Babiš: Údajně v Ankaře dostaneme kartáč, Trump se na veřejnosti mění v politické zvíře, tak se těším

Česko údajně na summitu NATO v Ankaře dostane kartáč za neplnění výdajů na obranu. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném nedělním videu na sociálních sítích. Babiš opakovaně říká, že bude na summitu muset obhajovat primárně výdaje minulé vlády. Připomněl také svá setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a je podle svých slov zvědavý, zda si ho bude Trump, který se podle Babiše mění na veřejnosti z galantního člověka v politické zvíře, pamatovat. Babiš připustil, že se těší, až summit skončí.

Mezi hlavními tématy summitu Severoatlantické aliance, který začíná v úterý v Ankaře, budou výdaje na obranu, posílení obranného průmyslu a podpora Ukrajině. Na summit přijede také americký prezident Donald Trump, který byl ke spojencům v posledních týdnech velmi kritický. Evropští spojenci se ho budou snažit přesvědčit, že požadavek na posílení obranných výdajů plní. Z České republiky se zúčastní po dlouhé rozepři premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel.

Babiš ve svém videu na sociálních sítích uvedl, že otevřel archiv. Na videu ukazoval fotky ze setkání s Trumpem, včetně návštěvy Bílého domu v roce 2019. „Prezident Trump mi volal 26. prosince. Údajně dostaneme sodu, kartáč, za to, že neplníme výdaje na obranu. Tak jsem sám zvědav, jak to všechno dopadne, jestli si mě pan prezident bude pamatovat. S ním je to vždycky skvělý zážitek.

„Soukromě je strašně příjemný a galantní vůči (manželce) Melanii, ale když je pak na tiskovce nebo na mítinku, tak je to obrovský lídr, mění se v politické zvíře. Jsou s ním vždycky velké zážitky, tak se těším,“ uvedl Babiš.

Vyjádřil se také k velkému zájmu prezidenta Petra Pavla o jeho kabinet. „My jsme měli tento rok osm zasedání Bezpečnostní rady státu a pan prezident se zúčastnil čtyřikrát. Za minulé vlády to bylo za tři roky třikrát, u nás za šest měsíců čtyřikrát. My si toho považujeme. Pan prezident si zve každý týden nějakého ministra. Když máme nějakou zahraniční návštěvu, tak si ji taky zve, takže stínuje naši vládu. Asi bez nás nemůže žít. Takže se všichni těšíme do Ankary. Už se těším, až bude Ankara za námi,“ přiznal Babiš.

Prezident Pavel si účast na summitu vymohl díky předběžnému opatření Ústavního soudu, hlavou delegace ale bude podle rozhodnutí vlády premiér Andrej Babiš. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pátek potvrdil, že předseda vlády zastoupí Česko na úterní neformální večeři a ve středu promluví na jednání Severoatlantické rady. Prezident může sedět s dalšími členy delegace ve druhé řadě, bude-li chtít, doplnil šéf diplomacie.

Babiš v posledních dnech vyzýval Pavla, aby na summit nejezdil, poškodí tím podle něj Česko v zahraničí. Prezidentská kancelář nicméně potvrdila, že prezident do Ankary v úterý ráno odletí z letiště v Praze-Kbelích. Babiš bude cestovat jiným letadlem, uvedl Macinka. Mluvčí kanceláře prezidenta Daniel Drake pro Echo24 řekl, že MZV na summit akreditovalo prezidenta Pavla a další tři pracovníky KPR.

Na loňském summitu v Haagu se země NATO shodly, že výdaje na obranu zvýší do roku 2035 na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP budou vynakládat na širší bezpečnostní oblast. Summit v Ankaře tak bude první příležitostí ke zhodnocení pokroku v této oblasti.

Podle údajů NATO se loni výrazně zvýšil počet členských zemí, které dosáhly dvou procent výdajů na obranu, a to z 18 na 29 z celkového počtu 32. Po revizi údajů ale mezi zeměmi, které dosáhly tohoto cíle, není Česká republika. Na červnovém jednání ministrů obrany generální tajemník NATO Mark Rutte poukázal na silný růst obranných rozpočtů Kanady a evropských členů aliance. Podle něj se výdaje meziročně zvýšily zhruba o 20 procent. V závěrečném prohlášení by se měli vůdci přihlásit k tomu, že budují „silnější Evropu v silnějším NATO“.

Summit bude dvoudenní – v úterý se uskuteční slavnostní večeře, ve středu pak oficiální jednání. Úterní večeře by se měl zúčastnit rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dlouhodobě žádá například o nové dodávky protivzdušné obrany. Podle Ukrajiny je podpora tím důležitější, že se jejím vojskům na bitevním poli v současnosti údajně daří.

Podle návrhu závěrečného usnesení země NATO přislíbí Ukrajině 70 miliard eur pomoci v letošním roce a přinejmenším dalších 70 miliard eur v příštím roce. V částce je již zahrnuta vojenská pomoc Evropské unie, která v letošním a příštím roce činí 60 miliard eur.