Sešla se pracovní skupina k veřejnoprávním médiím. Jednání bude hlavně o výši financí pro ČT a ČRo, řekl Okamura

Dnešní jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích by se podle předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) mělo týkat hlavně výše příjmů České televize a Českého rozhlasu po převedení jejich financování pod státní rozpočet. Okamura to novinářům řekl při příchodu na jednání pracovní skupiny. Jednání začalo okolo 8:00.

Změna systému financování veřejnoprávních médií vychází podle Okamury z programového prohlášení vlády, a koalice s ní proto počítá. „Předpokládám tedy, že dnešní jednání bude spíše o té výši následného financování,“ uvedl Okamura.

Generální ředitel ČRo René Zavoral při příchodu zopakoval, že se bude s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem snažit přesvědčit vládní koalici, aby se zdržela jakýchkoliv změn v systému financování i změn ve výši rozpočtů ČT a ČRo.

Změnu chtěla vláda původně uskutečnit komplexním zákonem o veřejnoprávních médiích navrženým ministerstvem kultury, k němuž se sešlo asi 400 připomínek. Koalice se nakonec dohodla, že ponechá nynější zákony o ČT a ČRo a bude se zabývat návrhem zákona, který pouze upraví financování.

Návrh na změnu dosud počítal s návratem výše prostředků pro ČT a ČRo do roku 2024, tedy před loňským zvýšením poplatků. To by znamenalo snížení částky, kterou by měla ČT a ČRo z rozpočtu dostat, o jednu miliardu v případě televize a 400 milionů pro rozhlas. Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy Kč, Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy Kč.

Kromě toho vznikl návrh poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let nebo firmy do 50 zaměstnanců. Předlohu rovněž ČT i ČRo kritizují, protože by je měl již letos připravit o část příjmů, s nimiž už počítají na rozběhnuté projekty.