V zimě bude s plynem podle Babiše obrovský problém. Opatření spustíme podle cen, říká Havlíček

Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se v pondělí ráno dostala nejvýše od konce roku 2022. Premiér Andrej Babiš (ANO) už v neděli avizoval, že nadcházející zima nevypadá vůbec dobře a s plynem bude obrovský problém. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 řekl, že cena plynu je desetinásobně vyšší než například v USA/Henry Hub. A od plynu se odvíjí na středoevropském energetickém trhu cena elektřiny, která je rovněž vysoká. Česko je podle Havlíčka připraveno a opatření bude vláda spouštět podle vývoje cen. Platí, že Česko nebude mít vyšší ceny energií než v okolních zemích, ujistil Havlíček.

Premiér Babiš hovořil ve svém tradičním nedělním videu především o situaci na trhu s ropou, kde je podle něj velký nedostatek rafinérských kapacit a rafinerie mají obrovské marže. To budou řešit mimo jiné příští týden unijní ministři financí na svém jednání v Dublinu, kde by se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) mělo otevřít i téma windfall tax na ropné společnosti (více detailů se dozvíte zde).

Babiš se ale také okrajově dotkl ve svém videu i plynu s ohledem na blížící se topnou sezónu. „Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, nevypadá to vůbec dobře. My bojujeme za to, aby Evropa konečně něco udělala. Před V4 jsem poslal kolegům dopis, velmi konkrétní, jsme jedni z nejaktivnějších v rámci Evropy, bojujeme, aby ETS1 byly pro energeticky náročný průmysl zastaveny. ETS2 dopadne na všechny. Jsem zvědav, když jsou příští rok všude v Evropě volby, jak o tom budou kandidáti mluvit,“ řekl Babiš. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády Babiš doplnil, že na evropské úrovni chce vidět radikální řešení, jak v oblasti plynu, tak ve věci pohonných hmot. Situace je podle něj dramatická.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro Echo24 řekl, že problém nebude s případným nedostatkem. „Problém je v ceně. O víkendu byla na 80 eur/MWh, což je desetinásobně víc než například v USA/Henry Hub. A od plynu se odvíjí na středoevropském energetickém trhu cena elektřiny, která je rovněž vysoká. Důvodem jsou války na Ukrajině, Blízkém východě, navíc se to komplikuje s Jemenem,“ uvedl Havlíček pro Echo v pondělí ráno.

Mezitím se cena plynu dostala nejvýše od konce roku 2022. Termínový kontrakt s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přesáhl 84 eur (asi 2040 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později část zisků smazal, a dostal se tak pod tuto hranci. Okolo 11:50 SELČ měl k dobru pět procent a obchodoval se za 83,90 eura. Zvýšení ceny je důsledkem výpadku dodávek z Blízkého východu.

Investoři se ale obávají dlouhodobého narušení dodávek zkapalněného zemního plynu z Blízkého východu v důsledku blokády Hormuzského průlivu. Schůzka mezi Íránem a několika státy Perského zálivu, která se měla původně uskutečnit dnes a měla se týkat situace v tomto průlivu klíčovém pro přepravu energetických komodit, byla odložena. Export LNG z Kataru je v podstatě zastaven.

„I proto jsme již na jaře představili krizový plán, který byl detailně projednán na hospodářské bázi s klíčovými zástupci ekonomického sektoru, a rovněž jsem vše poté představil na bezpečnostní radě státu. Česko je připraveno, na rozdíl od roku 2022. Opatření budeme spouštět podle vývoje cen. Platí, že Česko nebude mít vyšší ceny energií než v okolních zemích. První půlrok jsme uhráli energeticky velmi dobře, navzdory křiku opozice jsme prosadili snížení regulované složky a ukončili zelenou daň za OZE. Stejně tak jsme připraveni případně zastropovat ceny energií,“ řekl redakci ministr Havlíček a připomněl, že vláda ukončila zelenou daň za OZE, což i podle ekonomů znamenalo, že má Česko nejnižší energetickou i celkovou inflaci v EU.

