Do deseti let bude ve světě fungovat miliarda humanoidních robotů, soudí Elon Musk

Nové technologie by měly být v zásadě povolené, dokud se neukáže důvod je regulovat. Takovou zásadu prosazoval šéf SpaceX a Tesly Elon Musk při vystoupení na technologickém jednání zemí G20 v americkém Chapel Hill. Kritizoval přitom zejména Evropskou unii, jejíž regulační prostředí označil za mimořádně přísné. Současně předpověděl výrazný hospodářský růst díky umělé inteligenci a humanoidním robotům. Za jednu z hlavních překážek dalšího rozvoje AI označil nedostatek elektřiny.

Musk vystoupil prostřednictvím videokonference na jednání G20 Innovation Ministerial v Severní Karolíně. Americká administrativa na setkání prosazovala zdrženlivější přístup k regulaci umělé inteligence a vyzývala ostatní země, aby nevytvářely pro AI zcela nový soubor pravidel.

Americký technologický poradce Michael Kratsios na jednání prosazoval takzvané Carolina Principles. Země, které se k principům připojily, mají namísto vytváření nového regulatorního systému pro umělou inteligenci soustředit případná nová pravidla na situace, které jsou skutečně specifické pro AI. Podle Kratsiose není nutné přistupovat ke každé nové technologii jako ke zcela novému politickému problému. K principům se podle něj připojila také Čína.

Podobný pohled představil Musk. „Musíte mít prostředí, které je relativně svobodné od regulace,“ řekl. Nové věci podle něj mají být „defaultně legální“, nikoli „defaultně nelegální“. Jako příklad opačného přístupu uvedl Evropskou unii. Úroveň regulace je tam podle Muska „mimořádně vysoká“ a nové věci jsou podle něj často považovány spíše za nepovolené, dokud nezískají potřebné schválení. Takový přístup podle něj technologický pokrok nezastaví, může ho ale značně zpomalit. Reuters rovněž uvedl, že Musk evropské technologické předpisy kritizoval s tím, že brzdí pokrok firem.

Musk se během vystoupení věnoval také ekonomickému dopadu umělé inteligence. Podle něj by široké rozšíření AI mohlo světovou ekonomiku zvětšit přibližně o 20 až 30 procent. Ještě větší změny očekává od spojení umělé inteligence s robotikou. Fyzická AI v podobě humanoidních robotů by podle jeho odhadu mohla v delším období zvýšit světový ekonomický výkon až několikanásobně. Barron’s uvádí, že Musk hovořil o možnosti desetkrát vyššího globálního výkonu.

Šéf SpaceX očekává, že během deseti let bude ve světě fungovat miliarda humanoidních robotů. Každý z nich by podle jeho odhadu mohl být přibližně pětkrát produktivnější než člověk. Optimistické předpovědi ale Musk doplnil varováním. Rozvoj AI podle něj naráží na nedostatek elektrické energie. Hovořil o „krizi výkonu“ a upozornil, že další budování výpočetních kapacit a později i robotiky bude vyžadovat výrazně větší výrobu elektřiny.

Zvláštní pozornost věnoval Číně. Ta má podle Muska k dispozici velké množství elektřiny, americká exportní omezení na nejvýkonnější grafické čipy však komplikují možnost budovat v zemi datová centra využívající nejmodernější americké technologie. Důležitou otázkou proto podle něj je, jak rychle dokáže růst výroba elektřiny mimo Čínu.

Právě zde Musk vidí příležitost pro další země. Státy, které mají zájem přilákat datová centra pro umělou inteligenci, mohou podle něj vybudovat nové energetické kapacity a nabídnout je technologickým společnostem. Datová centra by následně odváděla daně a další poplatky.

Musk nebyl jediným technologickým lídrem, který na jednání vystoupil. Prostřednictvím videa promluvili také šéf Meta Mark Zuckerberg a ředitel Google DeepMind Demis Hassabis. Hassabis vyzval země G20 k zavedení bezpečnostních testů systémů umělé inteligence. Zuckerberg naopak varoval před omezováním takzvaných open-weight modelů, jejichž klíčové části jsou veřejně dostupné.

Americký přístup prosazovaný na jednání G20 odpovídá požadavkům velké části amerického technologického průmyslu. Největší společnosti zabývající se umělou inteligencí usilují podle Reuters o méně restriktivní pravidla nebo o možnost ovlivnit jejich podobu. Přísnější požadavky by totiž mohly zpomalit uvádění nových modelů na trh nebo přimět firmy měnit jejich fungování kvůli bezpečnostním požadavkům.