Česko trápí nejhorší sucho za desítky let. Vláda obnovila pracovní skupinu a chystá přehrady

Vláda obnovuje Národní koalici pro boj se suchem, kterou povede premiér Andrej Babiš (ANO). Poprvé má zasednout už odpoledne. Kabinet krok zdůvodňuje mimořádně nepříznivou situací s vodou v Česku. Od začátku letošního roku do 10. srpna spadlo podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nejméně srážek za stejné období od roku 1961.

„Řešili jsme hlavně sucho,“ řekl Babiš po jednání vlády. Připomněl, že obdobná platforma vznikla už za předchozích vlád hnutí ANO. Koncepci ochrany před následky sucha podle něj stát schválil v roce 2015 a Národní koalice pro boj se suchem vznikla o tři roky později. Premiér Babiš zároveň odmítl kritiku, podle níž vláda začala problém řešit až nyní. „Vypadá to (z médií – pozn.red.), že jsme se včera probudili. Je to lež a já to zásadně odmítám,“ prohlásil Babiš. Podle něj bylo od roku 2015 podpořeno zhruba 21 tisíc projektů za 16,5 miliardy korun, které se týkaly zachytávání dešťové vody či zadržování vody v krajině. V obnovené koalici budou vedle premiéra ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě).

Kraje bude zastupovat bývalý ministr životního prostředí a nynější ústecký hejtman Richard Brabec (ANO). Zapojí se také odborníci, mimo jiné koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka nebo ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Fojtík. První schůzka má podle ministra zemědělství vyhodnotit dosavadní opatření a určit další harmonogram. Šebestyán už před jednáním vlády uvedl, že prioritou mají být dlouhodobá opatření, například propojování vodohospodářských soustav, budování menších nádrží a rybníků či podpora závlah. Na podzim chce vláda projednat také zvláštní zákon týkající se připravovaných vodních nádrží.

Chybí 146 litrů na metr čtvereční

Současná situace patří podle meteorologů k nejhorším za poslední desítky let. Od 1. ledna do 10. srpna spadlo v průměru 289 milimetrů srážek, tedy jen 66 procent dlouhodobého normálu. Oproti běžnému stavu tak chybí přibližně 146 milimetrů srážek, což odpovídá 146 litrům vody na metr čtvereční. Sedmdesát procent sledovaných podzemních vod vykazuje silné nebo mimořádné sucho a více než dvě třetiny sledovaných říčních profilů jsou pod limitem sucha. Situaci zhoršila už zima 2025/2026, která byla devátou nejsušší od roku 1961. Letošní jaro pak bylo za toto období vůbec nejsušší. Podle ČHMÚ navíc nelze čekat rychlý obrat – deficit srážek má v dalších týdnech přetrvávat a nadprůměrné teploty mohou sucho dále prohlubovat.

Ministr Šebestyán v pondělí řekl, že stát průběžně sleduje průtoky i případná místní omezení odběrů vody. Bez řízeného vypouštění z nádrží by podle něj průtoky na některých řekách dosahovaly jen zhruba 10 až 40 procent obvyklých hodnot. Vodárenské nádrže jsou ale nyní naplněné přibližně ze 70 až 90 procent, takže zásobování většiny území pitnou vodou podle ministra ohrožené není. Horší situace může nastávat lokálně tam, kde jsou obce více závislé na podzemních nebo méně vydatných zdrojích. Ústřední komise pro sucho zatím svolána nebyla, protože podle Šebestyána nenastal stav, který by k tomu dával zákonný důvod.

Ministr životního prostředí Červený po jednání vlády odmítl výtky opozice, že resort na současnou situaci reagoval pozdě. Ministerstvo podle něj problematiku řeší průběžně a od roku 2014 vyhlásilo 110 výzev, prostřednictvím kterých podpořilo přibližně 33 tisíc konkrétních projektů za více než 32 miliard korun. Letos v červenci podle Červeného Státní fond životního prostředí našel dalších 3,4 miliardy korun. Dvě miliardy mají směřovat na zadržování vody v krajině a protipovodňová opatření, dalších 1,4 miliardy na čistírny odpadních vod pro obce. Červený zároveň uvedl, že při aktualizaci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro roky 2026 až 2030 chce ministerstvo klást větší důraz právě na vodu. Mezi priority zařadil zadržování vody v krajině, malé i strategické vodní nádrže, ochranu povrchových a podzemních vod, kanalizace a čistírny, využívání srážkové a šedé vody, revitalizaci toků a niv či protierozní opatření.

