Turek: Dostatek vody bude výzva pro celé 21. století. Vzniknout mají desítky vodních staveb

Boj proti suchu je mojí prioritou, pro Evropskou unii by měl být důležitější než emise oxidu uhličitého. Uvedl to vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě), který dočasně svou funkci pozastavil, s tím, že osobně nechal přepracovat výhled pro životní prostředí do roku 2030, respektive 2050 tak, aby více zahrnoval právě boj se suchem. Dostatek vody bude výzva pro celé 21. století, dodal Turek s tím, že díky novým strategiím a legislativním změnám by mohlo být možné postavit desítky vodních staveb. Konkrétně zmínil například vodní přehradu Nové Heřminovy, kterou podle Turka blokují paradoxně i zelení aktivisté. Vláda Andreje Babiše (ANO) bude sucho řešit na svém pondělním jednání.

Kritické sucho v posledních měsících trápí zemědělce, reagovat na něj v pondělí bude na svém jednání i Babišův kabinet. Podle Filipa Turka nicméně neexistuje žádné okamžité či snadné řešení. „Pokud někdo říká, že sucho má jednoduché a rychlé řešení, tak lže. Když jsem v lednu nastoupil na ministerstvo životního prostředí, tak prvním úkolem, který jsme převzali, byl dlouhodobý výhled pro životní prostředí do roku 2030 s dlouhodobým výhledem do roku 2050. Ten obsahoval pouze boj s klimatem, prostě boj s větrnými mlýny. Je to hezké, že chce někdo snižovat CO2, ale my to tady v České republice s ohledem na to, jak produkuje třeba Asie, úplně nevyřešíme,“ řekl Turek.

Vláda tak strategii nepřijala a resort vytvořil novou. „Ta se zabývá tím, jak pracovat s vodou do budoucna. Je to o komplexní změně přístupu k vodě, o novém vodním zákoně, o erozní vyhlášce, je to o tom, že přístup musí změnit zemědělci, přístup se musí změnit i lokálně a pak i ty velké vodní stavby,“ poukázal Turek s odkazem na přehradu Nové Heřminovy, kterou podle něj částečně blokují i samotní ekologičtí aktivisté. „Třeba Berlín by mohl být za pár desítek let bez vody, pokud my neuděláme něco zásadního. To znamená, Libouš a Bílina, to znamená vznik dalšího velkého jezera,“ dodal dále Turek s tím, že i na radě ministrů životního prostředí připomněl, že vodní strategie by měla být pro Evropskou unii důležitější než boj s CO2.

„Díky iniciativě vlády, novým strategiím a legislativním změnám bude možné postavit desítky vodních staveb, které jsou po desítky let blokovány paradoxně ekologickými aktivisty, ale i neschopností stavět strategické stavby. Tomu pomohou i některé mé pozměňovací návrhy při novém stavebním zákonu a všeobecné změny v přístupu k vodě a příslušné legislativě. Nejedná se pouze o přehrady a vodní, či přečerpávací elektrárny, ale i čistírny vod, zacházení s šedou vodou, zadržování vody u rodinných domů, přístup zemědělců i měst se zelenými střechami a mnoho dalšího. Dostatek vody bude výzva pro celé 21. století…,“ napsal Turek k videu, na němž hovořil o tom, že problematika sucha je velkým problémem a osobně si jej vzal jako prioritu.

V posledních dnech o suchu intenzivně hovoří premiér Andrej Babiš (ANO). Ten v nedělním příspěvku na sociálních sítích uvedl, že čtyři miliardy korun, o kterých v souvislosti s bojem proti suchu ve čtvrtek u slapské přehrady hovořil, jsou pouze plánovaným rozpočtem sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství na příští rok.

„Na rok 2026 mají tři miliardy a příští rok chtějí čtyři. Jde o obecní rybníky, vodní nádrže a tak dále,“ uvedl. Odborníkům, kteří se na něj obrátili s návrhy na zlepšení zadržování vody v krajině, poděkoval. V pondělí bude o opatřeních jednat vláda. Znovu začne pracovat Národní koalice proti suchu, která v minulosti fungovala od roku 2018 za tehdejšího ministra životního prostředí, nynějšího ústeckého hejtmana Richarda Brabce (ANO). Zasedali v ní ministři, odborníci a zástupci krajů a obcí. Babiš také odmítl, že tisková konference, kterou u přehrady zorganizoval, by byla namířena proti koaličním Motoristům, jejichž ministr životního prostředí Igor Červený na místě tiskové konference nebyl. „To nemá nic společného s Motoristy, já jsem předseda vlády, který řídí vládu, a budu se věnovat všem tématům,“ uvedl.

Čtyři miliardy korun by měly podle čtvrtečního vyjádření sloužit na propojování vodohospodářských sítí, zadržování vody v krajině, výstavbu drobných vodních nádrží, rybníků, závlahových opatření a podobná opatření. Část peněz má jít také na výstavbu vodních děl, konkrétně výkup pozemků, projektovou dokumentaci nebo základní první práce v terénu u děl Nové Heřminovy na Bruntálsku, Kryry na Lounsku a Vlachovice na Zlínsku.