Tak jsme na tom mistrovství, nebo nejsme?

KOMENTÁŘ

Tak jsme na tom mistrovství, nebo nejsme?
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale je skutečně velká mizerie, že nejsme obklopeni vtahující atmosférou příprav na MS, píše Lukáš Novosad. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lukáš Novosad
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Za týden už poběží fotbalové mistrovství světa neboli mundial, jak se turnaji říká jednoslovně oblíbenou přejímkou i ze španělštiny. Po dvaceti letech se klání účastní i česká reprezentace. Měl by to být – při vší úctě k únorové zimní olympiádě a při vší radosti, kterou přinesla – letošní největší sportovní svátek. Koneckonců dobrou reklamu na něj udělaly dva infarktové ubojované zápasy v baráži, ve kterých se vítězství urvalo oblíbenou zdejší loterií na penalty. Následovaly už dokonce i dva přáteláky: první ještě doma v Praze s Kosovem a druhý včera už v Americe s Guatemalou. Oba zápasy dopadly pro české borce dobře, vyhráli je. Přesto všecko: máte dojem, že atmosféra ve společnosti je plná vzrušení, těšení se, radosti, vášně, touhy, chtíče, nervózních rozhovorů a tipovaček, jak zápasy dopadnou? Anebo vám přijde, že je všude vlažně, a naopak to vypadá, jako by se k ničemu mimořádnému neschylovalo? Alespoň tak nálada v zemi ani ne týden před výkopem připadá mně.

 

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale je skutečně velká mizerie, že nejsme obklopeni vtahující atmosférou příprav na MS. Realizák národního mužstva skoro nemluví, hráči taky ne, sociálně sítě české repre nejčastěji ukazují fotky či videa z autobusu, někde z okolí letadla nebo z běhání kolem hřiště, kde navíc nejčastěji je jako největší hvězda vidět manažer reprezentací Pavel Nedvěd. Přitom teď by měl PR tým jet naplno – ne až začne turnaj, ale právě teď, aby navnadil. Aby přilákal neutrály. Sám patřím přesně k takovým nespolehlivým fandům. Dávno už fotbalovou ani hokejovou reprezentaci nesleduju v každém zápase, ale jsem kdykoli připraven podlehnout davové psychóze, když ji někdo připraví a všechny nás nažhaví.

Jak je kupříkladu možné, že se v Praze odehrálo před mistrovstvím přípravné utkání, a nebylo o něm pořádně slyšet? Jak je možné, že nebyl na Letné vyprodaný stadion a místo osmnácti tisíc diváků jich přišlo jenom jedenáct tisíc? To jsou všechno promeškané body, přitom by takové okamžiky měly pozvedat reprezentační renomé. Nejde mi o to, hulákat na mraky. Pouze upozorňuji na to, že jakost české kopané na různých ligových úrovních se pozvedla i díky tomu, že se pozvedlo její reklamní zázemí. Mnohé kluby výtečně pracují se sociálními sítěmi, jedou podcasty, soutěže, hitem se suverénně stávají i týmy z nižších soutěží, pokud mají ve svých řadách autora, který píše vtipné statusy, anebo pokud se odváží angažovat na rozhovory s čutálisty krásné a spořeji oděné slečny. Je to primitivní, ale funguje to.

Na vedení svazu vzhledem k reprezentaci ale jako by se spalo. Ne snad že by se nic nepodařilo – uspělo video představující nominaci na mundial, složené z výpovědí sourozenců, rodičů a partnerek hráčů a z domácích videí s týmiž plejery, když byli ještě malí kluci. Dobrý nápad bylo oznámit nominaci v prostředí americké ambasády, kam ovšem v národních dresech přišli velvyslanci také dalších spolupořadatelů: Kanady a Mexika. Jinak ale je to spíše nudné zoufalství. Mohu si představit, že v reprezentačních fondech není na PR dost peněz, přesněji že není vůle utrácet prostředky tímto směrem. Ale je to škoda a chyba. Obzvlášť když by se nemuselo začínat na zelené louce, ale bylo by lze vypomáhat si a „půjčovat“ odjinud. Stačilo by vzít si příklad z toho, jak posledních dejme tomu deset let pojímá ČOV olympiády. Jak vypadá jeho instagram, kde to stříká nápady, nebo jakou oblibu si získaly olympijské festivaly, které se stěhují po všech krajích. Letos v průběhu zimní olympiády byl na jihu Čech, v Českých Budějovicích, za dva roky letní olympiádu oslaví festival v Mostě.

Fotbalová repre přitom zrovna letos mohla navázat oslavami a přehlídkami postavenými hned na několika silných vzpomínkách. Vždyť je to třicet let od stříbra na Euru v Anglii (ostatně k tomuto výročí vznikl nový dokumentární film), padesát let od zlata na evropských mistrovstvích v Bělehradu, a protože se letošní mundial hraje mimo jiné ve španělsky mluvící zemi, hodí se připomenout také finálovou účast a stříbrnou medaili Československa z roku 1962 v Chile. Navazovat je na co, rozvíjet je co. Škoda, přeškoda, že letošní mistrovství nejsou vidět. Snad se to za týden zlepší.

×

Podobné články