České děti se propadají i v matematice. Z maturity už je spíš jen kuriozita

Českým patnáctiletým se zhoršují nejen čtenářské, ale také matematické dovednosti. Nejnovější šetření PISA ukazuje, že se čeští žáci od roku 2022 v matematice statisticky významně propadli a téměř třetina z nich už nedosahuje ani základní dovednostní úrovně. Výsledky dívek i chlapců jsou přitom nejhorší za celé sledované období. Pokles zájmu o matematiku neodráží jen výsledky PISA, obávaný předmět se postupně stal „otloukánkem“ například i v rámci maturit, kde ho drtivě poráží cizí jazyky. V rámci závěrečných zkoušek tak už zůstává zejména určitou „kuriozitou“ pro gymnazisty. Už dříve přitom byla matematika odstraněna z povinných maturitních předmětů, přitom už tehdy experti před tímto krokem varovali.

Podle národní zprávy PISA 2025 se výsledek českých patnáctiletých v matematice proti roku 2022 zhoršil o deset bodů. Pokles zhruba odpovídá vývoji v průměru zemí OECD a Evropské unie. Česko tak není výjimkou.

Ještě výrazněji než samotný pokles průměrného výsledku působí pohled na nejslabší žáky. Pod základní, tedy druhou dovednostní úrovní, se v roce 2025 nacházelo téměř 30 procent českých patnáctiletých a jejich podíl se v posledních letech zvyšoval. Podle zprávy mohou mít žáci, kteří této úrovně nedosáhnou, pravděpodobně potíže v dalším vzdělávání i při pozdějším uplatnění na trhu práce.

Matematickou gramotností přitom PISA nemyslí jen schopnost provádět školní výpočty. Jde o schopnost matematicky uvažovat, formulovat a řešit problémy a používat či interpretovat matematiku v různých situacích každodenního života.

Výsledky roku 2025 jsou podle zprávy nejhorší za celé období, po které PISA české žáky v matematice sleduje. Platí to přitom jak pro dívky, tak pro chlapce. Zhoršení však nebylo stejné. Od roku 2022 klesl výsledek dívek o 12 bodů a chlapců o osm. Rozdíl mezi oběma skupinami se od roku 2018 postupně zvýšil až na statisticky významných 12 bodů.

Propad není rozložen rovnoměrně mezi jednotlivé typy škol. Od posledního testování v roce 2022 se nejvíce zhoršili žáci středních odborných oborů zakončených maturitou a žáci základních škol. Naopak výsledky gymnazistů a žáků učebních oborů bez maturity zůstaly mezi posledními dvěma cykly PISA v rámci těchto typů škol srovnatelné. Mezi víceletými a čtyřletými gymnázii přitom zpráva nezjistila statisticky významný rozdíl.

V dlouhodobém srovnání ubylo také žáků s nejlepšími výsledky. Zatímco v roce 2003 dosahovalo dvou nejvyšších dovednostních úrovní 18 procent českých žáků, nyní je to 10 procent. Například ještě v roce 2018 činil podíl 13 procent.

Vedle výsledků patnáctiletých nabízí další pohled na postavení matematiky ve školách také dlouhodobý ústup maturity z tohoto předmětu. Státní maturita je povinná z češtiny, druhou zkoušku si studenti vybírají mezi cizím jazykem a matematikou. Zatímco v roce 2013 si matematiku zvolilo 39 procent prvomaturantů, letos už to bylo jen 18 procent. Přestože k maturitě celkově nastupovalo více studentů než loni, počet přihlášených k matematice znovu klesl.

Ještě výraznější je změna při pohledu na různé typy škol. Na lyceích klesl od roku 2013 podíl prvomaturantů vybírajících si matematiku přibližně ze 40 na 15 procent. Na středních odborných učilištích z asi 50 na 12 procent a na středních odborných školách z 35 na pouhých 11 procent. Nejmenší propad ukazují data Cermatu u gymnázií, kde dlouhodobě došlo ke snížení z 37 % na hodnoty pohybující se zhruba kolem 33 %. U všech zmíněných typů škol lze mluvit o tom, že se v posledních letech už drží na podobně nízkých hodnotách.

V absolutních číslech však studenti dávají jednoznačně přednost jazykům. Z letošních zhruba 84 tisíc prvomaturantů si přibližně 67 600 zvolilo jako druhý povinný předmět angličtinu, tedy asi 80 procent. Matematiku naopak zvolilo jen zhruba 18 procent z nich. Její podíl navíc meziročně opět mírně klesl.

Periodicky se tak znovu objevují myšlenky zavést povinnou maturitu z matematiky, její ústup v minulosti zástupci zejména technických oborů označovali i za katastrofický a varovali před tím, že se s vývojem světa potřeba výuky matematiky spíše zvyšuje. Z druhé strany pak často zaznívalo, že to není možné, pokud nedojde ke zlepšení výuky. To byl nakonec i jeden z argumentů při poslední snaze prosadit povinnou maturitu z matematiky, tedy že výuka ani žáci na takový krok nejsou připravení. Od posledního pokusu povinnou maturitu zavést však i přes roky příprav politici upustili už v roce 2020.