Ad Skvělá samota v Kutné Hoře

Vážená redakce, v Týdeníku Echo moc ráda čtu cestovatelské články pana Peňáse. K poslednímu z nich „Skvělá samota v Kutné Hoře“ mám následující připomínku. V Kutné Hoře jsem žila v letech 1962 – 1983 a protože tam mám stále maminku a sestru, pravidelně se tam vracím i teď.

V textu se píše: „To platilo až do nové doby, která si to přihasila s paneláky, ta ještě pozdější do konventu sedleckého nacpala plechové krabice továrny na cigarety.“ Podle mých vzpomínek jedny z prvních vysokých paneláků (9 pater) v Kutné Hoře byly postaveny při ulici Revoluční, dnes Masarykově, někdy v sedmdesátých letech minulého století. Ještě v roce 1968 zde stály nízké staré domky. Továrna na tabák jako taková v sedleckém klášteře funguje už od roku 1812, tedy daleko dříve. V roce 1978 jsem tam byla na studentské brigádě a na osobní oddělení se procházelo přes nádherný refektář. Ale ty plechové krabice, tedy nějaké moderní rozšíření továrny, mohly být postaveny možná opravdu později než ty první paneláky.

Kutná Hora se po roce 1990 nesmírně pozvedla, škoda jen, že místní to oceňují daleko méně než my návštěvníci.