Ekonomika nové vlády: Je reálný předestřený ekonomický program?

Na jedné straně slibuje vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě držet veřejné finance pod kontrolou, v dlouhodobém horizontu dokonce mluví o vyrovnaných rozpočtech. Na straně druhé ale slibuje levnější energie, dostupné zdravotnictví, štědřejší penzijní systém, růst platů ve veřejném sektoru, podporu bydlení, vědy, digitalizace, snižování odvodů OSVČ a mnoho dalšího. Podle ekonomů i bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je v programu zásadní rozpor mezi drahými sliby, avizovaným nezvyšováním daní a ambicí, zřejmě primárně „motoristickou“, být rozpočtově odpovědní.

Hospodaření bylo v počátku vyjednávání třecí plochou mezi hnutím ANO a Motoristy. Druzí jmenovaní totiž slibovali svým voličům do čtyř let vyrovnaný rozpočet, což je ale podle ANO nesmysl. „Musí být ale jasný trend, že se strukturální schodek snižuje. Já jsem nikdy netvrdil, že se musí za každou cenu snížit, což jsem říkal i končící vládě. Tvrdili, že budou konsolidovat tempem 90 až 140 miliard za rok, to byl úplný nesmysl, nakonec to bylo někde okolo 20 miliard. Je lepší si dávat cíl splnitelný. Jsme pod velkým tlakem nejen mandatorních výdajů, ale také výdajů spojených s novými investicemi,“ uvedl pro Echo24 pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO).

„Můžeme se bavit o tom, zda ty priority sdílíme a tak dále, ale vláda nás zazávazkovala, co se týče obrany, že máme platit F-35. A když to přestaneme platit, tak přijdeme o už zaplacené zálohy, takže to v zásadě není možné. Jsou tady gigantické investice do dopravy, které já nezpochybňuji, ale pak také investice do energetiky. A je třeba si říci, z čeho se to bude splácet, protože je iluzorní si myslet, že se to zaplatí z úspor a ze slabého výběru daní. Na daních se dá vybrat více, úspory také pomohou. Ale na investice potřebujeme nastartovat hospodářský růst a pokud se nám to nepodaří, tak si buď musíme říci, že tyto investice nebudou, a nebo – protože je všichni chceme a ani nám často nic jiného nezbývá – to bude muset jít do schodku státního rozpočtu, tedy do vyšší zadluženosti. Ale jinde peníze nenajdete,“ dodal Havlíček.

Hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka identifikoval v programovém prohlášení tři velké sliby vznikající vlády. „Do první kategorie slibů patří například levnější energie, dostupné zdravotnictví, štědřejší penzijní systém, růst platů ve veřejném sektoru, podpora bydlení, vědy, digitalizace, snižování odvodů OSVČ a spousty dalšího. Díváme se tak na sliby v řádu několik stovek miliard korun v dodatečných výdajích státu,“ uvedl Peterka.

Druhým velkým slibem je závazek nezvyšovat daně. „To výrazně omezí prostor pro nové příjmy do státního rozpočtu, které by mohly být využity k financování nových výdajů. Příjmovou stranu má posílit růst ekonomiky, efektivnější výběr daní a potírání šedé ekonomiky. To na pokrytí nových výdajů nebude stačit. Růst české ekonomiky a jeho očekávané pokračování v dalších letech je skvělou zprávou a určitě pomůže s novými příjmy do rozpočtu. Těžko ale spoléhání na růst ekonomiky můžeme považovat za strukturální reformu, která zamezí nárazu do dluhové brzdy na střednědobém horizontu. Ekonomický cyklus má tu vlastnost, že období růstu střídá období stagnace či recese ekonomiky,“ řekl dále Peterka.

