových firem u nás se snaží nabídnout zbrojařům své kapacity, protože prostě nevědí, kam se vyvine automobilový průmysl. Hodně to souvisí s nástupem elektromobility, zatímco tradiční vozidla armády – tanky, obrněná vozidla a další – jsou zatím postavena na tradičním pohonu, hlavně naftou. A na ten ti zájemci, o kterých mluvím, mají výrobní postupy.
Hodně se u nás věštilo odumírání průmyslu. Vidíte za těch šest let deindustrializaci na postupu?
Vidím ohromný tlak na český průmysl, obzvlášť pokud je na subdodavatelském řetězci dole. Jak se zmenšují marže pro primární dodavatele do USA a leckam jinam, tak ti primární dodavatelé zase tlačí na své subdodavatele. Oproti stavu před šesti lety tak dnes spousta českých firem stojí pod těžkým cenovým tlakem. K tomu je trápí drahé energie. A když nechtějí úplně skončit s podnikáním, často uvažují, jestli se odsud nepřestěhovat buď do USA, nebo jinam do Evropy, kde je levněji. Někteří už postavili alternativní závody v Polsku, nebo je mají naplánované.
Kdo třeba?
Skoro celý Moravskoslezský kraj musí zvažovat, jestli dál při daňovém zatížení, odvodech na zaměstnance a například i nefunkční infrastruktuře není lepší pro ně podnikat za hranicemi. I Balkán obecně začíná být pro nadnárodní firmy zajímavý, podobně jako byla svého času zajímavá pro Němce vysoce kvalifikovaná pracovní síla za rozumnou cenu u nás. Proč by datová centra nemohla vznikat v Rumunsku, Bulharsku, pokud tam mají rychlejší stavební řízení? Nemluvě o státech za hranicemi EU, které ani nemají tak ostrou unijní regulaci. Tady může docela zatřást poměry Turecko, které je mimo EU a má menší regulace. Turecko se lehce může stát magnetem pro evropské, a tedy i naše firmy. Během posledních pěti let se mnoho firem automotive přestěhovalo do Srbska, což je docela pikantní. Dlouho se totiž zdálo, že zrovna do automotive bychom ze Srbska vozili pracovníky, dokonce jsme měli stanovené kvóty pro Srbsko tak, jako máme stanovené kvóty pro Filipínce nebo Indonésany. Jenže v Srbsku není zájem. Místo aby odtamtud chodili pracovníci sem, jdou naše firmy do Srbska.
Už jste zmínil ceny energií. To je dnes předpokládám pro české podniky větší problém než před šesti lety.
To je. Krize posledních let – Ukrajina, Hormuz – jen obnažují něco, co bublalo pod povrchem. Evropa nebyla a pořád ještě není ochotna mobilizovat své domácí zdroje energie. Naopak Američani taky jako my byli dovozci plynu a stali se jeho vývozci, v uvozovkách na úkor životního prostředí. A nemít dnes zkapalněný plyn z USA, byla by na tom po Hormuzu Evropa velice bídně. Zelená transformace Evropy je postavená na plynu jako přechodném zdroji.
O kolik je dražší zkapalněný plyn, než byl plyn trubkou z východu? Dvakrát?
To myslím, že bude. Oproti Americe máme plyn dražší dokonce třikrát až čtyřikrát. Američani domácí těžbou uspokojují domácí poptávku a ještě mohou vyvážet. Ani Čína se nebojí využívat vlastní zdroje, vedle solárních parků a jádra neustále otevírá další uhelné elektrárny. Jen v Evropě vypínáme uhlí a netěžíme plyn.
Pavel Tykač před půl rokem oznámil, že už se mu nevyplatí uhelné elektrárny provozovat, na což vláda de facto pokrčila rameny. Co teď po Hormuzu, nezůstanou nakonec Tykačovy uhelné elektrárny v provozu?
Těžko říct. Určitě se nemůžeme divit někomu, když se mu nechce vyrábět elektřinu z uhlí se ztrátou.
