Farmáři zuří, vítězem je Ukrajina. Země EU svedou o nový rozpočet tuhou bitvu

Vítězi jsou obrana, digitální technologie či východoevropské země a Ukrajina. Poraženými pak zemědělci, tabák a příroda. Tak hodnotí bruselský server Politico návrh nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který ve středu představila Evropská komise. Šéfka EK Ursula von der Leyenová označila rozpočet ve výši téměř dva biliony eur za "nejambicióznější, jaký byl kdy navržen". Zklamaní europoslanci ale návrh ihned zkritizovali a se stížnostmi se začali ozývat i další. Aby rozpočet začal platit, musí ho jednomyslně schválit členské státy a odsouhlasit i Evropský parlament. Nyní se očekávají dvouletá tvrdá vyjednávání.

Za prvního z poražených označil server Politico zemědělce. Farmáři zuří, napsal. V posledním dlouhodobém rozpočtu EU bylo na společnou zemědělskou politiku určeno celkem 386,6 miliardy eur, nyní bylo na zemědělství vyčleněno 300 miliard. A aby toho nebylo málo, společná zemědělská politika dříve tvořila samostatnou část rozpočtu, nyní ale byla sloučena s financováním dalších politik v rámci takzvaných Národních a regionálních plánů partnerství. Podle těchto plánů musí země EU vynaložit na zemědělství minimálně 300 miliard eur a mohly by i více, pokud by se tak rozhodly. Bude to ale znamenat soupeření s ostatními, například soudržností, tedy podporou chudších regionů. Skupiny farmářů, kteří už nyní začali s protesty před budovou Evropského parlamentu a Evropské komise, to nevidí vůbec optimisticky, poznamenal server.

Druhým poraženým je tabák. Zatímco drtivá většina rozpočtu bude pocházet z vlastních příspěvků zemí EU, komise navrhla i takzvané nové vlastní zdroje, mezi které patří i tři nové daně zaměřené na elektroodpad, velké společnosti a tabákové výrobky, jako jsou cigarety a doutníky. Toto zboží v současné době zdaňují jednotlivé země, které si příjmy ponechávají pro sebe. Cílem nových daní je vygenerovat 25 až 30 miliard eur ročně, které budou použity na splacení společného dluhu EU, jenž byl použit na financování jejího zotavení po pandemii covidu-19. Ceny cigaret by již nyní měly v celé EU růst v souvislosti s dlouho očekávanou novelou směrnice o dani z tabáku, přičemž hrubé odhady uvádějí, že cena krabičky vzroste o jedno až dvě eura.

Třetím poraženým je podle Politica příroda. Biodiverzita přijde o svůj vyhrazený díl v unijním rozpočtu a místo toho bude začleněna do širšího cíle nazvaného „Klima a životní prostředí“, který by měl činit 35 procent rozpočtu, tedy zhruba 700 miliard eur. Dosavadní Program LIFE (finanční nástroj EU, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu) byl také začleněn do „národních a regionálních plánů“ a rovněž do „fondu pro konkurenceschopnost“ ve výši 410 miliard eur, který sdružuje několik stávajících programů financování. Některé nevládní organizace varují, že změny by mohly znamenat, že financování biodiverzity ztratí na významu.

Vítězem se naopak staly východoevropské země a Ukrajina, míní Politico. Evropská komise totiž oznámila, že východní regiony, a zejména ty hraničící s Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, obdrží více finančních prostředků než ostatní na uspokojení svých bezpečnostních i ekonomických potřeb. Tyto země podle bruselského serveru rovněž vyhrály i další bitvu: ačkoli EU zoufale toužila po nových penězích do své pokladny, do nově navrhovaných vlastních příjmů nezahrnula příjmy z plánovaného rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov (ETS 2).

Jednou z nejhlasitějších zemí je v tomto ohledu Česko. Nedávno zaslalo Evropské komisi požadavky právě na změnu obchodování s těmito emisními povolenkami a dokument podepsalo dalších 17 států EU.

Pokud jde o Kyjev, EU nakonec navrhla podpořit rekonstrukci Ukrajiny a její cestu k členství v EU dodatečnými 100 miliardami eur.

Dalším vítězem jsou plátci účtů za elektřinu. Podle návrhu rozpočtu chce EU výrazně zvýšit podporu modernizace elektrických sítí v nynější sedmadvacítce, aby tak snížila ceny elektřiny. Právě tento problém označil Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti za Achillovu patu Evropy ve srovnání s USA a Čínou.

Rozpočet na energetiku v rámci Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility), který lze využít k modernizaci infrastruktury a investicím do nových technologií, se zvýší z pouhých šesti miliard na 30 miliard eur. Rozvodné sítě navíc budou moci využívat masivně rozšířený Fond konkurenceschopnosti ve výši 410 miliard eur ve snaze snížit plýtvání a snížit účty pro průmysl a domácnosti.

Stejně tak vítězí i digitální technologie. Evropská komise chce pro tuto oblast zpětinásobit finanční prostředky až na 54,8 miliardy eur. Digitální technologie jsou jedním ze čtyř pilířů nového Fondu pro konkurenceschopnost, jehož hlavní rozpočet činí 410 miliard eur.

Dalším vítězem je pak podle Politica obrana. Komise navrhuje vyčlenit na obranu a vesmír nejméně 131 miliard eur, což znamená "pětinásobek toho, co máme dnes," prohlásila von der Leyenová.

Poslední vítěznou oblastí je pak výzkum a kultura. Výzkumný program Horizon Evropa se má téměř zdvojnásobit na 175 miliard eur. Příděl na hlavní program EU pro studentskou mobilitu Erasmus+ byl zvýšen o 50 procent na více než 40 miliard eur. Komise také oznámila nový program „AgoraEU“ v hodnotě 8,6 miliardy eur, který podpoří kulturu, média a organizace občanské společnosti.