„Řešte to,“ píše Babiš Tejcovi. Ministr spravedlnosti reaguje na skandální rozsudky i veřejné pobouření

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) během necelého prvního roku ve funkci poměrně výrazně formuje změnu trestní politiky. V řadě oblastí chce tvrdší tresty a nové skutkové podstaty, po dnešku ale vláda zkouší promítnout své priority také do samotné praxe státních zástupců. Současně chce trestní právo používat zdrženlivěji u kontroverzních výroků a rychleji ukončovat případy zjevné nutné obrany. Důležitým motorem změn jsou medializované případy, což Tejcovi část opozice i právnické veřejnosti vyčítá. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli otevřeně popsal, že ministrovi kvůli podobným kauzám píše, protože se na něj obrací veřejnost. Sám ministr ale odmítl, že by byl populista.

„To, co se děje, ta zvěrstva na dětech, jak mi píšete, tak já hned píšu Tejcovi: řešte to, řešte to,“ uvedl premiér ve svém pravidelném nedělním videu. „Ano, máme nezávislou justici, ale pokud soudci rozhodují takto skandálně, tak to někdo musí řešit.“ V pondělí pak označil za „absolutní skandál“ podmíněný trest pro muže, který zneužíval desetiletého a dvanáctiletého chlapce. Tejc si již vyžádal v daném případě spis a avizoval stížnost pro porušení zákona. Ministr podobný postup hájí tím, že jednotlivé kauzy mohou ukazovat širší problém, a odmítá výtky, že svou trestní politiku staví na populistických reakcích na jednotlivé medializované případy. V rozhovoru pro portál iDNES řekl, že samotný soulad jeho návrhů s veřejným míněním podle něj populismus neznamená. „To, že prosazuji něco, s čím většina veřejnosti souhlasí a co podporuje, samo o sobě neznamená, že jsem populista,“ uvedl. Někteří jeho předchůdci podle něj „tolik nevnímali nálady veřejnosti“ a více jim záleželo na tom, jak je hodnotí soudci či státní zástupci. „Chci, aby rozsudky byly nejen odborně obhajitelné, ale také spravedlivé. Vím, že budu v některých případech označován za populistu, ale v zásadě mi to nevadí, pokud dosáhnu svého cíle,“ řekl Tejc pro iDNES.

Po pondělním jednání vlády připomněl případy, kdy soudy ukládají podmínky tam, kde je podle něj pro většinu společnosti nepředstavitelné, že pachatel nepůjde do vězení. Zároveň upozornil, že změny zákonů jsou v Poslanecké sněmovně zdlouhavé. Kabinet proto schválil priority trestní politiky, s nimiž má Tejc seznámit nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Nejde o pokyn, jak rozhodovat konkrétní kauzy. Vláda sama v materiálu připouští, že možnosti exekutivy ovlivňovat aplikační praxi jsou silně omezené a metodicky může žalobce usměrňovat nejvyšší státní zástupkyně, nikoli ministr. Tejc ji proto chce požádat, aby priority zohlednila při sjednocování praxe. U závažné násilné a sexuální kriminality, domácího násilí či týrání zvířat mají žalobci podle vlády více přihlížet k dopadu činu na oběť a využívat odvolání či dovolání proti nepřiměřeně mírným trestům. Legislativní materiál, který Tejc k celé záležitosti publikoval, označuje přístup justice v některých případech až za „benevolentní“. Vláda chce zároveň u recidivistů častěji spojovat podmíněné propuštění s omezeními – například elektronickým náramkem, probačním dohledem či zákazem pobytu na určitém místě.

U slov ubrat

Opačným směrem se má trestní politika vydat u svobody slova. Kontroverzní, urážlivý nebo společensky nepřijatelný projev podle Tejce sám o sobě nemá být trestný a sporné věci by mělo státní zastupitelství filtrovat dříve, než se dostanou před soud. U nutné obrany má zase platit, že pokud je už na začátku zřejmé, že obránce jednal v mezích zákona, nemá být zbytečně dlouho vystaven trestnímu řízení. Materiál přitom nevolá po plošném zvyšování sazeb. Výslovně totiž upozorňuje, že by to mohlo vést i k nepřiměřeně přísným trestům, a chce spíš aktivnější využívání možností, které už zákon dává. Vedle toho ale Tejc s dalšími špičkami vládní koalice rozjel širokou legislativní ofenzivu: chtějí zpřísnit postih agresivních a opilých řidičů, rozšířit možnosti zabavení auta a změnit pravidla pro pachatele, kteří se sami alkoholem či drogami přivedou do nepříčetnosti. Prosazuje návrat širší trestnosti neplacení výživného, tvrdší tresty za týrání zvířat, nepromlčitelnost vraždy a u vybraných nejzávažnějších násilných činů snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 13 let.

Ministerstvo současně připravilo postih cyberflashingu, tedy nevyžádaného zasílání sexuálně explicitních snímků, a doxingu, změny u stalkingu, tvrdší postih mrzačení ženských pohlavních orgánů a silnější ochranu obětí. Jde tak o kombinaci nových trestných činů, vyšších sazeb a tlaku na jiné používání už existujících paragrafů. Právě rychlé reakce na jednotlivé kauzy budí kritiku. Místopředseda ODS a poslanec Karel Haas například při debatě o týrání zvířat varoval před tím, aby se trestní právo měnilo podle politické poptávky vzniklé po medializovaném případu. Česká advokátní komora podobně upozorňovala na změny zákoníku vyvolané jednotlivými kauzami a na obcházení standardního připomínkového řízení. Případ týraného psa Bladea zároveň ukázal limity ministrova zásahu. Poté, co se na Tejce obrátil Babiš, ministr podal stížnost pro porušení zákona proti podmíněnému trestu. Nejvyšší soud ji ale v červenci zamítl: trest podle něj nebyl ani nezákonný, ani zjevně nepřiměřený. Tejc odpověděl, že jej to naopak utvrdilo v potřebě změnit zákon.