Ukrajinci v Česku zůstanou, říká Havlíček. Pozor na poválečnou vlnou příchozích veteránů, míní

První vicepremiér vlády Karel Havlíček (ANO) varuje před příchodem válečných veteránů z Ukrajiny v době, kdy konflikt skončí. Podle něj by jich mohly Evropou začít pendlovat tisíce. Jak funguje mechanismus slučování rodin, který bude v celé záležitosti klíčový? Česko Ukrajince v některých sektorech nutně potřebuje, míní přitom vláda a s cizinci počítá i nová hospodářská strategie Česka, kterou Havlíček nedávno představil.

Havlíček říká, že český trh práce se nemusí obávat odlivu Ukrajinců zpět do vlasti poté, co konflikt vyvolaný Ruskem, který trvá již déle než čtyři roky, skončí. "I před válkou jsme tu měli přibližně 150 nebo 160 tisíc lidí, kteří zde pracovali z Ukrajiny, tak lze předpokládat, že po konci války zůstane číslo stejné nebo spíše vyšší, protože část těch lidí tu bude chtít zůstat. Pokud tu někdo najde zaměstnání a nepracuje pod cenou, protože to také není řešení, tak není důvod, aby tady nemohl pracovat a je jedno, odkud je. Pokud by tu lidé chtěli být trvale na podpoře, tak to možné není, ten systém to neunese. Byla nějaká mimořádná doba, po kterou to bylo nutné, ale pokud tato doba skončí, tak se ti lidé musí vrátit a nemohou zde čerpat sociální výhody, aniž by současně odváděli pracovní výkon, pokud se nejedná o nějakou zcela výjimečnou situaci. Bude nutné, aby někdo tu Ukrajinu budoval. Naopak bude třeba si dát pozor na opačný směr.

Podle Havlíčka je do budoucna „potřeba si dát pozor“ na vlnu, která bude mířit k nám. „Na mysli mám příchod válečných veteránů. Pokud válka skončí, tak se připravme, že ukrajinští i ruští válečníci budou v nějaké míře pendlovat po celé Evropě,“ sdělil vicepremiér.

Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala na Pražském hradě, Havlíček varoval v podobném duchu. „Musíme se soustředit i na to, že zde hrozí nebezpečí po ukončení konfliktu na Ukrajině v rámci migrace ukrajinských veteránů. Může to být v řádu i několik desítek tisíc. To je třeba nejen vnímat, ale být na to i připravený,“ uvedl ministr obchodu.

Na možné bezpečnostní výzvy spojené s koncem války upozornila mimo jiné i výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2024, která byla zveřejněná loni. Kontrarozvědka v ní varuje především před širšími post-konfliktními riziky, která mohou nastat: například „vážná rizika spojená s pašováním nejrůznějších zbraní“ nebo s pohybem lidí, kteří získali zkušenost z válečného prostředí. Zpráva zároveň připomíná, že podobné problémy se v Evropě objevily i po jiných konfliktech a bezpečnostní složky se na ně musí připravovat. Zpráva BIS hodnotící minulý rok bude k dispozici v létě.

Období jedné generace?

I toto adresoval první vicepremiér vlády. „Budou to lidé, kteří budou v nějakém psychickém stavu, zvyklí na hrůzy války a navíc to bude docela hustě opepřeno tím, že budou mít nepochybně přístup k černému trhu ve smyslu zbraní,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Echo a pokračoval: „Ukrajina je zemí s největším ratingem korupce a to, kde všude zbraně budou, je otázka jedné generace. Není to jen nebezpečí pro Evropu, neboť lidé budou lépe vybaveni, ale chytat se toho mohou různé teroristické organizace s nebývalým přístupem ke zbraním.“

Stěžejní příčinou pro masovost vlny by byl princip slučování rodin. V Česku dnes žijí statisíce Ukrajinců, z velké části ženy a děti, jejichž manželé zůstali na Ukrajině kvůli mobilizaci. Pokud by po skončení války a tedy ukončení dočasné ochrany, která je právě pro případy hromadné migrace z důvodu války, část z žen získala dlouhodobý či trvalý pobyt, mohli by jejich manželé podle českého zákona o pobytu cizinců požádat právě prostřednictvím tohoto institutu. Fakt, že sloučení rodiny není možné pouze u lidí s trvalým pobytem, je pak poměrně zásadní.

Dlouhodobý pobyt totiž představuje standardní pobytové oprávnění pro cizince, kteří v Česku pracují, podnikají nebo studují a obvykle se uděluje na jeden až dva roky s možností prodloužení. O sloučení rodiny lze v takovém režimu sice požádat až tehdy, pokud dlouhodobý pobyt trvá alespoň 15 měsíců a je vydán minimálně na další rok. Sama vláda ale přiznává, že ukrajinští pracovníci jsou pro některé sektory českého hospodářství nepostradatelní. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) nedávno zmínil, že bez pracovníků z Ukrajiny by se trh „rozhodně neobešel třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví“.

Celkem je podle posledních statistik k poslednímu dni roku 2025 v Česku přes 612 000 Ukrajinců a tvoří tak více jak polovinu všech cizinců v zemi – těch s dočasnou ochranou jich je zhruba 393 tisíc z nich. Početnou ukrajinskou menšinu mělo Česko již před rokem 2022. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) ze zmíněných téměř čtyř set tisíc pracuje v ČR nyní více než 180 tisíc ukrajinských uprchlíků. „Chceme, aby se tento počet zvyšoval,“ uvedl nedávno ministr. Se zahraničními pracovníky počítá i nová hospodářská strategie kabinetu, která ale má jít ruku v ruce s přijetí nové úpravy pobytového zákona, který má zajistit „vyšší bezpečnost prostřednictvím jednoduchých, ale striktních kritérií v pobytovém řízení“.