Jak se projeví íránská krize. Potíže začnou v průmyslu, pak podraží cestování a nakonec potraviny
DOPAD VÁLKY V ÍRÁNU
Od začátku konfliktu v Íránu byly nejrychleji vyššími cenami zasaženy firmy, které mají vysokou spotřebu pohonných hmot a energie, tedy doprava či energeticky náročná výroba. V další fázi se promítá blokáda Hormuzského průlivu a další problémy s konfliktem spojené třeba do chemického průmyslu či potravinářství. Pokud by konflikt pokračoval i ve druhé polovině roku, dopady by podle něj začaly být výraznější i v sektoru služeb a cestovního ruchu. Hospodářská komora ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu pro Echo24 popsaly, jaký je podle nich časový rámec dopadu konfliktu v Íránu v případě jeho dalšího pokračování. Více než třetina firem očekává největší dopad od května do července.
Mluvčí Hospodářské komory ČR Jan Sotona pro Echo24 řekl, že nejrychleji jsou zcela pochopitelně zasažené firmy s vysokou spotřebou pohonných hmot a energie – tedy doprava, logistika, energeticky náročná výroba, část obchodu a firmy závislé na pravidelných dodávkách materiálu či zboží. „V další fázi se problém promítá do chemického průmyslu, plastikářství, potravinářství a průmyslových subdodávek. Specifická situace je ve stavebnictví, kde je ropa vstupem pro řadu stavebních hmot – zejména izolace, polystyrenů a dalších materiálů. U nich se vedle zdražování začíná objevovat i horší dostupnost, což může prodražovat a zdržovat rozestavěné projekty i bytovou výstavbu,“ uvedl Sotona.
Z bleskového šetření HK ČR z počátku dubna vyplývá, že už tehdy negativní dopad pociťovalo 93,3 % respondentů. Nejčastěji šlo o růst cen energií, komodit a pohonných hmot, zdražení materiálů, součástek a polotovarů a narušení dodavatelských řetězců.
Časově je podle Sotony důležité, že největší skupina firem (34,2 %) očekávala kulminaci problémů v horizontu jednoho až tří měsíců – reálně tedy hlavní vlnu dopadů může ekonomika pocítit mezi květnem a červencem. Dalších 23,8 % firem předpokládá nejsilnější dopad za tři až šest měsíců, tedy přibližně od července do října, pokud bude konflikt dále trvat.
„Nejde přitom jen o cenu nafty nebo benzínu. Při delším konfliktu je rizikový také řetězec technických plynů, například helia, které je klíčové pro výrobu čipů. To by mohlo vážně zasáhnout průmysl, protože čipy dnes potřebuje automobilový průmysl, elektrotechnika, strojírenství i řada běžných výrobků. Helium je zároveň důležité i pro některé zdravotnické technologie,“ vysvětlil Sotona.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza pro Echo24 řekl, že konflikt na Blízkém východě může během dalších měsíců výrazněji zasáhnout hlavně obory, které jsou citlivé na ceny energií, dopravu a vývoj komoditních trhů. „V logistice už dnes vidíme dražší a delší přepravu z Asie do Evropy, což se postupně promítá do nákladů obchodníků i výrobců a tedy i do konečných cen. Obchod bude pod tlakem zejména u zboží s vysokým podílem dovozu, kde se mohou znovu prodlužovat dodací lhůty a růst ceny, nejzranitelnější bude elektronika a běžné spotřební zboží,“ uvedl Prouza.
U potravinářství a zemědělství by podle něj při déletrvajícím konfliktu mohlo dojít k dalšímu zdražení pohonných hmot, hnojiv, krmných směsí nebo obalových materiálů, což by se se zpožděním několika měsíců promítlo i do cen potravin pro spotřebitele. „Rizikem je také vyšší volatilita cen obilovin a dalších komodit na světových trzích. Dlouhodobý nedostatek hnojiv by ale znamenal především nižší výnosy zemědělské produkce, což bude problém především pro Asii, ale projeví se ve vyšších cenách i v Evropě – nejdříve ale koncem letošního roku a pak v roce příštím,“ vysvětlil Prouza.
Pokud by konflikt pokračoval i ve druhé polovině roku, dopady by podle něj začaly být výraznější i v sektoru služeb a cestovního ruchu. „Dražší letecká doprava a nejistota kolem bezpečnostní situace tradičně vedou k opatrnějšímu chování turistů i firem při plánování cest. U části domácností navíc může kombinace vyšších cen energií a rostoucích nákladů na běžné zboží znovu oslabit spotřebu, což by pocítil obchod i gastronomie. Vedle přímých ekonomických dopadů tak může být problémem i návrat nejistoty, která firmy vede k odkládání investic, vytváření vyšších zásob a opatrnějšímu plánování dalších měsíců,“ dodal Prouza.
