OECD předkládá zemím „temný scénář“ v případě dlouhodobého pokračování krize na Blízkém východě

Pokud se nepodaří uklidnit konflikt na Blízkém východě a obnovit stabilní dodávky energií z regionu Perského zálivu, čeká světovou ekonomiku výrazné zpomalení růstu, vyšší inflace i další zdražování úvěrů. Ve své nové prognóze před tím varovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informují například Financial Times.

Pařížská organizace upozorňuje, že vleklá energetická krize by mohla světové ekonomiky dostat do scénáře připomínajícího období globální finanční krize nebo pandemii covidu. Pokud by narušení dodávek energií pokračovalo až do druhé poloviny roku 2027, globální hospodářský růst by letos klesl na 2,1 procenta a příští rok dokonce jen na 1,8 procenta.

Základní scénář OECD zatím počítá s tím, že se krizi podaří relativně brzy stabilizovat. Světová ekonomika by podle něj letos zpomalila růst na 2,8 procenta z loni prognózovaných 3,4 %. V roce 2027 by se růst mohl opět zrychlit na 3,1 procenta. „Doufám, že už nejsme v tomto scénáři dlouhodobého narušení, protože jde o velmi temný scénář,“ uvedl hlavní ekonom OECD Stefano Scarpetta.

Organizace varuje, že by v takovém případě prudce zdražila energie. Ceny by byly zhruba o polovinu vyšší, než předpokládají finanční trhy a dlouhodobé kontrakty.

Organizace zároveň upozorňuje, že by výpadky dodávek z oblasti Perského zálivu nezasáhly pouze energetiku. Nedostatek by se mohl týkat také zemědělských komodit a průmyslových vstupů, které jsou na region navázané. Dražší energie by zároveň zvýšily náklady na výrobu hnojiv, dopravu i samotnou zemědělskou produkci. OECD ve svých modelech operuje s podobným, tedy 50% nárůstem cen hnojiv a látek k jejich výrobě, oproti dnešku. To by mohlo vést k dalšímu růstu cen potravin a zvýšit tlak na inflaci po celém světě.

OECD zároveň upozorňuje, že pokud by konflikt trval déle, centrální banky by byly nuceny znovu zvýšit úrokové sazby. Americký Fed i další významné centrální banky by podle organizace musely sazby zvýšit nejméně o půl procentního bodu, aby zabránily dalšímu přelévání drahých energií do celé ekonomiky.

Dlouhodobé dopady krize by nebyly jen v oblasti energií, varuje OECD. Vyšší ceny energií a nejistota by poškodily investice, finanční trhy i důvěru firem a domácností. Riziko by se mohlo dotknout i rozvoje umělé inteligence, která je mimořádně energeticky náročná a zároveň závislá na dodávkách surovin využívaných při výrobě polovodičů.

Zpráva se zabývá i dopadem na českou ekonomiku, u které organizace v roce 2026 očekává růst reálného HDP o 1,9 % a v roce 2027 o 2,1 %. Rizikem pro českou ekonomiku, která je silně závislá na průmyslu a exportu, by bylo především delší narušení dodavatelských řetězců nebo další eskalace konfliktu na Blízkém východě. Organizace zároveň doporučuje, aby podpora drahých energií směřovala hlavně k nejzranitelnějším domácnostem a firmám a zůstala pouze dočasná. Česko by podle OECD mělo urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů, posílit energetickou bezpečnost a více investovat do výzkumu a inovací. Organizace zároveň vyzývá k plné realizaci důchodové reformy, která má pomoci zmírnit rostoucí rozpočtové náklady.