Nechci teď, abyste hodnotil rozhodování Tykače, spíš abyste se na situaci podíval očima české ekonomiky. Podle kritických scénářů budeme už příští rok dovozem muset pokrývat čtvrtinu, v zimě až třetinu spotřeby proudu. A když by ani na zahraničních trzích v zimě elektřina nebyla, musely by se vypínat energeticky žravější továrny. Je to reálné riziko?
Riziko to je. Hodně to souvisí s propojeným trhem v Evropě, s množstvím, jaké budeme schopni dopravit mezistátní přenosovou soustavou. Už dnes bychom často mohli cucat víc levné elektřiny z parků v Severním moři. Ale jenom někdy, nemáme schopnost akumulovat. Pak se ta levná elektřina, někdy i se zápornými cenami, nakonec vypouští do vzduchu. Nevýhoda obnovitelných zdrojů je, že většinou vyrábějí jindy, než je potřeba. Chtělo by to důslednou analýzu jak pro EU, tak pro Českou republiku, jak bude vypadat struktura průmyslu a kolik elektřiny bude průmysl spotřebovávat. Vůbec nepodceňuji náš ČEPS, nemyslím, že by měl špatná data. Odhaduje se, že do roku 2050 se u nás bude spotřebovávat dvojnásobek elektřiny. K tomu přistupuje složitost soustavy: ona je krásná představa samostatných zdrojů – panelů na rodinných domech, na školách a kdovíkde ještě. Ale uřídit soustavu se stovkami tisíc zdrojů není vůbec jednoduché, ne tak, jako když jste měl několik velkých elektráren.
Voláte po analýzách. Analýza státní energetické politiky vznikla na ČVUT pro ministerstvo financí, které ji pak zatloukalo. Analýza je skeptická ke spoléhání na obnovitelné zdroje. Letos se na analýzu ČVUT odvolával viceprezident vaší komory Filip Dvořák proti Zuzaně Krejčiříkové. Paní Krejčiříková pracuje v ČEZ a nově je viceprezidentkou komory, zatímco Dvořák neobhájil. Je dnes Hospodářská komora víc pro OZE?
Ne. Komora volá po kombinaci zdrojů, volá po rozumné, racionální politice. Určitě nebudeme tvrdit, že OZE jsou špatně a že je nechceme. Obnovitelné zdroje chápeme jako nezbytnou součást energetického mixu. Chceme, aby se v republice urychlila výstavba jak větrníků, tak solárů.
Jsou obnovitelné zdroje u nás nezbytné objektivně, nebo politicky – prostě proto, že je vyžaduje Evropská unie?
Byla by ekonomická hloupost to, co nafouká a nasvítí jak u nás, tak v okolních zemích, nevyužít. Jistěže OZE mají i svoje potíže, že většinou vyrábějí, když je nepotřebujeme, jsem už zmiňoval. I proto je důležité využít příznivého naladění vůči jaderným elektrárnám u nás a jadernou základnu posílit. A když v Německu zrovna nebude foukat a svítit, můžeme pak za rozumné ceny prodávat elektřinu z jádra nikoli jen u nás, ale i přes hranice. Energetický mix je v pořádku, k diskusi je poměr uvnitř toho mixu. Obnovitelné zdroje a stejně tak elektromobilitu považuji za přirozený vývoj. Jen je zbytečné na ně extrémně tlačit. Když EU utlumovala fosilní zdroje a začala přecházet na násilí, Čína toho evidentně využila k vybudování náskoku. Je na velkou diskusi v Evropě, jestli nerozvolnit cíle Green Dealu, hlavně rychlost, s níž se má do cíle dojít.
V Hospodářské komoře nejste politici a nevážou vás ohledy na partnery ani doma, ani v Evropě. Proč rovnou neřeknete: Green Deal je hloupost, nechceme ho jen rozložit v čase, chceme ho zrušit?
Ale vždyť ho neruší ani Amerika. Green Deal dál probíhá v USA. Stejně v Číně. Máte pravdu potud, že USA odstupují od Pařížské klimatické dohody, ale motivace jako daňové úlevy na zelené energie se v Americe pořád dávají. Samozřejmě že od klimatické dohody odstupují proto, že k tomu, aby něco dělali, nechtějí být nuceni násilím. V EU se to opravdu vynucuje pod sankcí, pod bičem. Navíc evropskému Green Dealu nepředcházela žádná ucelená studie, která by propočítala ekonomické dopady.
