Katarský akcionář blokuje dohodu Volkswagenu s izraelskou zbrojovkou. Ve hře jsou tisíce pracovních míst
VW A IZRAEL
Katarský státní investiční fond blokuje dohodu mezi automobilkou Volkswagen a izraelskou zbrojovkou Rafael. Ta chce v závodě Volkswagenu v Osnabrücku vyrábět součásti systému protivzdušné obrany Iron Dome pro evropský trh. Podle deníku Bild je kvůli sporu ohroženo více než 2000 pracovních míst v Dolním Sasku.
Do případu už vstoupila německá vláda. Na spolkovém ministerstvu hospodářství i ministerstvu zahraničí probíhají intenzivní jednání, která mají přimět investory ke změně postoje. Ve Volkswagenu i ve společnosti Rafael podle listu znovu sílí naděje, že se dohodu nakonec podaří uzavřít.
Qatar Investment Authority patří k nejvýznamnějším akcionářům automobilky. Drží 17 procent hlasovacích práv a 10,4 procenta akciového kapitálu Volkswagenu. Katar je přitom dlouhodobě kritizován kvůli finanční podpoře Hamásu a kontaktům s tímto hnutím.
Podle právničky Patricie Bendlin Spür případ odhaluje slabinu evropských pravidel pro kontrolu zahraničních investic. Evropská unie podle ní nemá mechanismy, které by zabránily státem ovládaným investorům využívat podíly ve strategických podnicích k prosazování politiky svých zemí.
Vliv takových akcionářů podle ní není jen ekonomický, ale také politický. Státem kontrolovaní investoři mohou prosazovat kroky, jejichž přínos pro samotnou firmu je přinejmenším sporný. Hlasování katarského fondu je navíc podle Bendlin Spür právně jen obtížně napadnutelné, i kdyby bylo zjevně politicky motivované.
Rozhodnutí o výrobních závodech totiž podle zákona o Volkswagenu schvaluje dozorčí rada. Právní možnosti zasáhnout proti hlasování jejího člena jsou omezené. Přestože o provozu společnosti rozhoduje představenstvo, v praxi podle expertky nemůže dlouhodobě postupovat proti vůli významného akcionáře zastoupeného v dozorčí radě. Volkswagen je tak ve svých možnostech fakticky omezen.
Ani německá vláda podle Bendlin Spür nemá mnoho možností. Vedle politického tlaku nebo případné nabídky na odkup podílu katarského fondu jí podle expertky chybí právní nástroje, jak do celé věci zasáhnout. Samotná ochrana pracovních míst navíc podle judikatury Soudního dvora Evropské unie nepředstavuje důvod veřejného pořádku nebo bezpečnosti, který by takový zásah umožňoval.