45 % zdravotnických zařízení je neúsporných, EPC projekty by mohly ušetřit i 20 miliard

EPC projekty ve zdravotnictví akcelerují a to je dobře, protože zdravotnická zařízení jsou často energeticky velmi náročná a nejsou v nejlepší kondici. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dodal, že 45 procent budov ve zdravotnictví má energetickou třídu E, F nebo dokonce G. Podle generálního ředitele společnosti ČEZ ESCO by přitom mohly veřejné rozpočty ušetřit až 20 miliard korun, pokud by se jejich zájem o EPC projekty výrazně zvýšil.

EPC projekty, zjednodušeně řečeno, znamenají implementaci energetických úsporných opatření – prostřednictvím firem, jako je ČEZ ESCO – které jsou následně částečně spláceny právě z těchto úspor. Dodavatel v zakázce smluvně garantuje, že provozní náklady klesnou o předem stanovenou částku. Pokud úspor není dosaženo, firma rozdíl doplácí.

Ministr Vojtěch na setkání pořádaném deníkem E15 hovořil třeba o rostoucí popularitě EPC projektů ve zdravotnictví. „Je to win-win řešení pro obě strany. Nemocnice jsou často velmi energeticky náročné budovy. Řada nejen pražských nemocnic není v nejlepší kondici, 45 procent budov ve zdravotnictví má energetickou třídu E, F nebo G. Ze státního rozpočtu navíc není možné všechno financovat. Tady já vidím prostor, jak získat prostředky na energetickou udržitelnost těch budov a ušetřit peníze třeba na investice do nákupu zdravotnických přístrojů,“ řekl Vojtěch.

Generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák uvedl, že je velmi pozitivní, že došlo ke změně zákona o pravidlech rozpočtování. Tím se otevřela cesta k uzavírání EPC projektům i pro státní budovy. „Jsme na trajektorii, kdy projektů konečně přibývá. Základna, ze které jsme startovali, ale nebyla příliš vysoká. EPC projekty se realizují přes 30 let a dříve se dělaly jednotky projektů ročně. Kdyby se současná růstová dynamika ve veřejné sféře zvedla, mohlo by to ušetřit veřejným rozpočtům 20 miliard korun,“ uvedl Čermák s tím, že úspory jsou navíc dnes běžně chápány jako součást energetického mixu, stejně jako jádro nebo třeba plyn.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla poukázal na to, že nemocnice jsou ideálním příkladem, kde lze energetické úspory realizovat. „Pacienti poznají, že komfort je výrazně lepší, je tam celá řada benefitů. EPC projekty v sobě skrývají nutnost sehnat dost velkého investora, který vám projekt zhodnotí, abyste měl garanci, že i za deset let, což je doba, na kterou se EPC projekty běžně uzavírají, tady ta firma bude,“ vysvětlil Neděla.

Šéf pražské Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš na akci uvedl, že nemocnice před lety řešila čím dál větší úniky energií z jednotlivých pavilonů. „Hledali jsme cesty, jak tu energii ušetřit. Před lety jsme se seznámili s EPC projekty. Viděli jsme tam určitou logiku. Cesta byla trnitá, protože se to dělá za plného provozu. Thomayerova nemocnice je navíc památkově chráněna, což nám do procesu také zasáhlo. Naše pavilony ale nyní mají prokazatelné úspory,“ dodal Beneš. Kamil Čermák zároveň dodal, že se vysoké úspory nemusí týkat jen těch největších nemocnic, Obdobný objem prostředků jako ta Thomayerova podle něj každoročně šetří také nemocnice v České Lípě.

Podle ministra Vojtěcha je hlavně důležité, aby se nemocniční managementy projektů nebály. Zároveň připomněl, že se oproti minulosti změnil pohled ministerstva financí. Dříve se totiž na EPC projekty nedívalo příliš kladně. „Na základě ekonomických analýz MF vnímá přínos těchto projektů. Mindset se změnil, nevidím rozpor s ministerstvem financí. Projekty jdou na posouzení pracovní skupiny, která je na ministerstvu zdravotnictví, kde jsou kolegové z MF. Ne všechny projekty samozřejmě projdou, ale v principu žádný problém s podporou EPC projektů není. Státní rozpočet má ale své limity. Existují také evropské zdroje,“ poukázal ministr s tím, že v současné době probíhá jednání o budoucím víceletém finančním rámci, v němž by podle ministra měla priorita zelených investic zůstat.