Zamlouvá se vám, jak se teď česká vláda pokouší rozředit povolenky pro těžký průmysl a jak slibuje, že povolenky pro domácnosti u nás nezavede?
Je třeba si uvědomit, že ETS je jeden předpis, rozdělený na dvě fáze. My si myslíme, že teď, kdy se má celý předpis vyhodnocovat, nastává výjimečná příležitost ho přehodnotit a přenastavit.
Tlačí tu komora na vládu, nebo to ani není potřeba?
Dáváme podklady premiéru Babišovi i vicepremiéru Havlíčkovi, aby měli argumenty, co s ETS dělat, jak rozvolnit tempo, jak zastropovat ceny a tím napomoci větší předvídatelnosti pro podnikatele. Je nám sympatické, že se česká vláda o změny v povolenkách aspoň pokouší.
Není v tomto ohledu Babišova vláda rozumnější než Fialova? Jste člen ODS a vaše poslední vláda na Evropských radách aktivně hlasovala pro povolenky, pro zákaz spalovacích motorů i pro další části Green Dealu.
Neztrácejme tu ze zřetele mezinárodní a politický kontext. Jednak je dnes jiný Evropský parlament. Hlavně ale předpis pro ETS je otevřený teď, teď se dělá vyhodnocení právního rámce. Nějakou roli sehrává i politická nálada a hospodářská situace v jiných členských zemích. Německo je na tom dnes hospodářsky nepochybně hůř než před třemi lety. Nicméně ano – v tuto chvíli tato vláda má odvahu v EU předkládat návrhy a shánět koalici pro změny. Uvidíme, co se povede. Okolnosti jakousi šanci na revizi dávají.
Máme zavřený Hormuzský průliv, přes který se vyváží 20 procent světové ropy a 30 procent plynu. Zasáhnou blokády českou ekonomiku?
Určitě zasáhnou, pokud potrvají v řádu měsíců. Nejde jen o ropu a plyn. Já jsem si zjišťoval, jaký dopad má blokáda na dovoz helia z Kataru na Tchaj-wan, kde pak helium používají pro výrobu čipů. K mému překvapení jsem se dozvěděl, že Tchajwanci zatím jedou ze zásob a mezitím vyjednávají o dodávkách helia odjinud. Obnova zpracování plynu v Kataru, a tím pádem i výroby helia v Kataru potrvá tři až pět let, i kdyby se teď boje v Zálivu neobnovily. I takováto dílčí historka ukazuje, jak nutné je plánovat náhradní trasy, myslet na nedostatky surovin, energií, koneckonců i té elektřiny. Loni měli blackout ve Španělsku. Jak dlouho podle odborníků trvá, než při blackoutu vypuknou nepokoje a rozvrat? Tři dny.
Máte představu, co bylo za červencovým blackoutem v Praze a části Čech?
Podle všeho ten jeden spadlý drát, který následně vyvolal kaskádu.
Nebyly to přetoky OZE z Polska a Německa, kvůli kterým sjížděla elektrárna Ledvice? Když to v Echu takhle vylíčil profesor Hrdlička z ČVUT, vaše nová viceprezidentka Krejčiříková si na něj stěžovala u rektora.
Nemám tyto informace a netroufám si odpovědět.
Zpátky do Hormuzské úžiny. Kdyby dnešní pat a blokády trvaly ještě několik měsíců, jak by potom náraz na českou ekonomiku vypadal?
