Boj o místa na vysokých školách přitvrdí. V roce 2027 nemusí zbýt místo na tisíce maturantů

To, co před pár lety zažívaly střední školy, čeká nyní univerzity. Dorazí na ně totiž nejsilnější populační ročníky za poslední léta. Ačkoliv zájemců o střední vzdělání je pochopitelně více než o studium na vysoké škole, měli by se uchazeči připravit na výrazně zvýšenou konkurenci. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) poukázal na to, že pro zachování současného podílu vysokoškolsky vzdělaných musí vysoké školy navýšit kapacity o 25 procent, i proto je podle něj potřeba rozpočet univerzit navýšit. Veřejné vysoké školy varují, že pokud nedojde k výraznému navýšení prostředků, je možné, že se nedostane na žádnou veřejnou školu každý desátý uchazeč. MŠMT pro Echo24 uvedlo, že kapacity univerzit bude nepřímo řešit nový zákon o vysokých školách.

Ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o rozpočtu na příští rok označil navýšení rozpočtu univerzit za jednu ze svých priorit. Požadavek více peněz pro vysoké školy chce obhájit tím, že na ně míří nejsilnější populační ročníky. „Jsme asi třetí nejhorší ve vzdělanosti věkové kohorty 25 až 34 let z evropských zemí,“ doplnil.

Pokud chce stát řešit společensky potřebné profese, jako jsou zdravotníci, školní psychologové, či chybějící aprobace učitelů, jako je matematika nebo fyzika a technické obory, pak by měl podle něj využít právě tyto silné ročníky. Rektoři VŠ v červnu uvedli, že k současným 36,2 miliardám korun bude MŠMT žádat čtyři miliardy navíc, Plaga v úterý zmínil jednotky miliard. Jednání mezi ním a Schillerovou bude pokračovat ve čtvrtek.

Plaga už dříve na svém Facebooku uvedl, že Česko má nižší podíl vysokoškoláků než většina úspěšných a ekonomicky vyspělých zemí. „Silnější populační ročníky právě vstupující na vysoké školy (2023 – 100 tisíc, 2025 – 106 tisíc, 2027 – 117 tisíc, 2029 – 125 tisíc. Jen pro zachování podílu vysokoškoláků na populaci musí VŠ kumulovaně navýšit kapacity o 25 %. Nebojte se – na MŠMT cílíme na celospolečensky potřebné profese. A také chceme prosadit nový vysokoškolský zákon, aby naše vysoké školy a vzdělání na nich byly efektivnější a kvalitnější,“ uvedl Plaga.

Veřejné vysoké školy reagují podle České konference rektorů na výrazný nárůst počtu maturantů způsobený demografickým vývojem a v roce 2025 přijaly do prvních ročníků bakalářských a tzv. dlouhých magisterských studijních programů téměř 60 000 nových studentů. Oproti roku 2024 se jednalo o navýšení přibližně o 15 000 přijatých uchazečů. V tomto trendu vysoké školy pokračují i v letošním roce. Podle aktuálních odhadů nastoupí po letních prázdninách do prvních ročníků bakalářských a tzv. dlouhých magisterských studijních programů 63 500 až 64 000 nových studentů, což představuje přibližně 74 % všech úspěšných prvomaturantů v roce 2026.

Rektoři v souvislosti s vyššími počty studentů očekávají meziroční navýšení institucionálních prostředků na vzdělávací činnost alespoň v takové výši, aby bylo možné zachovat financování v přepočtu na jednoho studenta na úrovni let 2024 až 2026. Vysoké školy podporují návrh rozpočtu pro oblast vzdělávání na rok 2027 připravený MŠMT. „Jedná se o zcela racionální návrh podložený reálnými daty, který je veden snahou MŠMT zajistit finanční prostředky zajišťující stabilitu vysokého školství ve střednědobém horizontu,“ uvedla ČKR ve svém vyjádření.

Předsednictvo České konference rektorů i užší předsednictvo Rady vysokých škol proto s obavami sledují neoficiální informace, které naznačují, že v důsledku napjaté rozpočtové situace by mohlo v roce 2027 dojít nikoli k navýšení, ale naopak ke snížení prostředků určených na vzdělávací činnost vysokých škol v řádu nižších jednotek miliard korun.

Pokud by zvýšené počty studentů nebyly v roce 2027 a následně ani v roce 2028 odpovídajícím způsobem zohledněny ve státním rozpočtu, budou veřejné vysoké školy podle svých slov nuceny přijmout opatření, jejichž cílem bude ochránit kvalitu vysokoškolského vzdělávání. „Kvalita studia totiž nesmí být obětována pouhému navyšování počtu přijatých studentů bez odpovídajícího personálního, materiálního a finančního zabezpečení,“ dodávají rektoři.

Analýzy provedené Českou konferencí rektorů ukazují, že pokud by prostředky určené na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol zůstaly v roce 2027 fakticky zastropovány na úrovni roku 2026, budou veřejné vysoké školy schopny přijmout maximálně 59 000 nových studentů z řad maturantů. To znamená, že při předpokládaném vrcholu demografické vlny v roce 2027 by se na veřejné vysoké školy nemuselo dostat přibližně 9 000 až 10 000 uchazečů, tedy zhruba 10 % celé maturitní populace. Část poptávky mohou pochopitelně pokrýt soukromé univerzity. Ty ale mají často především pro nízkopříjmové rodiny příliš vysoké školné.

Obě reprezentace vysokých škol považují podle svých slov takový vývoj za velmi nešťastný. „Vysoké školy k případnému výpadku přistoupí odpovědně a nejprve využijí všechny reálně dostupné vnitřní úspory a přesuny prostředků, aby ochránily stávající studující. Je však nutné otevřeně říci, že možnosti takové kompenzace nejsou neomezené. Pokud by snížení bylo výrazné nebo dlouhodobé, nebylo by v silách vysokých škol zabránit všem dopadům na rozsah výuky, personální zajištění, studijní podporu a budoucí přijímací kapacity,“ uvádí ČKR ve svém stanovisku.

Kapacity bude nepřímo řešit nový vysokoškolský zákon

Mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura pro Echo24 uvedl, že co se týče rozpočtu, jednání stále probíhají a budou pokračovat po skončení vládních prázdnin. „V tuto chvíli by tedy bylo předčasné cokoliv komentovat,“ uvedl Macura. Sám ministr školství Robert Plaga ale na Facebooku uvedl, že je třeba rozpočet vysokých škol navýšit.

Nový zákon o vysokých školách má podle Ondřeje Macury nepřímo kapacity univerzit řešit. „Věcný záměr zákona počítá se zavedením kontraktového financování, které umožní ministerstvu nastavení systémových indikátorů pro jednotlivé vysoké školy v souladu s národní strategií, mezi něž mohou patřit i indikátory, které budou reagovat na demografickou křivku. V oblasti studia se pak připravovaný věcný záměr zabývá větší flexibilitou a dostupností, např. zavedením programů krátkého cyklu a možností tzv. part-time studia, tedy rozložením studia dle stanovených podmínek do více let, aniž by to bylo považováno za překročení standardní doby studia, vymezením mikrocetifikátů a důrazem na celoživotní vzdělávání,“ vysvětlil Macura.

„Připravované legislativní úpravy směřují k cíli větší retence studujících a snižování neúspěšného ukončování studia a reagují na současné trendy, které ukazují, že v budoucnu bude větší potřeba populace i v pozdější fázi pracovní kariéry si doplnit nebo rozšířit kvalifikaci, ať už prostřednictvím kurzů CŽV nebo studiem ve vysokoškolských studijních programech,“ řekl dále Macura.