Brusel vyzývá Babišovu vládu, ať nevrací strop odchodu do penze na 65 let

Představitelé Evropské komise se během jara několikrát sešli se svými českými protějšky, aby zdůraznili význam zachování důchodových reforem přijatých vládou Petra Fialy (ODS). Vláda Andreje Babiše (ANO) chce věk odchodu do důchodu vrátit na 65 let. Podle EK by ale důchodový systém v dlouhodobém horizontu vyžadoval mnohem vyšší výdaje, v řádu stovek miliard korun. Zrušení této reformy by v dlouhodobém horizontu podle EK zvýšilo veřejné výdaje na důchody přibližně o 2 procentní body HDP. Premiér Babiš už dříve informoval, že se zamýšlená reforma Komisi „kvazi nelíbí“.

Evropská komise si je vědoma toho, že programové prohlášení vlády zahrnuje ústup od nedávno přijatých důchodových reforem. Pro Echo24 to řekl mluvčí EK Václav Lebeda s tím, že letos na jaře Komise využila několik dvoustranných jednání s českými protějšky, aby zdůraznila význam zachování důchodových reforem.

„Důchodové reformy přijaté předchozí vládou zahrnují postupné zvyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na 67 let do roku 2056 pro osoby narozené po roce 1988. Zvyšování věku odchodu do důchodu je ekonomicky velmi účinným způsobem, jak zmírnit tlak na výdaje související se stárnutím obyvatelstva. Komise Česko od jeho přistoupení v roce 2004 soustavně vybízela, aby v důchodové reformě pokračovalo,“ uvedl Lebeda.

Pokud by se zrušilo zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let a věk odchodu do důchodu by se vrátil na 65 let, důchodový systém by v dlouhodobém horizontu vyžadoval mnohem vyšší výdaje, v řádu stovek miliard korun. Zrušení této reformy by v dlouhodobém horizontu zvýšilo veřejné výdaje na důchody přibližně o 2 procentní body HDP, uvádí Komise.

Za účelem posouzení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v členských státech EU Komise každé tři roky, nebo po rozsáhlé důchodové reformě. Přezkoumává střednědobé a dlouhodobé prognózy nákladů na stárnutí obyvatelstva v jednotlivých členských státech. Tak tomu bylo i v případě Česka v roce 2024. Posouzení provádí společně Výbor pro hospodářskou politiku (EPC) a Komise a zveřejňuje se jako zpráva o stárnutí obyvatelstva.

Důchodové systémy jsou vedle zdravotní a dlouhodobé péče podle Komise klíčovým pilířem dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Prostřednictvím zprávy o stárnutí obyvatelstva a analýz udržitelnosti dluhu Komise posuzuje, jak demografické trendy a výdaje související se stárnutím obyvatelstva ovlivní veřejné finance v nadcházejících desetiletích.

Udržitelnost důchodů je podle Lebedy nedílnou součástí tzv. evropského semestru (rámec pro koordinaci hospodářských, rozpočtových a sociálních politik a politik zaměstnanosti v Evropské unii – pozn. red.). Jsou-li zjištěna významná rizika, může Komise vydat doporučení pro jednotlivé země na podporu reforem, včetně zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu, případného propojení věku odchodu do důchodu se střední délkou života a posílení pobídek k delšímu setrvání na trhu práce.

Důchodové reformy mohou být rovněž zahrnuty do národních plánů pro oživení a odolnost, pokud řeší strukturální fiskální výzvy a podporují dlouhodobý růst a fiskální udržitelnost, dodal Lebeda. Komise (podobně jako ratingové agentury a další investoři) klade podle něj větší důraz na dlouhodobou udržitelnost důchodových systémů než na dočasné zvýšení veřejného dluhu.

Důchodové systémy spadají primárně do pravomoci členských států. „Jsou to členské státy, které rozhodují o svých vlastních koncepcích systémů, věku odchodu do důchodu a sazbách příspěvků. První důchodový pilíř je zcela spravován jednotlivými členskými státy,“ uvedl Lebeda s tím, že doporučení pro jednotlivé členské státy týkající se udržitelnosti veřejných financí, včetně vnitrostátních důchodových systémů, jsou projednávána v rámci koordinace hospodářských politik v rámci evropského semestru.

Premiér Babiš zmínil postoj Evropské komise v Partii na CNN Prima News. „My o tom vedeme debatu s Evropskou komisí, které se to kvazi nelíbí. Začneme s profesemi, které by měly mít nárok, aby šly do důchodu dříve. Jsou tam ministři zdravotnictví Adam Vojtěch a práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, musí to udělat. Tohle musí teď připravit. Slíbili jsme změnu vzorce,“ řekl Babiš s tím, že vláda chce také podporovat důchodce, kteří pracují, kteří mají mít vyšší koeficient, aby firmy vnímaly, že pokud je někomu 50, že není starý.

„Máme na to ještě tři roky, budeme se snažit všechny sliby splnit,“ dodal Babiš s tím, že nyní musí sestavit komplikovaný rozpočet na příští rok. Snahu vrátit strop na 65 let vláda podle něj neopouští.

Podle MPSV je aktuálně těsně před předložením vládě novela zákona o důchodovém pojištění a souvisejících zákonů, která obsahuje několik změn. Jednak jde o věkovou valorizaci (zvýšení vždy o 500 Kč při dosažení věku 80, 85, 90 a 95 let a o 1000 Kč při dosažení 100 let), dále automatické zvyšování starobních důchodů pracujícím starobním důchodcům za 365 dnů výdělečné činnosti o 1,5 % procentní výměry, případně o poměrnou část při odpracování kratší doby. Pro účely valorizace se navrhuje nahradit jednu třetinu růstu reálné mzdy jednou polovinu. Fakticky se projeví až při valorizaci v roce 2028. Navrhovaná účinnost je od 1. 1. 2027.

S další novelou se počítá pro příští rok a měla by nabýt účinnosti od 1. 1. 2028. Tato novela by měla obsahovat další úpravu náročných profesí a právě snížení maximální hranice důchodového věku na 65 roků v souladu s programovým prohlášením vlády.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v květnu pro Echo24 řekla, že musí stát za všemi opatřeními, s nimiž šlo hnutí ANO do voleb. „Volby jsme vyhráli, takže jsme je promítli i do programového prohlášení vlády. I já jsem stála na těch náměstích, slibovala jsem to lidem a podepsala jsem programové prohlášení. O tom není debata. O čem se debata vede a povede, je načasování a propojení všech těch opatření, která spolu souvisí. Tedy nejen zastropování věku odchodu do důchodu, ale s tím ruku v ruce náročné profese, které se staly předmětem politického handlu, seriózní debata se u nich nevedla. Dále valorizace, řeší se navýšení pro některé starší ročníky,“ uvedla Schillerová.

„Nás teď nic časově netlačí, proto říkám, ať ty změny důchodů odsuneme. Změna u stropu nad 65 let nastoupí nejdříve v roce 2030. Valorizace, protože tady byl obrovský propad reálných mezd, když my změníme valorizační mechanismus z jedné třetiny reálných mezd na polovinu, tak to bude mít dopad nejdříve od roku 2029. V tomto směru nás čas netlačí a udělejme to pořádně,“ dodala Schillerová.