Plyn, elektřina i paliva. V4 chce společně tlačit na změnu evropské energetiky

Ceny energií, plynu i pohonných hmot patřily k hlavním tématům čtvrtečního jednání premiérů zemí Visegrádské čtyřky v Bratislavě. Předsedové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se shodli, že vysoké náklady na energie ohrožují konkurenceschopnost středoevropského průmyslu a že současné nastavení evropské energetické politiky je potřeba změnit. Jednání se zúčastnil také irský premiér Micheál Martin, jehož země nyní předsedá Radě Evropské unie.

Slovenský premiér Robert Fico výslovně otevřel otázku vztahu cen plynu a elektřiny. Podle něj V4 diskutovala o oddělení ceny plynu od ceny elektřiny i o možné změně způsobu obchodování s elektřinou v Evropě. Jako příklad uváděl Slovensko, které podle něj vyrábí přibližně 85 procent elektřiny bezemisně a je čistým vývozcem, přesto tam firmy platí za elektřinu přes 100 eur za megawatthodinu. „Proč nefunguje trh s elektřinou v Evropě,“ ptal se Fico s poukazem na výrazné cenové rozdíly mezi jednotlivými státy. O plynu mluvil také maďarský premiér Péter Magyar. Upozorňoval, že středoevropské firmy čelí problémům právě kvůli tomu, že nejsou schopné unést vysoké ceny elektřiny a plynu. V budoucím sedmiletém rozpočtu EU proto chce vidět konkrétní podporu podniků například při odklonu od ruského plynu a ropy, budování zásobníků či dalších investicích do energetiky.

Výraznou část debaty zabrala také emisní politika. Český premiér Andrej Babiš znovu ostře kritizoval systém ETS 1, který výrazně zatěžuje český a další středoevropský průmysl. Prohlásil dokonce, že by země regionu měly přestat emisní povolenky v rámci ETS 1 platit, protože jejich průmyslová a energetická struktura je odlišná od některých jiných částí Evropské unie. Ještě větší obavy podle něj přináší ETS 2, který má dopadnout také na pohonné hmoty a vytápění. Už před odletem Babiš prosazoval zastavení ETS 1 a další odklad ETS 2. Podobně tvrdě se vyjádřil polský premiér Donald Tusk. Podle něj Polsko a další země V4 nepřipustí evropská opatření, která by jejich ceny energií dále zvyšovala. „Ceny energií v tomto regionu musí klesnout,“ zdůraznil s tím, že bez levnější energie nemůže Evropská unie vážně uvažovat o konkurenci se Spojenými státy nebo Čínou.

Premiéři se zabývali rovněž prudkým růstem cen pohonných hmot. Fico zdůraznil, že nejde o problém, který mohou jednotlivé státy dlouhodobě řešit pouze vlastními kompenzacemi ze státních rozpočtů. Magyar upozornil na nedostatek nafty a dopady pokračujících konfliktů na dodávky paliv. Podle něj dlouhodobé cenové stropy představují pro státní rozpočty příliš velkou zátěž a zároveň mohou při nedostatku komodity způsobit problémy s její dostupností. Babiš už před summitem spojoval současné zdražování hlavně s nedostatkem světových rafinérských kapacit a vysokými zisky rafinerií.

Babiš podpořil Magyara

Druhým velkým blokem jednání byl připravovaný rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Země V4 chtějí především zachovat silnou kohezní politiku, tedy peníze určené na snižování rozdílů mezi regiony, a financování společné zemědělské politiky. Fico uvedl, že právě ochrana těchto dvou tradičních pilířů patří ke společným prioritám čtyřky. Babiš zdůraznil, že budoucí rozpočet musí zohlednit rozdílnou hospodářskou úroveň jednotlivých států a nesmí podle něj poškodit země se silnou průmyslovou základnou, které stále dohánějí bohatší části Unie. Česko chce podle premiéra evropské peníze využívat zejména na dopravu, energetiku, bezpečnost a konkurenceschopnost. Odmítá naopak, aby členským státům zůstávalo méně prostředků a větší část peněz se přesouvala do centrálně řízených evropských programů. Premiéři řešili také možné nové příjmy evropského rozpočtu. V4 podle Fica nesouhlasí s tím, aby Unie získávala nové zdroje na úkor příjmů, které nyní směřují do národních rozpočtů. Zmínil právě výnosy z emisních povolenek. Babiš jako alternativu uváděl lepší výběr DPH či cel.

Dalším společným tématem byla migrace a ochrana vnější hranice Evropské unie. Tusk připomněl vysoké náklady Polska na ochranu východní hranice i pomoc Ukrajině a chce, aby se tyto výdaje odrazily v budoucím evropském rozpočtu. Magyar zase poukazoval na náklady Maďarska spojené s ochranou vnější hranice a tvrdil, že přístup, který V4 prosazovala před lety, se dnes stal většinovým názorem mezi členskými státy. „Není v pořádku, že Maďarsko platí milion eur denně za to, aby chránilo společnou evropskou hranici, zatímco jiný premiér dostane 200 milionů eur od Evropské komise, protože svou práci možná neudělal,“ uvedl Magyar.

Všichni čtyři premiéři přitom summit prezentovali také jako potvrzení návratu Visegrádské skupiny k intenzivnější spolupráci. Fico prohlásil, že „V4 je opět živá“ a navrhl, aby se země před jednáními Evropské rady koordinovaly výrazně podrobněji než dosud. Tusk mluvil o obnově prestiže a účinnosti skupiny, Magyar zdůraznil, že silná Evropská unie podle něj nemůže existovat bez silné střední Evropy. Babiš pak účast irského premiéra označil za důkaz toho, že V4 znovu získává politickou váhu.