Polské právo je víc než EU. O Green Dealu si rozhodneme sami, prohlásil Ústavní soud
PRÁVNÍ SPOR
Polský Ústavní soud vydal minulý týden zásadní rozhodnutí, které staví polskou ústavu nad část unijního práva v oblasti energetické politiky. Vyhověl tak stížnosti skupiny poslanců, podle nichž Evropská unie překročila své kompetence, když bez souhlasu Polska rozhodovala o klimatických opatřeních, která výrazně ovlivňují národní energetický mix – například o Green Dealu.
Soud konstatoval, že „článek 192 odst. 1 ve spojení s článkem 192 odst. 2 písm. c Smlouvy o fungování EU“, pokud se vykládá tak, že „vyžaduje jednomyslnost Rady pouze u opatření, jejichž prvním záměrným výsledkem je zásadní vliv na energetický mix členského státu“, je v rozporu s polskou ústavou – konkrétně s články 2, 7, 8 odst. 1, 90 odst. 1 ve spojení s článkem 4 odst. 1 Ústavy Polské republiky.
POLSKA NIE MUSI WDRAŻAĆ ZIELONEGO ŁADU ‼️ PRZEŁOMOWY WYROK TK‼️
— Sebastian Kaleta (@sjkaleta) June 10, 2025
UE narzucając Polsce rujnujące naszą gospodarkę rozwiązania Zielonego Ładu łamie Konstytucję RP z uwagi na fakt, że Polska w tej procedurze pozbawiona była przez organy UE prawa weta‼️
Tak orzekł dzisiaj Trybunał… pic.twitter.com/dkwc5c50ww
„Výklad Soudního dvora EU zcela bezdůvodně omezuje význam výrazu zásadní vliv,“ uvedl Ústavní soud a dodal, že EU si tímto způsobem „dotvořila vlastní kompetenci“ bez souhlasu Polska. Podle soudu jde o „obcházení ústavně stanovených pravidel pro přenos pravomocí“.
Suverenita na prvním místě
Soud uznal, že Polsko vstoupilo do EU na základě lidového hlasování a členství přináší občanům výhody. Nicméně připomněl, že „členství v Unii nemůže vést k dezaktualizaci ustanovení polské ústavy, zejména článku 8, který stanoví, že ústava je nejvyšším právem Polské republiky.“
Ústavní soud tak zpochybnil právní základ celé řady evropských opatření včetně reforem emisního systému EU-ETS a tzv. Zeleného údělu (Green Dealu). Podle soudu nemůže být přijetí klimatických předpisů – které mají významný dopad na národní energetiku – založeno na běžné legislativní proceduře, jež nevyžaduje souhlas všech členských států. „Rada EU musí rozhodovat jednomyslně, pokud se dané opatření výrazně dotýká národního energetického mixu,“ zdůraznil soud.
Politické důsledky
Rozhodnutí přišlo na návrh skupiny poslanců někdejší vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Poslanec Sebastian Kaleta výsledek komentoval slovy: „Polsko nemusí implementovat Zelený úděl. Dnešní rozsudek otevírá cestu k výraznému snížení cen elektřiny a tepla.“
Kaleta také zdůraznil, že „EU nedostala na základě smluv pravomoc rozhodovat o tom, jaké zdroje energie bude Polsko využívat a jaké fiskální zatížení na ně bude uvaleno“.
Soud rovněž připomněl, že v minulosti už Polsko napadlo některá unijní opatření u Soudního dvora EU – mimo jiné tzv. „rezervu tržní stability“ (MSR) v systému emisních povolenek. Tehdy však neúspěšně.
Neuznaný verdikt?
Otázkou zůstává, jaký bude mít rozsudek praktický dopad. Současná vláda vedená liberálním premiérem Donaldem Tuskem opakovaně označila složení Ústavního soudu za nelegitimní kvůli údajně nezákonnému jmenování některých soudců bývalou vládou. Tato vláda tak pravděpodobně rozsudek neakceptuje.
Přesto může verdikt sehrát významnou roli v domácí politice. Nově zvolený prezident Karol Nawrocki, podporovaný konzervativní opozicí, avizoval, že chce rozsudek naplnit. Podle něj „může vést ke snížení cen elektřiny až o 33 procent“ a slíbil uspořádání referenda o vystoupení Polska z Green Dealu.
Podle Ústavního soudu se klíčové evropské směrnice, zejména v rámci reformy emisního systému EU-ETS, opíraly o běžný legislativní proces, který umožňuje přijímat rozhodnutí bez jednomyslnosti. Soud však trvá na tom, že v otázkách, které výrazně ovlivňují polský energetický mix, to nelze akceptovat bez výslovného souhlasu Polska.
„Situace, kdy orgány mezinárodní organizace, jejímž členem je Polsko, přijímají právní akty mimo rámec svých kompetencí, je porušením ústavního pořádku a zásady svrchovanosti státu,“ uvedl soud.
