Část nemocnic kvůli vedru řešila dehydrataci i kolapsy pacientů. Pomoci mohou chytré systémy

Ve většině nemocnic fungovala během nedávné rekordní vlny veder péče bez omezení, byť po přijetí některých ochlazovacích opatřeních. Část nemocnic ale podle ministerstva zdravotnictví zaznamenala v souvislosti s vedrem zvýšený počet pacientů s dehydratací, kolapsovými stavy či zhoršením chronických stavů. Vysoké teploty mohou pomoci řešit nejen klimatizace či zateplení a okna, ale také chytré systémy řízení. Pomoci nemocnicím mohou takzvané EPC projekty, které nedávno ocenil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ten dodal, že zhruba 45 procent zdravotnických zařízení je nyní nehospodárných.

Ministerstvo zdravotnictví považuje zdravotní rizika spojená s extrémními vedry za důležité téma veřejného zdraví. „V souvislosti s nedávnou vlnou vysokých teplot jsme proto průběžně informovali veřejnost o preventivních opatřeních i doporučeních odborníků a byli jsme v pravidelném kontaktu s přímo řízenými nemocnicemi, které situaci průběžně monitorovaly,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva zdravotnictví Hana Plačková.

Z informací, které ministerstvo získalo od přímo řízených nemocnic, vyplývá, že zdravotnická zařízení byla na období vysokých teplot připravena. „Ve většině nemocnic fungovala péče bez omezení a byla přijata standardní opatření, jako je důsledný dohled nad pitným režimem pacientů, využívání klimatizovaných prostor nebo mobilních klimatizačních jednotek, stínění a aktivní ochlazování pacientů tam, kde to bylo potřeba. Přesto některé nemocnice zaznamenaly zvýšený počet pacientů s dehydratací, kolapsovými stavy, úpalem či zhoršením chronických onemocnění,“ dodala Plačková.

Tepelný komfort v budovách je v posledních letech stále důležitějším tématem. „Ve zdravotnictví to platí dvojnásob – komfort pacientů je totiž jednou z důležitých složek péče. Existuje hned několik způsobů, kterými může vedení nemocnice ke zlepšení ovzduší v budovách přistoupit. Tím nejzjevnějším je instalace moderní klimatizace a vzduchotechniky, v nemocnicích totiž často bývají chlazené jen některé místnosti nebo budovy,“ uvedl pro Echo24 mluvčí skupiny ČEZ Ondřej Svoboda.

Vedle samotného ochlazení vnitřních prostor je ale podle Svobody důležité i to, aby chlad z budovy „neutíkal“. „Pomoci tomu můžou například zateplení a výměna oken. Často se ale řeší také opak – aby se ve dne budova nepřehřála. Tomu zase částečně zabraňují venkovní žaluzie a samozřejmě i zateplená obálka budovy v kombinaci s novými otvorovými výplněmi,“ řekl dále Svoboda.

Tepelný komfort v nemocnici je ale podle něj komplexní otázkou a její důležitou součástí jsou tak v současnosti vedle stavebních prací i například chytré systémy řízení. „Například na operačním sále by totiž měla ideálně být jiná teplota než třeba na lůžkovém oddělení. Systém zároveň umí vyhodnotit, kdy se která část budovy využívá a podle toho chlazení nebo topení nastavit,“ vysvětlil Svoboda.

„Všechny tyto možnosti zákazníkům nabízíme mimo jiné i v rámci našich EPC projektů, které jsou právě mezi nemocnicemi velmi oblíbené. Fungují na principu záruky průkazných úspor. Zákazníkovi přesně garantujeme, kolik díky našemu komplexnímu projektu ušetří. Pokud úspor nedosáhneme v garantované výši, hradíme celý deficit,“ dodal Svoboda s tím, že nemocnice jsou pro využití takové formy investičního projektu ideální. „Jsou to rozsáhlé objekty, často sídlící v historických, nehospodárných budovách. Kvůli neustálému provozu jsou navíc vysoce energeticky náročné,“ vysvětlil Svoboda.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nedávno hovořil o tom, že nemocnice jsou často energeticky neúsporné a tzv. EPC projekty jsou pro ně výhodné. „Je to win-win řešení pro obě strany. Nemocnice jsou často velmi energeticky náročné budovy. Řada nejen pražských nemocnic není v nejlepší kondici, 45 procent budov ve zdravotnictví má energetickou třídu E, F nebo G. Ze státního rozpočtu navíc není možné všechno financovat. Tady já vidím prostor, jak získat prostředky na energetickou udržitelnost těch budov a ušetřit peníze třeba na investice do nákupu zdravotnických přístrojů,“ řekl Vojtěch.

Generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák uvedl, že je velmi pozitivní, že došlo ke změně zákona o pravidlech rozpočtování. Tím se otevřela cesta k uzavírání EPC projektům i pro státní budovy. „Jsme na trajektorii, kdy projektů konečně přibývá. Základna, ze které jsme startovali, ale nebyla příliš vysoká. EPC projekty se realizují přes 30 let a dříve se dělaly jednotky projektů ročně. Kdyby se současná růstová dynamika ve veřejné sféře zvedla, mohlo by to ušetřit veřejným rozpočtům 20 miliard korun,“ uvedl Čermák s tím, že úspory jsou navíc dnes běžně chápány jako součást energetického mixu, stejně jako jádro nebo třeba plyn.

Podle ministra Vojtěcha je hlavně důležité, aby se nemocniční managementy projektů nebály. Zároveň připomněl, že se oproti minulosti změnil pohled ministerstva financí. Dříve se totiž na EPC projekty nedívalo příliš kladně. „Na základě ekonomických analýz MF vnímá přínos těchto projektů. Mindset se změnil, nevidím rozpor s ministerstvem financí. Projekty jdou na posouzení pracovní skupiny, která je na ministerstvu zdravotnictví, kde jsou kolegové z MF. Ne všechny projekty samozřejmě projdou, ale v principu žádný problém s podporou EPC projektů není. Státní rozpočet má ale své limity. Existují také evropské zdroje,“ poukázal ministr s tím, že v současné době probíhá jednání o budoucím víceletém finančním rámci, v němž by podle ministra měla priorita zelených investic zůstat.