To nikdo nevíme. Řekl bych, že kdyby dnešní stav trval ještě jeden měsíc, dokážeme to nějak vydýchat. Ale naše představivost je omezená. Dokázal si někdo představit, že se válka na Ukrajině potáhne tak dlouho? Já určitě ne. Když začala, myslel jsem, že potrvá několik měsíců, nanejvýš rok. Jenže ona pokračuje dál a zatím konce nevidět. Podobně i blokády a válčení v Zálivu mohou trvat ještě měsíce a v české ekonomice vytvářet tlaky. Pak se Evropa bude muset vážně zamyslet nad mobilizací vlastních zdrojů, jako jsou ložiska plynu v Německu a tak dále. Přestože dosud mnozí říkají: Ne ne ne, ze země už nic tahat není potřeba, protože teče voda a svítí slunce a fouká vítr. Ale možná že tak jako si Němci zakázali jádro a uhlí, vsadili na plyn a skončili pálením uhlí, budeme svědky změn i jinde.
A u nás máme znovu pálit uhlí?
Pokud bude Evropa potřebovat zdroje energie, v takové chvíli tu asi nepůjdeme do svetrů a nebudeme se tvářit, že se nic neděje.
Před takovou chvílí by nejdřív EU musela výrazně zlevnit povolenky.
Jistě. Kdyby Hormuz takhle pokračoval, Evropa musí spustit krizový scénář. Teď jsme zablokovaní v jedné úžině, ale globální systém se může zablokovat i kdekoli jinde. A jakmile bude ucpané hrdlo na dvou místech, tak může nastat kolaps. A může to být výbuch sopky nebo cokoli, co si dnes neumíme představit, stejně jako jsme si ještě nedávno neuměli představit blokádu Hormuzu. Krizový scénář pak znamená mobilizovat v Evropě vlastní zdroje energií řekněme po příštích deset let.
Ještě se musím zeptat na umělou inteligenci. Známý komentátor Tucker Carlson tuhle letem světem zmínil odhady, že v Americe do dvou tří let zanikne až polovina míst. Máte představu, jak AI zamíchá s českým pracovním trhem?
Tohle opět nikdo nedokáže odhadnout. AI nejspíš hodně dopadne na služby, advokacií počínaje a vývojem softwaru konče. Na služby, v nichž se převážně pracuje s daty. Myslím, že umělá inteligence významně doplní robotizaci a automatizaci. Kde dnes roboty musí kontrolovat člověk, bude ho umělá inteligence schopna nahradit. Na druhou stranu vždycky si někdo bude muset kleknout pod rozbité umyvadlo a opravit sifon. Takovým zaměstnáním říkáme strategicky nenahraditelné profese a jsou čím dál dražší. Instalatéra umělá inteligence nenahradí, byť i tomu instalatérovi pomůže najít co nejrychleji správnou součástku nebo být výkonnější při přípravě zakázek. Umělá inteligence zasáhne úplně všechny, což neznamená, že bychom se jí měli bát. Naopak v ní hledejme příležitost, cestu, jak snižovat časovou dotaci, kterou některým svým úkonům dávám dnes. Protože taky musím denně sedm hodin spát, musím jíst… Umělá inteligence nejí, nespí, neodpočívá, umí pracovat rutinně a nepřetržitě. I v českých firmách používání umělé inteligence dramaticky narůstá. A já vždycky u našich členů apeluji, aby u rozhodování o jejím nasazení byla celá firma. O tom, jaké umělá inteligence dostane úkoly, nemá rozhodovat šéf IT divize nebo oddělení lidských zdrojů. Ne, všichni, včetně generálního ředitele a majitele, si mají sednout do zasedačky a společně popřemýšlet.
Dobrá, ale třeba by takováhle plenárka musela obsahovat sdělení: Třicet procent z vás, jak tady sedíte, bude vyhozeno.
Anebo taky ne. Přednášející na plenárce jim může říct: Přemýšlejte, co s využitím umělé inteligence dělat, kde je na trhu díra, kterou bychom teď nově mohli zaplnit. Přemýšlejte, kde budeme první. Já vás nechci vyhodit. Pojďme se poradit o tom, jak s umělou inteligencí můžeme obsadit kus trhu. Když se o tohle ani nepokusím a defétisticky budu tvrdit, že mě umělá inteligence zabije, tak mě s největší pravděpodobností zabije. Anebo jako v bojových uměních její energii využijeme pro sebe.
NEVLÁDNÍ ORGANIZACE
NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM
NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM
