Spor mezi Hradem a vládou se vyostřuje. Babiš: Prezident ukázal, že je lídrem opozice

Prezident Petr Pavel vetoval ve středu novelu rozpočtových pravidel, která umožňuje jednodušší zadlužování státu. Ta se tak vrátí do sněmovny. Jde o první veto, které prezident uplatnil za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). V napjaté atmosféře mezi Hradem a vládou přitom prezident nedávno avizoval, že i hlava státu má některé nástroje, které mohou vládě velmi znepříjemnit život. Vláda však obratem ohlásila, že vládní poslanci veto přehlasují ještě během léta. Premiér Babiš na prezidentské veto reagoval s tím, že jde o nezodpovědné rozhodnutí a prezident Pavel tak potvrdil, že je lídrem opozice.

Sněmovna hlasy vládní koalice svou podobu sporné novely stvrdila před dvěma týdny přehlasováním Senátu. Horní komora do ní chtěla vložit omezující podmínky. Nyní novelu vrací do sněmovny i prezident, který hájí své rozhodnutí dvěma důvody. Prvním důvodem z nich je podle Pavla ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ uvedl. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace. „Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni,“ dodal.

Zákon podle prezidenta zároveň rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas sněmovny. „V některých případech smí vláda překročit vlastní schválený rozpočet až o deset procent na základě rozhodnutí jen svého vlastního poradního bezpečnostního orgánu,“ podotkl. Novela to má umožnit v případě zhoršení bezpečnostní situace. Opozice ve sněmovně poukazovala na to, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu a kritizovala posun rovnováhy mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Vyjadřovala i obavy, že spolu s dalšími změnami v zákoně to umožní vládě nekontrolovaný růst výdajů, a tím i státního dluhu.

Veto je jedním z nástrojů, kterými může Pavel podle svých slov pro Radiožurnál vládě velmi znepříjemnit život. „Pokud některý zákon bude opravdu špatný anebo směřující k spíše zhoršení situace než k jejímu zlepšení, pak mně asi nezbyde než třeba takový zákon vetovat. Nebude to ale proto, že bych se chtěl jakkoliv pomstít vládě, ale bude to proto, že ten zákon nevidím jako dobrý,“ říkal Pavel.

Jak ale už dříve deník Echo24 popsal, možnosti prezidenta „znepříjemnit život“ vládě jsou ve skutečnosti značně omezené. Prezidentovo veto rozhodně není definitivním zákazem. Prezident sice může Parlamentu vrátit přijatý zákon s výjimkou ústavního zákona, ale jak ukazuje i případ této novely, Poslanecká sněmovna může veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců.

Pražský hrad tak vytváří dojem, že v případě pokračujících sporů bude aktivně zasahovat vládě Andreje Babiše (ANO) do řízení státu. Prezidentovy kompetence v této oblasti jsou ve skutečnosti značně omezené. Pravomoci prezidenta totiž osekalo už zavedení přímé volby. Ta přitvrdila i pravidla v případě, že by přímo volený prezident své kompetence přesahoval. Tehdy se rozšířily možnosti, proč prezidenta ústavně žalovat, snížila se jeho pravomoc v udělování milostí či skončila jeho doživotní trestněprávní imunita (více jsme o tom psali zde).

Premiér Andrej Babiš uvedl, že ho rozhodnutí prezidenta vetovat změnu rozpočtových pravidel velice mrzí. „Je to velice nezodpovědné vůči našim občanům. Ohrožuje tím české zdravotnictví, obranu naší země, výstavbu škol, bezpečnost našich spoluobčanů, výstavbu energetických zdrojů. Jenom potvrzuje, že je lídrem opozice. V minulosti, když opozice předkládala nekryté rozpočty, tak s tím neměl (prezident) žádný problém. My samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom tohle nepromyšlené a aktivistické veto přehlasovali. I pan prezident musí vědět, že to, co nám připravila opozice, že by měl být příští rok deficit 150 miliard, je ohrožením všeho, co se v naší zemi děje, a není za takových podmínek možno připravit rozpočet ve prospěch naší země,“ vysvětlil Babiš.

Podobně se vyjádřila také ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní změny měly zvýšit transparentnost rozpočtu a umožnit státu strategické investice, které posílí hospodářský růst. Ministryně nesouhlasí ani s tím, že by novela oslabovala roli sněmovny, když dává vládě možnost v případě zhoršení bezpečnostní situace překročit schválený deficit. Návrh kritizuje například i Národní rozpočtová rada.

