Český navržený rozpočet na papíře splňuje požadavky EU, Komise posoudí hospodaření na podzim

Trajektorie čistých výdajů ve vládním fiskálním plánu splňuje požadavky Evropské unie a Česku bude umožněno překročit maximální míry růstu čistých výdajů doporučené Radou kvůli dodatečným výdajům odůvodněným vnitrostátní únikovou doložkou pro obranu. Pro Echo24 to řekl mluvčí Evropské komise Václav Lebeda v reakci na dotaz, zda vládou navrhovaný deficit 389 miliard splňuje jedno z tzv. maastrichtských kritérií týkající se rychlosti zadlužování. V listopadu Komise posoudí hospodaření České republiky v rámci podzimního balíčku evropského semestru s přihlédnutím k podzimní hospodářské prognóze Komise, která bude zahrnovat rozpočtové projekce na roky 2026, 2027 a 2028. V pondělí o rozpočtu znovu jednala koaliční rada,

Navržený deficit ve výši 389 miliard se nelíbí Motoristům ani SPD, oba subjekty hovoří o možných škrtech ve výši zhruba dvou desítek miliard. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve hovořila o tom, že vidí prostor pro snižování deficitu jen o jednotky miliard. „Nevidím větší prostor než nižší jednotky miliard. Podle srpnové predikce ministerstva financí vzrostly příjmy zdravotního pojištění o osm miliard. Ty příjmy, když jsme se rozhodovaly o navýšení plateb za státní pojištěnce, byly predikovány jinak,“ uvedla Schillerová v České televizi.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) původně počítal pro příští rok s růstem platby za státní pojištěnce o 21 miliard. Schillerová pak na konci srpna napsala částku o tři miliardy nižší. Podle informací ČT může nakonec růst této platby klesnout až na 15 miliard. Na základě vyjádření představitelů vedení koaličních stran by podle ČT mohl deficit celkem klesnout o šest miliard, tedy na 382 miliard korun. I tak by šlo ale o nárůst oproti letošku o 72 miliard korun.

Šéf SPD Tomio Okamura po pondělním jednání koaliční rady o rozpočtu řekl, že se vládní strany blíží dohodě. Okamura zopakoval, že SPD požaduje úplné zrušení sociálních dávek ukrajinským uprchlíkům, jejich podpora nicméně vyplývá z unijních dohod. „Jsme na cestě dohodnout se na kompromisu,“ uvedl. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) pak podle šéfa poslanců SPD Radima Fialy přislíbil nenavyšovat počty asistentů pedagoga v příštích letech, komentoval tak požadavek SPD na snížení nákladů na začleňování všech dětí do běžných škol.

Babiš v pondělí řekl, že schodek rozpočtu bude v evropském srovnání umírněný, když v relativním vyjádření dosáhne 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr EU je 3,6 procenta HDP. „Předpokládáme, že v roce 2028 bude deficit nižší než v roce 2027 a v roce 2029 nižší než v roce 2028,“ dodal premiér. Snižování schodku v závěrečných dvou letech volebního období předpokládá i plán, který Česko předložilo Evropské komisi.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu korun, uvedlo ministerstvo financí. Kromě menších vládních stran kritizuje výši schodku i opozice, označuje takový deficit v době hospodářského růstu za neobhajitelný.

Ekonom Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí při Univerzitě Karlově pro Echo24 řekl, že navržený schodek přesahuje 3,5 % HDP. „Nebudeme tedy splňovat maastrichtské kritérium, které stanovuje maximální přípustný deficit na 3 % HDP. To, že ze strany ministerstva financí zaznívá cosi o 2,8% schodku, je jen komunikační trik. Úniková doložka na vyšší obranné výdaje neříká, že je o ni možné snížit schodek, ale že je vyšší schodek přípustný při posuzování plnění fiskálně-strukturálního plánu. Schodek je zkrátka navržen na 3,5 % HDP – tolik si budeme muset půjčit a o tolik se nám zvýší zadlužení,“ uvedl Bělohradský.

Za znepokojující označil, jak snadno lze navrhovat dvojnásobný schodek, než jaký by odpovídal naší představě ještě před dvěma lety. „Zároveň ten schodek není obhájený ani mimořádnými okolnostmi, jakým jsme čelili v době pandemie nebo útoku Ruska na Ukrajinu a související energetické krize, ani žádným významným investičním impulsem. Reálné navýšení za poslední dva roky je způsobeno řadou menších položek, z velké části vynucených: nejvíc roste obsluha státního dluhu, pak odvody do EU – stále z EU dostáváme víc, než platíme, ale rychle se to srovnává,“ uvedl Bělohradský.

„Další významnou oblastí je obrana – a to na ni stále nedáváme ani o korunu víc, než je naprosté minimum vzhledem k závazkům vůči NATO. Další oblasti, kde dochází k reálnému navýšení výdajů, už jsou rozhodnutím vlády: zejména jde o dopravní stavby, zdravotní pojišťovny a transfery podnikatelům (skrze převzetí plateb za obnovitelné zdroje energie). Důchody rostou mírně, ostatní oblasti stagnují nebo klesají, nejvýrazněji ve srovnání s deklarovanými cíli zaostávají výdaje do vzdělávání,“ dodal Bělohradský.

Investiční impuls v rozpočtu vidět podle něj není, například návratnost investic do dopravní infrastruktury je sporná. „Bylo by na místě nastavit fiskální plán na několik let dopředu, který by s tímto výhledem pracoval. K tomu by i měla vést nová evropská fiskální pravidla. Bohužel my jsme si je zavedli do české legislativy způsobem, který nám paradoxně umožňuje dva roky hýřit. Co bude pak, není jasné, zřejmě se budeme vymlouvat, že je situace horší, než jsme čekali, a tak rychlá konsolidace není možná. A tedy zvyšování dluhu opět nebude mít alternativu,“ řekl Bělohradský,

Mluvčí Evropské komise Václav Lebeda pro Echo24 uvedl, že při posuzování českého vnitrostátního střednědobého plánu Komise zkoumala, zda je trajektorie čistých výdajů založena na obezřetných předpokladech a zda splňuje požadavky na udržení dluhu sektoru vládních institucí pod 60 % HDP a schodku veřejných financí pod 3 % HDP ve střednědobém horizontu. „Jelikož trajektorie čistých výdajů v plánu tyto požadavky splňuje, Komise doporučila Radě plán schválit. Zároveň bude České republice umožněno překročit maximální míry růstu čistých výdajů doporučené Radou kvůli dodatečným výdajům odůvodněným vnitrostátní únikovou doložkou pro obranu, a to v mezích uvedených v doporučení. To je v souladu s přístupem uplatněným vůči ostatním členským státům,“ řekl Lebeda.

Na jaře 2026 Komise posoudila, že Česká republika v roce 2025 plnila požadavky EU a že v roce 2026 by je podle projekcí měla rovněž plnit. „Fiskální situaci České republiky posoudíme v rámci podzimního balíčku evropského semestru v listopadu s přihlédnutím k podzimní hospodářské prognóze Komise, která bude zahrnovat rozpočtové projekce na roky 2026, 2027 a 2028,“ dodal Lebeda.