Po jednání V4 minulý týden slovenský premiér Robert Fico výslovně otevřel otázku vztahu cen plynu a elektřiny. Podle něj V4 diskutovala o oddělení ceny plynu od ceny elektřiny i o možné změně způsobu obchodování s elektřinou v Evropě. Jako příklad uváděl Slovensko, které podle něj vyrábí přibližně 85 procent elektřiny bezemisně a je čistým vývozcem, přesto tam firmy platí za elektřinu přes 100 eur za megawatthodinu. „Proč nefunguje trh s elektřinou v Evropě,“ ptal se Fico s poukazem na výrazné cenové rozdíly mezi jednotlivými státy.

O plynu mluvil také maďarský premiér Péter Magyar. Upozorňoval, že středoevropské firmy čelí problémům právě kvůli tomu, že nejsou schopné unést vysoké ceny elektřiny a plynu. V budoucím sedmiletém rozpočtu EU proto chce vidět konkrétní podporu podniků například při odklonu od ruského plynu a ropy, budování zásobníků či dalších investicích do energetiky.

Ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer minulý týden pro Echo24 řekl, že nedostatek plynu nehrozí, pokud nedojde k výraznému souběhu velmi nepříznivých okolností a i tak by byla situace řešitelná. „Přestože se pohybujeme výrazně pod úrovní naplněností předchozích let, je to spíše problém obchodní, nikoliv technický. Pokud bude výše importu a tempo vtláčení posledních týdnů přetrvávat i v průběhu září, dosáhne stav naplněnosti českých zásobníků 80 % na přelomu září a října. Během října již nastává výraznější navýšení spotřeby plynu pro vytápění, a tudíž by tato úroveň dovozu umožnila pouze mírné procentuální navýšení k 82-85 % ke konci měsíce,“ uvedl Macenauer.

„Tyto hodnoty nám vychází z modelování za předpokladu podobně mírných klimatických podmínek nastupující topné sezóny jako v loňském roce. Dopad nynějšího stavu trhu bude v rovině cenové… tržní podmínky nemotivují rychlé plnění zásobníků, a naopak nižší stav zásobníků zpět znejišťuje trh,“ řekl dále expert.

V zásobnících EU je podle něj nyní přibližně 21 % odhadované roční spotřeby. „V roce 2025 touto dobou to ale nebylo dramaticky jinak, bylo to 25 %. Situace tedy není znepokojivá z pohledu dostatku, nicméně se už začíná projevovat na cenách. Dopad ale bude silně diferencovaný a bude záležet na dalším vývoji ohledně Hormuzského průlivu. Je to cenový vývoj, který demotivuje rychlé plnění zásobníků a zpětně, menší množství v běžných situacích levnějšího letního plynu vede k vyšší průměrné koncové ceně. Malí odběratelé to pocítí jen částečně a se zpožděním půl roku až rok. Ti fixovaní prakticky vůbec, pokud mají fixováno na dva a více let. Velcí nezajištění odběratelé jsou na tom hůře. Ale i velká část velkoodběratelů má cenu zajištěnou na delší dobu něž je jeden až dva kvartály,“ vysvětlil Macenauer.

Situace obecně je v Česku je relativně dobrá. „Mnohem horší je situace v Německu a tam vláda situaci sleduje. Německo má nyní v zásobnících přibližně 15 % očekávané roční spotřeby a ČR 43 %. Německo má ale LNG terminály a obchodníci tak nemají velkou motivaci plnit zásobníky tak, aby jim to způsobilo ztrátu. Cenový výkyv bohužel navyšoval cenu disproporčně jen krátkodobě,“ řekl Macenauer s tím, že si nemyslí, že je nyní nutný zásah vlády. „Pokud k němu ale dojde, rozhodně to věci neuškodí… patrně to pomůže uklidnit situaci a mírně snížit krátkodobé ceny,“ dodal Macenauer.

Z informací českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Energetického regulačního úřadu (ERÚ) minulý týden vyplynulo, že zásobníky plynu v Česku byly na začátku září naplněny téměř ze 70 procent. Česká republika tak splnila průběžné cíle EU pro toto období, zároveň jsou ale zásoby zhruba o pětinu nižší než před rokem. Podle ministerstva by i přes pomalejší plnění zásobníků mělo být plynu pro nadcházející zimu dostatek. Například v Německu by zásoby plynu mohly být nedostatečné, pokud bude nadcházející zima mimořádně chladná. Vyplývá to ze zprávy německého svazu provozovatelů zásobníků plynu INES.