Živnostníci už mají nižší odvody. Zkontrolujte si, kolik máte zaplatit

Od července se živnostníkům změnila výše odvodů na sociální pojistné. Na rozdíl od informace, že k samotné změně dochází, ale nechodí nová výše do datové schránky, najít ji lze na ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Před červencovou platbou je tak nutné si novou výši zkontrolovat, neboť ne všem se sníží záloha na nové minimum, tedy 5005 korun.

Změna se týká OSVČ, které vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost a do června platili minimální zálohy na pojistné ve výši 5720 korun. Od července se totiž minimální měsíční vyměřovací základ snížil ze 40 procent průměrné mzdy na 35 procent. Minimální záloha tak nově klesla na 5005 korun.

„Pokud při hlavní činnosti váš měsíční vyměřovací základ neboli měsíční příjem, připadající na jeden kalendářní měsíc činnosti, který odpovídá 55 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti, nedosahoval alespoň částky minima 40 % průměrné mzdy (tj. 19 587 Kč měsíčně), bylo pojistné stanoveno ve výši tohoto minima (5 720 Kč). Nově tak dojde k přehodnocení a nové nižší minimum 5 005 Kč bude stanoveno těm OSVČ, jejichž měsíční příjem při hlavní činnosti nedosahoval alespoň částky minima 35 % průměrné mzdy (tj. 17 139 Kč měsíčně),“ píše ČSSZ.

„Pokud však měsíční příjem, připadající na jeden kalendářní měsíc v roce 2025, popř. v roce 2024, byl nižší než 19 587 Kč, a přesto vyšší než 17 139 Kč, bude nová výše zálohy na pojistné stanovena z výpočtu vašeho skutečného měsíčního příjmu (například pokud měsíční příjem v roce 2025 činil 18 560 Kč, pak nová výše zálohy na pojistné bude od července činit 5 420 Kč,“ dodala ČSSZ.

Přijít na své si však mají i plátci paušální daně v 1. pásmu. Její podstatnou část totiž tvoří mírně navýšená platba odvozená z minimální zálohy za sociální pojištění. Zatímco tak letos plátci v 1. pásmu odvádí měsíčně 9 984 korun, od července se platba snižuje na 9 162 korun. Konkrétně z částky půjde 5 756 korun na sociální pojištění, 3 306 na zdravotní pojištění a 100 korun na daň z příjmu. Možnosti, jak získat peníze zpět, mají živnostníci v 1. pásmu paušální daně dvě. Buď v některém ze zbývajících měsíců roku zaslat platbu sníženou o celý „přeplatek“ získaný za předchozí měsíce, nebo požádat v příštím roce zpětně o jeho vrácení.

„OSVČ, které jsou v paušálním režimu, si mohou ihned po účinnosti zákona o rozdíl vzniklého přeplatku snížit budoucí zálohy. Tím dojde k vrácení rozdílu mezi dosavadní a novou výší paušálních záloh již v průběhu roku 2026. Pokud tak neučiní, mohou si zažádat u Finanční správy o vrácení vzniklého přeplatku v rámci ročního zúčtování,“ upřesnilo dříve ministerstvo financí. Celkem by měl přeplatek u živnostníků v 1. pásmu činit za prvních šest měsíců roku 4 932 korun.

Za prudkým růstem odvodů v posledních letech stál konsolidační balíček bývalé vlády, který od roku 2024 postupně zvyšoval minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění OSVČ z původních 25 procent průměrné mzdy až právě na letošních 40 procent. Minimální vyměřovací základ se tak každý rok zvyšoval o pět procentních bodů. Jen mezi lety 2025 a 2026 vzrostlo minimální sociální pojištění o 961 korun na letošních 5720 korun měsíčně. O jak rapidní růst šlo, ilustruje i srovnání s předchozími lety. Zatímco mezi lety 2015 a 2020 vzrostly minimální odvody zhruba o tisíc korun, mezi lety 2020 a 2026 šlo už o více než čtyřtisícový nárůst.

Přepočet pro živnostníky mimo paušální daň se provedla od zálohy za červenec 2026. Novou výši plateb už nyní mohou podnikatelé najít na ePortálu ČSSZ. Je důležité si před platbou za červenec novou výši záloh zkontrolovat, ne každému se totiž musí automaticky snížit záloha na minimum. Skutečný dopad snížení minima se pak naplno projeví až při podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026. Při celoročním výkonu činnosti může podle ČSSZ činit úspora na pojistném 8577 korun.

Samotná změna se sice neuplatní zpětně už od ledna, podnikatelé ale mohou získat zpět rozdíl mezi dosavadními zaplacenými zálohami a částkou, která jim bude vycházet podle nové úpravy. Pokud od ledna do června platili zálohy 5720 korun, mohou nejpozději do konce roku 2026 požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vrácení přeplatku. Lhůta pro vrácení činí dva měsíce od podání žádosti. Podnikatelé mohou požádat také o to, aby se použil na úhradu záloh v dalších měsících.

O peníze však nemají přijít ani tehdy, pokud žádost nepodají. Částka se totiž případně započte spolu s dalšími zálohami při zúčtování přehledu za rok 2026. Bude-li následně stanoven přeplatek na pojistném, správa sociálního zabezpečení ho vrátí.

Případnou žádost jde podat více způsoby, jak informovala sociální správa. Podat ji lze elektronicky například datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. „Z žádosti musí být patrné, že je požadováno vrácení pojistného v souvislosti se změnou zákona č. 589/1992 Sb., s účinností od 1. 7. 2026, a dále musí obsahovat způsob výplaty této částky a čísla účtu, na který má být vrácena. Částku požadovanou k vrácení není třeba uvádět, správa sociálního zabezpečení ji stanoví sama,“ uvedla sociální správa.