„Stříleli na mě muži v kuklách.“ Exprezident Morales tvrdí, že se stal terčem atentátu
POKUS O ATENTÁT
Bývalý bolivijský prezident Evo Morales tvrdí, že se stal terčem atentátu. Na jeho vůz podle něj při útoku "mužů v kuklách" směřovalo 14 kulek. Vyvázl živ, zranění ale utrpěl řidič auta. Informují o tom dnes tiskové agentury. Vláda, proti níž v poslední době masově protestují Moralesovi příznivci, slíbila, že případ vyšetří.
Na záběrech z vozu, v němž byl pětašedesátiletý politik na místě spolujezdce, je vidět několik děr po kulkách v čelním skle a také krvavé zranění hlavy řidiče. "Na auto, kterým jsem přijel, bylo vystřeleno čtrnáctkrát. Byl jsem překvapen. Naštěstí jsme naživu...Stříleli muži v kuklách...Bylo to naplánované, mělo to zabít Eva," řekl Morales jedné z bolivijských rozhlasových stanic.
🟡 BREAKING: Former Bolivian leftist President Evo Morales just survived an assassination attempt as tensions inside the country’s ruling MAS party violently escalate. 14 gunshots were fired, wounding Morales‘ driver. pic.twitter.com/3ytOsh84gm
— red. (@redstreamnet) October 27, 2024
Incident se odehrál v Cochabambě v centrální části Bolívie, když jel exprezident do tamní rozhlasové stanice. Podle Moralese při něm jedna z kulek proletěla jen centimetry kolem jeho hlavy. "Nevím, jestli to byli vojáci, nebo policie," řekl podle agentury Reuters na adresu útočníků.
Hnutí za socialismus (MAS), které je samo rozpolceno mezi příznivce Moralese a současného prezidenta Luise Arceho, uvedlo, že auto s Moralesem přepadla dvě vozidla s těžkooděnci v černém poblíž vojenských kasáren. Video, které má k dispozici agentura Reuters, údajně ukazuje zběsilou honičku, během níž se Moralesův vůz vyhýbal ostatním a jeho řidič byl zraněn.
"Důrazně odsuzuji, že agenti, elity bolivijského státu se mě dnes pokusili zavraždit", uvedl Morales na platformě X.
Současný prezident Arce dnes přitom odsoudil jakékoli násilí v politice a na sociálních sítích vyzval k "okamžitému a důkladnému vyšetření" incidentu.
Exprezident, který stál v čele Bolívie v letech 2006 až 2019, v uplynulých týdnech řídil protestní pochody proti vládě s účastí desítek tisíc lidí. Vláda ho kvůli tomu v sobotu obvinila z destabilizace země a z pokusů narušit demokratický pořádek.
Morales se v roce 2006 stal prvním indiánským prezidentem Bolívie. Z postu odešel v roce 2019, kdy pod tlakem vedení armády, policie a demonstrantů uprchl. Protesty vypukly kvůli prezidentským volbám, které podle volební komise vyhrál opět Morales, opozice ani Organizace amerických států (OAS) výsledky neuznaly. Morales tvrdí, že se stal obětí státního převratu. Prezidentské volby v roce 2020 pak vyhrál jeho tehdejší spojenec Arce.
Morales nyní čelí trestnímu stíhání kvůli údajnému znásilnění nezletilé dívky v letech 2015 a 2016. Tvrdí, že kauza je vykonstruovaná a že proti němu nynější vláda vede "justiční válku".