Třetím slibem je pak ozdravení veřejných financí, tedy zkrocení tempa růstu dluhu a výhledové dosažení vyrovnaného státního rozpočtu. „Minimálně jeden z těchto slibů bude muset vznikající vláda porušit. Protože to prostě jinak nevychází. Na jedné straně máme sliby, které povedou k růstu výdajů rozpočtu. Na druhé straně pak závazek nezvyšování daní, tedy omezení prostoru pro růst příjmů státu. A na straně třetí pak tlumení tempa zadlužování a vyrovnané rozpočty. To prostě nevychází. Důslednější kontrola výběru daní a šedé ekonomiky prostě 200 až 300 miliard nových příjmů ročně nepřinese. Nevychází to,“ uvedl Peterka s tím, že se bude rád mýlit, protože závazek snížení daňové zátěže, vyrovnaného rozpočtu a posílení investiční aktivity zní na papíře velmi dobře. „Obávám se ale, že se neslučuje s realitou,“ dodal ekonom.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek pro Echo24 řekl, že v programovém prohlášení je „hluboký rozpor mezi finančními nároky na profinancování jeho všech nákladných cílů a mezi závazkem zachovat rozpočtovou odpovědnost“. „Na jedné straně si Motoristé prosadili závazek udržovat deficity bezpečně pod 3 % HDP a ujištění, že bude dodržen a nebude novelizován zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Na druhé straně si hnutí ANO prosadilo řadu velmi nákladných priorit, které nelze naplnit bez zvyšování deficitů a eskalace dluhu,“ míní Kalousek.

„Čert ví, co převáží a jak to dopadne, jisté však je, že obojí splněno být nemůže. Z růstu a šedé ekonomiky se na to nevybere, to bychom museli být jedinou zemí na světě bez šedé ekonomiky a růst dvoj až trojnásobnou rychlostí, což je samozřejmě mimo realitu,“ dodal Kalousek.

Podle zmíněného Pavla Peterky přinese znovuzavedení Elektronické evidence tržeb maximálně nižší desítky miliard korun s maximem okolo 120 miliard korun ročně. „Pokud by boj s šedou ekonomikou a důslednější výběr daní měl přinést přes 100 miliard, tak by skutečně musela být vytažena téměř každá jedna koruna, která se nachází mimo daňový systém. To opět považuji za nereálné. Pokud se tímto podaří vybrat dodatečných 50 miliard ročně, tak to bude považováno za úspěch. Na pokrytí slibovaných výdajů je to ale málo,“ uvedl Peterka.

Skořepa: V praxi jsou závazky neudržitelné

Předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že dodržení všech v prohlášení popsaných plánů vznikající vlády okolo hnutí ANO, aniž by deficity státního rozpočtu v nejbližších letech překročily klesající maximální zákonné limity, není zcela vyloučeno. „Bude prostě záležet na tom, jak důkladně bude vláda ve skutečnosti své plány plnit, tedy například jak výrazně bude chtít snížit regulované ceny energií, jak výhodné výnosy nabídne u spořicích vládních dluhopisů nebo jak štědře bude podporovat porodnost. Pokládám ale za nerealistické, že by ze tří hlavních plánovaných opatření snižujících deficit, tedy ze znovuzavedení EET, z lepšího výběru daně ze zisku a z úspor v hospodaření státu získala ročně víc než nízké desítky miliard korun,“ uvedl Skořepa.

Nad záměrem vlády postupně snižovat deficity až k nule se ale podle něj vznáší ještě jiný otazník. „Jestli je tento záměr – a tedy i zákon o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti, který požaduje snižování rozpočtových deficitů – vůbec principiálně správný. Ve skutečnosti by se totiž měl týkat jen běžných příjmů a výdajů, zatímco investice by měly probíhat na dluh. V případě nulového deficitu rozpočtu včetně investic jsou totiž nynější daňoví poplatníci nuceni obětovat část svých letošních odvodů na úhradu nových investic, ačkoliv tyto investice zvýší produktivitu a příjmy ekonomiky často až po mnoha letech,“ řekl Skořepa.

„K takové sebeoběti ovšem není žádný rozumný důvod a voliči ji nebudou chtít podstoupit. V praktické politice proto snižování deficitů k nule bude mít logický důsledek: utlumení investic, a tedy přidušování budoucího růstu prosperity. Přitom ale Babišův tým slibuje také masivní investice. Kombinace nulových rozpočtových deficitů a masivních investic zní báječně, ale v praxi je neudržitelná,“ dodal ekonom.