Šéfka poslanců hnutí ANO Taťána Malá pro Echo24 řekla, že sněmovna se k věci sejde ještě během léta. „Upřímně řečeno nepřekvapuje mě to. Čekala jsem, že pan prezident bude vládě dělat problémy. Je škoda, že mu nedochází, že veta jsou spíše problém pro lidi, kterým zkomplikuje život. Pro naši koalici samozřejmě nebude problém jeho veto na konci léta přehlasovat,“ uvedla Malá.

Prezidentovým vetem se dále prohlubuje spor mezi Hradem a vládou, který se rozhořel prakticky obratem po loňských sněmovních volbách, kdy prezident dával opakovaně najevo, že nechce, aby se Filip Turek (Motoristé sobě) stal ministrem. Situace se následně vyhrotila poté, co šéf Motoristů a ministr zahraničních věcí Petr Macinka zaslal prezidentovi skrze jeho poradce Petra Koláře emotivní smsky, které Hrad následně zveřejnil.

Rozhodovat má vláda, říká Macinka

Všechno vyvrcholilo v uplynulých týdnech kvůli summitu NATO, na kterém si prezident vynutil svou účast skrze kompetenční žalobu, respektive předběžné opatření Ústavního soudu, který vládu zavázal k tomu, aby prezidenta na summit donominovala. Šéfem delegace ale zůstal premiér Babiš. Jak on, tak Pavel pak cestovali na summit do Ankary každý svým letadlem, ani na místě spolu podle svých slov kromě pozdravu nemluvili.

Vláda se ve svém stanovisku ke kompetenční žalobě kvůli summitu vyjádřila ostře směrem k Ústavnímu soudu. Mimo jiné také požaduje, aby soud z dalšího rozhodování ve věci vyloučil soudce zpravodaje Pavla Šámala, který podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády. Sám Babiš uvedl, že on osobně pojem „aktivistický“ nepoužil a rozhodnutí ÚS respektuje.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) ve středu v České televizi uvedl, že vláda navzdory svému ostrému vyjádření určitě není ve válce s Ústavním soudem. „Pokud je někdo, nadneseně řečeno, ve válečném stavu, tak je to prezident s vládou. Prezident chodí a hodinu vládu vždycky kritizuje, aby na závěr řekl, že se chce usmířit, tak já nevím, k čemu bych to přirovnal,“ uvedl Macinka.

Macinka uvedl, že prezident může zastupovat stát navenek, ale ze své funkce je neodpovědný. „Jakýkoliv krok, který on může udělat, respektive většina těch, které se týkají zastupování v zahraničí, podléhá kontrasignaci nebo nějaké domluvě,“ uvedl Macinka. „Pokud bude někde pokládat věnce, tak to ať si dělá, pokud se neutrhne ze řetězu a nepojede je pokládat někam do Severní Koreje, to bychom asi nějaký protest vznesli,“ uvedl Macinka s tím, že prezident žádá Ústavní soud, aby mu byla svěřena kompetence dělat vlastní zahraniční politiku jenom na základě svého uvážení bez koordinace nebo odpovědnosti. „To si nemyslím, že je správné,“ dodal Macinka.

Macinka reagoval také na dotaz, kdo povede delegaci na summit NATO příští rok. „Otázka je, jestli summit NATO příští rok bude, nebo bude až za dva roky. Pokud summit příští rok nebude a bude až za dva roky, protože se diskutuje o tom, jestli není každoroční frekvence příliš častá, a pokud by prezident Pavel neobhájil ve volbách svůj mandát, tak je klidně možné, že tento summit, na kterém si vynutil účast přes Ústavní soud, byl jeho poslední,“ řekl Macinka. Nechtěl spekulovat ani o tom, kdo povede příští rok delegaci na Valném shromáždění OSN. „Třeba se prezidentovi nebude chtít,“ uvedl Macinka. Letos má na VS OSN vést delegaci prezident Pavel.

„Já bych zůstal u té praxe, že vláda rozhoduje o tom, kdo bude v delegaci. Vláda vždycky rozhodla o tom, jaký bude mandát a jaká bude delegace. To, že vláda v minulosti vždycky rozhodla, že tam pojede prezident republiky, nechť tam jede prezident. Pokud vláda nerozhodne, že tam pojede prezident, ale někdo jiný, tak by to mělo být,“ uvedl Macinka. Ministr připomněl, že vláda respektovala předběžné opatření ÚS, které jí ukládalo prezidenta Pavla na summit doakreditovat.