Na stavby půjdou miliardy

„My se musíme naučit správně zadržovat vodu v krajině,“ řekl Červený. Za důležité považuje také odstranění administrativních a legislativních překážek při povolování vodohospodářských a protipovodňových staveb. Odmítl, že by přehrady zhoršovaly stav vody v krajině – v místě stavby dle ministra naopak podporují navýšení podzemní vody. Vláda chce vedle přírodě blízkých opatření sázet právě také na velké vodní stavby. Babiš už minulý týden uvedl, že by chtěl na boj proti suchu včetně nových přehrad vyčlenit čtyři miliardy korun. Podle šéfa resortu zemědělství Šebestyána je částka plánovaným rozpočtem vodohospodářské sekce ministerstva zemědělství na příští rok, přičemž letos má k dispozici zhruba tři miliardy korun.

Šebestyán doplnil i harmonogram přípravy větších vodních staveb. U přehrady Nové Heřminovy se podle něj dokončuje dokumentace pro zahájení stavby, která by měla začít v roce 2028 a do trvalého provozu se nádrž má dostat v roce 2033. Na přelomu září a října chce resort předložit speciální zákon pro nejméně osm dalších nádrží, mj. využití zatopených bývalých uhelných dolů pro hospodaření s vodou. Ministerstvo zemědělství chce zároveň pokračovat v podpoře opatření na zemědělské půdě v objemu zhruba devíti až deseti miliard korun ročně, například na protierozní opatření, zvyšování podílu organické hmoty v půdě, ekologické zemědělství nebo pozemkové úpravy.

Červený zároveň uvedl, že ministerstvo životního prostředí má v oblasti vodního hospodářství především koordinační roli, zatímco vodní toky spadají pod ministerstvo zemědělství. V končícím operačním programu Životní prostředí podle něj zbývají více než dvě miliardy korun, které chce resort investovat do zadržování vody, její čistoty a protipovodňových opatření. Další peníze mají směřovat do těchto oblastí i z nového programu navázaného na plán obnovy přírody a krajiny. Červený současně řekl, že předložení tohoto strategického materiálu na vládě záměrně odložil, dokud nebude jasné jeho financování. Obnova krajiny by podle něj vyžadovala nejméně devět miliard korun ročně, zatímco samotný rozpočet ministerstva bez evropských programů a výnosů z emisních povolenek činí kolem pěti miliard. Resort proto chce nejprve vyčíslit náklady jednotlivých opatření a během října a listopadu při jednáních o rozpočtu zjistit, jakou část by mohla pokrýt Evropská unie a kolik by připadlo na český stát.

Postoj ke Green Dealu sucho nemění

Premiér Babiš zároveň odmítl, že by současné sucho mělo vést ke změně postoje vlády ke Green Dealu. Podle něj se původní důraz na ochranu přírody, vody a životního prostředí postupně změnil v politiku, která poškozuje evropský průmysl a konkurenceschopnost. Vláda proto chce při vyjednávání nového evropského finančního rámce prosazovat, aby prostředky určené na „zelené“ cíle směřovaly mimo jiné do projektů ministerstev zemědělství a životního prostředí, zejména do ochrany krajiny a vody. „Nevidím žádnou změnu ani potřebu změnit dosavadní pozici,“ uvedl šéf kabinetu.

Podobně se vyjádřili i ministři Igor Červený a Martin Šebestyán. Červený řekl, že Green Deal není potřeba „reinkarnovat“, ale zásadně přepracovat tak, aby neohrožoval evropský průmysl a domácí trh. Za příklad označil snahu Česka měnit či odkládat některá evropská opatření, která podle něj mají příliš vysoké náklady nebo dopadají na konkurenceschopnost. Šebestyán zdůraznil, že se s Červeným v tomto pohledu shoduje a že hlavním cílem vlády je zachovat konkurenceschopnost České republiky.