Udělali jsme chybu, že jsme věřili Stanjurovi, zní ze STAN

Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který o skoro padesát miliard přesáhl plánovaných 241 miliard korun. Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun. Podle oslovených ekonomů jde o tristní výsledek, mimo jiné i s ohledem na dobrý výkon ekonomiky v loňském roce. Člen rozpočtového výboru z někdejšího vládního hnutí STAN Jan Papajanovský pak na síti X uvedl, že jde o vizitku bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Že Stanjurovi Starostové důvěřovali, označil poslanec za chybu. Sám Stanjura pro Echo24 řekl, že návrh rozpočtu na rok 2025 schvalovala celá vláda a STAN by si měl nejprve výsledky zanalyzovat.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 miliard korun méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.

Zmíněný člen rozpočtového výboru sněmovny Papajanovský na síti X uvedl, že nedodržení deficitu je smutná vizitka Zbyňka Stanjury, který do poslední chvíle i naše ministry ujišťoval, že je vše v pořádku. „A naše chyba, že jsme mu důvěřovali. Stanjurovy chyby ovšem neznamenají, že pod Alenou Schillerovou nebude ještě hůř. Odhaduji, že nová vláda navrhne deficit 300 až 350 miliard. Konsolidace veřejných financí a zároveň investice (obrana, dálnice, vysokorychlostní tratě) nejsou možné, pokud nebude napravena největší rozpočtová chyba posledních 10 let. Snížení daně z příjmu fyzických osob, prohlasované roku 2020 ANO, ODS a SPD,“ uvedl Papajanovský v narážce na zrušení superhrubé mzdy.

Stanjura pro Echo24 řekl, že by ho mrzelo, kdyby se podobně vyjadřovali ministři hnutí STAN. „Návrh rozpočtu na rok 2025 jsme schvalovali jako celá vláda. Kdybych ho schvaloval jen já, tak by byl samozřejmě schodek nižší, to vám všichni potvrdí, že jsem požadoval pořád nižší a nižší výdaje,“ uvedl Stanjura s tím, že by vláda Petra Fialy (ODS) také třeba nemusela tolik investovat, ale to by mu nepřišlo jako správný přístup. Stanjura dodal, že by si STAN měl nejprve rozpočet zanalyzovat a pak teprve ho komentovat.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že by se o rozpočtu mělo mluvit přesně a korektně. „Deficit překročen byl, ale nikoliv o 49 miliard, ale o devět miliard. 40 miliard je jenom přechodný časový nesoulad mezi čerpáním evropských peněz a jejich předfinancováním. Pro rok 2025 bylo ve vztahu k fondům EU rozpočtováno 154 miliard příjmů a 154 miliard výdajů. Skutečnost k 31. 12. 2025 je 131 miliard příjmů a 171 miliard výdajů, rozdíl 40 miliard,“ uvedl Kalousek.

„Tento rozdíl se ale v krátkém čase srovná a nelze ho korektně počítat do deficitu. Závěr: Skutečný deficit za rok 2025, který navýší naše zadlužení, je 249,7 miliard, nikoliv 290,7. I to je neomluvitelné číslo, ale přece jenom méně hrozné, než údaj prezentovaný ministerstvem financí,“ dodal Kalousek.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 označil loňské hospodaření za tristní výsledek vzhledem k tomu, jak dobře si česká ekonomika vedla. „Rozpočet si přitom vypomohl i vysokým výnosem daně z mimořádných zisků (38 miliard korun). Naplnily se tak dřívější obavy, které zazněly už při předkládání návrhu tohoto rozpočtu. Šlo konkrétně o nadhodnocení příjmů z emisních povolenek, a naopak podcenění výdajů na OZE, regionální školství a některé sociální výdaje. Už listopadové plnění rozpočtu ukazovalo, že nadhodnocené byly v rozpočtu i plánované příjmy z fondů EU,“ uvedl Dufek.

Vláda, která se zavázala ke konsolidaci rozpočtu, tak odešla s bilancí -1,12 bilionu korun. „Při hypotetickém čtyřprocentním úroku (přesněji tedy výnosu dluhopisů) je to každoroční úrokový náklad ve výši 45 miliard korun,“ řekl Dufek.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se tak letošní rozpočet může přiblížit úrovni 400 miliard korun. „Schillerová již před Vánocemi totiž uvedla, že vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro rok 2026 udržet deficit pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu,“ poukázal Kovanda.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská na síti X řekla, že schodek rozpočtu v % HDP neroste, ani neklesá. „Zůstal na 3,4 % HDP. Vliv konsolidačního balíčku dozněl, bez dalších reforem a úspor míří rozpočtový automat zpět do hlubších deficitů! A exponenciální růst obsluhy dluh: 99,8 mld v roce 2025 vs. 88,5 miliard v roce 2024 tlačí schodky do větších hlubin Investiční výdaje státu vzrostly z 2,6 % na 3 % HDP a z 9,5 % na 11,1 % všech rozpočtových výdajů. Mezinárodní závazek obranných výdajů 2 % HDP splněn. Na finální hodnocení veřejných rozpočtů je potřeba počkat na uzavření všech účtů vč. samospráv a zdravotních pojišťoven a přepočítání hotovostních toků na akrualní,“ uvedla Horská.