„Musíme konečně jednat.“ V Německu se stupňuje tlak na zahájení řízení o zákazu AfD
ODPOR K AFD
Debata o možném zákazu Alternativy pro Německo se po zemských volbách v Sasku-Anhaltsku znovu dostává do popředí německé politiky. AfD tam získala téměř 44 procent hlasů a stala se dominantní politickou silou. Část politiků SPD nyní tvrdí, že právě takto silná pozice strany je důvodem k tomu, aby stát začal využívat nástroje, které mu dává ústava. Nyní se k těmto krokům razantně hlásí politici SPD. Informuje o tom Berliner Zeitung.
Nejhlasitěji nyní postup požaduje šéf poslaneckého klubu SPD v brémském zemském parlamentu Mustafa Güngör. Podle něj sociální demokraté ztrácejí důvěryhodnost, pokud AfD označují za nepřátelskou vůči demokratickému zřízení, ale současně se zdráhají zahájit řízení, které by mohlo vést k jejímu zákazu. „Musíme konečně jednat,“ uvedl pro Table.Briefings.
Güngör svou kritiku směřoval především k politikům ve vládních funkcích. „Lidé, pokud berete svou přísahu vážně, musíte jednat,“ prohlásil. Podle něj není možné na jedné straně hovořit o protiústavní straně a na druhé straně neustále odkládat právní kroky.
Podobná debata přitom nezačala až v Brémách. Ještě během volebního večera ji znovu otevřel lídr sasko-anhaltské SPD Armin Willingmann. Ten odmítl argument, že by mimořádně silný mandát AfD měl případnému zákazu bránit. „Výše volebního výsledku nesmí hrát žádnou roli,“ uvedl. Možnost prověření zákazu už dříve podpořili také někteří politici z jiných spolkových zemí, například bádensko-württemberský premiér Cem Özdemir ze Zelených nebo severorýnsko-vestfálský premiér Hendrik Wüst z CDU. Wüst navrhoval, aby právní možnosti posoudila společná pracovní skupina.
Wüst byl přitom podle zákulisních informací v posledních týdnech žhavým kandidátem na nahrazení Friedricha Merze v kancléřském křesle. Wüst nyní požaduje vytvoření pracovní skupiny, která by „prověřila“ činnost AfD a zvážila možné právní důsledky. „Může to být zákaz, ale může to být i něco jiného,“ citoval jej Die Welt.
PSALI JSME: Vítězství AfD opět spustilo debaty o jejím zákazu, Merz naznačuje možná opatření
Podle deníku by vytvoření pracovní skupiny představovalo první praktický krok na cestě k případnému zákazu Alternativy pro Německo. Jejím úkolem by bylo shromáždit veškeré podklady nasvědčující tomu, že by řízení o zákazu strany před Spolkovým ústavním soudem mohlo být úspěšné. Pokud by závěry skupiny nasvědčovaly tomu, že by řízení mohlo být úspěšné, Wüst by jako zemský ministerský předseda chtěl prosadit návrh na jeho zahájení ke hlasování ve Spolkové radě.
Případný zákaz AfD by každopádně nebyl politickým rozhodnutím vlády či parlamentu. Rozhodnout o něm může pouze Spolkový ústavní soud. Návrh mohou podat spolková vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada. V horní komoře parlamentu by bylo potřeba nejméně 35 z celkových 69 hlasů. Samotný soud by pak musel zákaz schválit dvoutřetinovou většinou svého osmičlenného senátu, tedy nejméně šesti hlasy.
Právě obtížnost celého řízení je jedním z hlavních argumentů těch, kteří jsou k nové iniciativě zdrženliví. Kancléř Friedrich Merz z CDU připustil, že právní situaci lze opakovaně prověřovat. „Můžeme to samozřejmě znovu a znovu prověřovat,“ řekl. Současně ale upozornil na mimořádně vysokou laťku, kterou německé právo pro zákaz strany stanovuje. Merz dává přednost politickému oslabení AfD a návratu jejích voličů ke stranám středu. Po volebním úspěchu AfD však podle německých médií bez dalších podrobností naznačoval možné kroky vůči této straně.
