Jak ochladit město. Několik rad Václava Cílka proti tepelnému teroru

Mezi nejběžnější rizika způsobená počasím patří povodně v hlavním údolí, přívalové srážky a bleskové povodně na přítocích a v menších údolích, silné větry, nově i tornáda, ale zdaleka nejvíc ztrát na životech způsobují dopady vln veder. V USA ročně průměrně umírá kolem 12 000 lidí na komplikace spojené s přehřátím. Je to čtyřikrát tolik, než kolik lidí zahynulo při teroristickém útoku na Světové obchodní centrum, ale přesto válku „tepelnému teroru“ skoro nikdo nevyhlásil.

Právě naopak, nevzdělaní investoři požadují či nabízejí elegantní černé střechy, které mají v létě povrchovou teplotu až kolem 70 °C. I zkušené firmy, jako například Metroprojekt, dělají takové chyby: v Praze-Holešovicích sídlí v tmavé budově, která se zjevně do této doby klimaticky nehodí a firmě kazí moderní image. Kovové a skleněné domy navíc na chodníky odrážejí část sluneční energie a tím oteplují okolní prostředí.

Při dobrém designu se v budovách jižní Evropy daří ušetřit až kolem 70 kWh na metr čtvereční a rok provozu. Takto navržené budovy mívají uvnitř zhruba o 10 °C nižší teploty než venku. Plánování nových čtvrtí v teplejších oblastech začíná analýzou převládajícího větru, jehož směr určuje orientaci ulic, tak aby byly dobře provětrávané. Město se tím nejenom ochlazuje, ale také zbavuje škodlivin, jako jsou oxidy dusíku a přízemní ozon.

Vítězné náměstí v Dejvicích sice nikdy neplnilo funkci náměstí, protože se stalo historicky největším kruhovým objezdem Prahy, ale jednu skvělou vlastnost má – otvírá se převládajícím severozápadním větrům a tím za horkých dní chladí okolní ulice. Podobnou funkci má i Letenská pláň a kupodivu i řada ulic Vinohrad a Žižkova se otvírá, byť mimoděk, protože hlavním cílem bylo tehdy spojení s historickým středem města, příznivému západnímu proudění. V každém případě by návrhy nových čtvrtí měly počítat s přirozeným aktivním ochlazováním pomocí převládajících větrů, které zlepšuje prostředí a rozptyluje nečistoty.

Proč jsou ve Středomoří domy bílé?

Pasivní ochlazování spočívá především ve schopnosti bránit se slunečnímu záření. Tmavý dům pohlcuje 70–90 % sluneční energie a částečně ji přivádí dovnitř. Zhruba 30 % tepla přichází střechou. Jedna z možností, jak tento tepelný tok omezit, je bílý nátěr.

Až 40 % tepla přichází okny. Vyspělé technické řešení spočívá v nanesení speciální odrazné vrstvy na povrchu skla, ale stejného či ještě lepšího efektu dosáhnete prostým zatažením závěsů. Je to způsob, s jakým se běžně potkáte v Orientu.

Snad nejběžnější technikou je zastínění zejména pomocí stromů. O horkém letním dni při teplotách zhruba nad 34 °C strom ochlazuje své okolí o 8–12 °C.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.