Pohonné hmoty, hnojiva, mrazy i sucha. Zemědělci řeší složitou situaci. Co na to ceny potravin?

Vedra, sucho, jarní mrazy i geopolitické napětí a boje na Blízkém východě dál zhoršují situaci českých zemědělců. Podle Zemědělského svazu a Agrární komory se na sektor současně valí ekonomické, klimatické i geopolitické problémy, které mohou v dalších měsících vytvářet tlak také na ceny potravin. Obě organizace zároveň jednají se státem i na evropské úrovni o mimořádné pomoci.

Čeští zemědělci letos čelí souběhu několika krizí, které podle zástupců oboru nemají v posledních letech obdoby. K dlouhodobě nízkým výkupním cenám se přidaly jarní mrazy, extrémní sucho, vlna veder i geopolitické napětí na Blízkém východě. Konflikt v oblasti podle zemědělců zdražuje pohonné hmoty a průmyslová hnojiva, zatímco klimatické podmínky ohrožují letošní sklizeň i živočišnou výrobu.

„Současná situace je mimořádně složitá právě proto, že se nesčítá jeden problém, ale několik krizí současně. Geopolitické napětí na Blízkém východě zvýšilo ceny pohonných hmot a průmyslových hnojiv, současně zemědělci čelí dopadům jarních mrazů, extrémního sucha a nyní i vlny veder. Podnikům rostou náklady, aniž by je mohly promítnout do svých příjmů, a cash flow farem je pod mimořádným tlakem,“ řekl pro Echo24 předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Podle něj zemědělci na rozdíl od většiny jiných odvětví neurčují cenu své produkce. Výkupní ceny obilí, mléka nebo masa se tvoří na světových komoditních trzích, takže farmáři musí okamžitě platit dražší naftu nebo hnojiva, ale své výrobky často prodávají za ceny, které jsou pod výrobními náklady.

Letošní počasí podle Pýchy situaci dále zhoršuje. Jarní mrazy poškodily zejména ovocnáře, sucho snížilo výnosový potenciál řady plodin a první seče pícnin jsou na mnoha místech výrazně slabší. To podle něj znamená nedostatek krmiva pro skot a zvyšuje ztrátovost mléčných farem. Vedra pak podle něj dále zvyšují riziko nižší sklizně i dalších problémů v živočišné výrobě.

Podobně hodnotí situaci také Agrární komora ČR. „Ekonomická situace českého zemědělství zůstává napříč řadou komodit složitá. U řady producentů výkupní ceny dlouhodobě nepokrývají rostoucí náklady, což omezuje jejich schopnost investovat i udržet výrobu. Napětí na Blízkém východě se promítá do cen pohonných hmot a průmyslových hnojiv, současně letošní vlny veder a pokračující projevy klimatických výkyvů představují další riziko pro výnosy i kvalitu produkce. Zemědělství tak dnes čelí souběhu ekonomických, geopolitických i klimatických tlaků,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.

Za významný problém označila také konkurenceschopnost evropských zemědělců. Evropská unie podle ní stále více otevírá trh dovozům ze třetích zemí, jejichž producenti často nemusejí plnit stejné environmentální, veterinární nebo sociální standardy jako farmáři v EU. To podle ní zvyšuje náklady evropských producentů a může dlouhodobě oslabovat domácí produkci.

Co ovlivňuje ceny potravin?

Obě organizace připouštějí, že současná situace může v budoucnu ovlivnit ceny potravin, současně ale upozorňují, že vývoj nelze jednoznačně předvídat.

„Určitý tlak na růst cen potravin v příštím roce očekávat lze, ale rozhodovat bude několik faktorů současně – délka geopolitického napětí, další vývoj cen energií a hnojiv, úroveň letošní sklizně i situace na světových komoditních trzích,“ uvedl Pýcha. Zdůraznil zároveň, že zdražení potravin není v rukou zemědělců, protože ti své vyšší náklady většinou nedokážou okamžitě promítnout do výkupních cen. Pokud se vyšší náklady projeví v cenách pro spotřebitele, bude to podle něj spíše prostřednictvím dopravy, energií, zpracování nebo obchodu.

Pýcha zároveň upozornil na další riziko. Pokud vysoké ceny hnojiv přetrvají delší dobu, část podniků začne podle něj omezovat hnojení nebo investice. Průzkum Zemědělského svazu podle něj ukázal, že o snížení dávek hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin uvažují téměř tři čtvrtiny respondentů, což by se mohlo projevit nižšími výnosy i tlakem na ceny v dalších sezonách.

Ani podle Agrární komory nelze vývoj cen potravin spojovat pouze s cenami zemědělských komodit nebo hnojiv. „Do konečné ceny vstupují také náklady na zpracování, dopravu, skladování, obaly i přirážky obchodníků. Zvýšené náklady v prvovýrobě se proto nemusí projevit okamžitě ani přímo. Nelze vyloučit, že pokud budou ceny vstupů dlouhodobě růst a současně se sníží domácí produkce, promítne se to v budoucnu i do cen potravin. Přesný vývoj však dnes odpovědně předvídat nelze,“ řekla Pánková.

Zemědělský svaz i Agrární komora o situaci jednají s ministerstvem zemědělství. Pýcha uvedl, že svaz společně s dalšími zemědělskými a potravinářskými organizacemi požádal ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí i premiéra o mimořádnou podporu sektoru. Organizace podle něj požadují navýšení rozpočtu ministerstva o více než 3,5 miliardy korun na krizovou pomoc, kterou umožňují schválená rozhodnutí Evropské komise. Současně prosazují, aby případná evropská podpora byla financována podle stejných pravidel pro všechny členské státy. Agrární komora podle Pánkové pravidelně jedná s ministerstvem i dalšími institucemi a zapojuje se také do debat o budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2027.

Nepříznivou situaci potvrzují i aktuální údaje. Podle červencového odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského letošní úroda ovoce kvůli jarním mrazům meziročně klesne přibližně o polovinu. Systém InterSucho zároveň v polovině července evidoval extrémní půdní sucho na téměř polovině území Česka. Ministerstvo zemědělství už kvůli dopadům sucha připravilo se Státním zemědělským intervenčním fondem postup, který umožní individuálně posuzovat žádosti chovatelů s nedostatkem krmiva tak, aby i nadále mohli dosáhnout na vybrané dotace. Česká republika zároveň už dříve požádala o uvolnění prostředků z evropské zemědělské rezervy pro ovocnáře postižené letošními jarními mrazy.