Babiš před summitem v Bratislavě: ETS 1 zastavit, ETS 2 odložit. Ve hře je i windfall tax pro rafinerie

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce na čtvrtečním summitu visegrádské čtyřky v Bratislavě prosazovat razantnější zásah Evropské unie do energetické politiky. Před odletem prohlásil, že by se měl současný systém emisních povolenek ETS 1 kvůli problémům evropského průmyslu zastavit a zavedení ETS 2 dále odložit. V souvislosti s prudkým růstem cen pohonných hmot zmínil jako jednu z možných cest také zavedení mimořádné daně z nadměrných zisků rafinerií, tedy takzvané windfall tax.

„Pokud chceme pomoci zásadně, tak by měl být ten systém ETS 1 zastaven a ETS 2 odložen,“ řekl Babiš před odletem z Prahy. Za hlavní příčinu rychlého zdražování pohonných hmot nyní označuje nedostatek světových rafinérských kapacit a vysoké marže rafinerií. Podle premiéra dvě probíhající války poškozují zpracovatelské kapacity a Evropu navíc v minulých letech opouštěla část rafinérského průmyslu. Tvrdí, že zatímco dříve se rafinérské marže pohybovaly kolem deseti dolarů, nyní dosahují až desetinásobku.

Na dotaz, jaký konkrétní zásah by Česko na evropské úrovni prosazovalo, Babiš připustil i mimořádné zdanění rafinerií. „Některé členské státy už s tím přišly, že musíme najít způsob, tedy možností je i zavedení windfall tax,“ uvedl šéf kabinetu. Současně ale za zásadnější opatření označil zásah do systému emisních povolenek. ETS 1 se vztahuje především na energetiku a energeticky náročný průmysl, zatímco nový ETS 2 má zahrnout mimo jiné paliva pro silniční dopravu a vytápění budov. Evropská legislativa přitom počítá se spuštěním ETS 2 v roce 2028, Babiš tedy požaduje jeho další odklad.

O možném zastropování cen pohonných hmot, ke kterému Česko sahalo v předchozích krizových obdobích, Babiš nyní hovořil podstatně opatrněji. Řekl, že vláda musí sledovat postup okolních států a že se o možnostech bude s partnery bavit. Současnou situaci ale považuje za odlišnou od doby, kdy vláda snižovala spotřební daň a regulovala marže. Podle něj dnes problém neleží především u distributorů a čerpacích stanic, ale u rafinerií. Růst cen pohonných hmot se už propisuje také do české inflace. Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka pohonné hmoty v srpnu meziročně zdražily o 26,2 procenta a byly hlavním důvodem, proč meziroční inflace zrychlila na 1,9 procenta. Dopad zahraničních cenových tlaků přitom podle něj tlumil silný kurz koruny.

Dobudovat infrastrukturu

Energetika ale nebude jediným tématem schůzky. Babiš chce s premiéry Slovenska, Polska a Maďarska a s irským premiérem Micheálem Martinem jednat především také o víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028 až 2034. Irsko nyní předsedá Radě EU a právě vyjednávání o příštím sedmiletém rozpočtu patří k nejdůležitějším úkolům jeho předsednictví. Martin má v Bratislavě jednat také o rozšíření Unie a válce na Ukrajině. Český premiér odmítá zejména výraznější škrty v kohezních penězích. Argumentuje tím, že Česko stále potřebuje dostavět dopravní infrastrukturu a že jednotlivé členské státy vstupují do rozpočtového vyjednávání z různých výchozích pozic. Už v pondělí označil nový evropský rozpočet, emisní povolenky a situaci rafinerií za hlavní témata Bratislavy a řekl, že V4 může při jednáních v Evropské radě získávat další spojence.

Babiš současně čtvrteční summit prezentuje jako další krok k obnovení politické váhy visegrádské spolupráce. „To, že se zúčastní právě irský premiér, který předsedá Evropě, je vidět, že ta V4 znovu má váhu,“ řekl s odkazem na irské předsednictví v Radě EU. Už v pondělí uvedl, že by byl rád, kdyby V4 začala znovu fungovat „jako za starých časů“. Podobně návrat skupiny v posledních dnech popisují i další země regionu. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski po nedávném jednání šéfů diplomacií prohlásil, že „V4 je zpátky“ a čtyři země si podle něj opět mohou vzájemně důvěřovat a domlouvat společné postoje. Polská debata ale současně výrazněji akcentuje Rusko, válku na Ukrajině a evropskou bezpečnost.

Na Slovensku se před dnešním summitem mezi hlavními tématy zmiňují evropské peníze, snižování cen energií a migrace. V Maďarsku je vedle evropského rozpočtu silným tématem právě zdražování paliv. Premiér Péter Magyar ve středu kvůli situaci jednal s vedením ropné společnosti MOL. Zastropování cen odmítl s argumentem, že by mohlo vést k nedostatku pohonných hmot, a avizoval spíše cílenou pomoc části motoristů. Oficiální program bratislavského summitu vedle budoucího rozpočtu a cen energií a paliv počítá také s debatou o nelegální migraci a budoucím rozšiřování Evropské unie. Jednání premiérů má na Bratislavském hradě začít ve 12:20, společná tisková konference je naplánována na 14:30.