Přes 85 miliard, které zasáhly do trhu s bydlením. Populární dávka končí
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
Příspěvek na bydlení, který v posledních letech nabyl nevídané „popularity“, končí s červencem jako samostatná dávka. Mezitím stihl zanechat znatelnou stopu ve výdajích na sociální dávky. Zatímco ještě v roce 2021 na něj stát vydal 6,6 miliardy korun, loni už výdaje dosáhly rekordních 23,5 miliardy. Za čtyři roky se tak účet zvýšil o téměř 17 miliard korun a na více než trojnásobek. Letos do konce května stát vyplatil dalších zhruba 9,2 miliardy. Příspěvek však nemizí docela, od srpna se položka podpory bydlení stává jednou ze složek nové superdávky, jejíž náklady ukáže až praxe.
Ještě v roce 2021 dosáhly celkové výdaje na příspěvek na bydlení 6,617 miliardy korun. V prosinci tehdy bylo vyplaceno přibližně 153 tisíc těchto dávek a za poslední měsíc roku stát vydal 577 milionů korun. O rok později už celoroční náklady vzrostly o téměř 29 procent na 8,516 miliardy korun. Počet prosincových výplat se současně zvýšil na 228 tisíc a měsíční výdaje překročily jednu miliardu.
Skutečný zlom přišel v roce 2023. Výdaje se během jediného roku více než zdvojnásobily na 17,866 miliardy korun, meziročně tedy vzrostly přibližně o 9,4 miliardy. V prosinci stát vyplatil 271 tisíc příspěvků v celkové hodnotě 1,705 miliardy korun. Za rychlým růstem stála mimo jiné úprava pravidel, která dávku zpřístupnila širšímu okruhu lidí. Vláda Petra Fialy (ODS) pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“.
Růst pak už pokračoval i v následujících letech. V roce 2024 stát na příspěvek vydal 20,297 miliardy korun, meziročně o 13,6 procenta více. Poprvé tak byla překonána hranice 20 miliard. V prosinci se vyplatilo bezmála 286 tisíc dávek za 1,782 miliardy korun. Proti roku 2022 byly celoroční výdaje už téměř 2,4násobné.
Nový rekord pak přišel loni. Za rok 2025 vyšel příspěvek na bydlení státní rozpočet na 23,521 miliardy korun, tedy o dalších 3,2 miliardy více než o rok dříve. V prosinci dávku pobíralo zhruba 305 tisíc domácností a měsíční výdaje překročily dvě miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2021 tak byly výdaje zhruba 3,5násobné.
Letošní čísla zatím ukazují, že se výdaje drží poblíž loňské rekordní úrovně. Od ledna do konce května stát vyplatil 9,188 miliardy korun, jen asi o 72 milionů méně než ve stejném období minulého roku. V samotném květnu však náklady meziročně vzrostly o 104 milionů na 1,789 miliardy korun. Příspěvek tehdy pobíralo přibližně 261,7 tisíce domácností.
Další vývoj už zásadně ovlivní přechod na dávku státní sociální pomoci, označovanou jako superdávka. Ta nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Noví žadatelé mohli o superdávku žádat už od loňského října a první výplaty začaly v prosinci, dosavadní příjemci původních dávek však kvůli prodlouženému přechodnému období dostávají staré částky až do léta. Dosavadní příjemci, kteří o superdávku požádali do konce loňského roku a splnili její podmínky, dostávají poslední příspěvek na bydlení za červen v průběhu července. První superdávka, která jim bude náležet za červenec, se vyplatí v srpnu.
Nový systém se zatím rozbíhá postupně. V květnu bylo vyplaceno přibližně 43,8 tisíce superdávek v objemu 299,7 milionu korun, od začátku roku na ně stát vydal 1,13 miliardy. Už v srpnu ale do systému „naskočí“ najednou přes 230 tisíc domácností, u nichž došlo v přechodném období ke schválení superdávky, jak deníku Echo24 dříve potvrdil Úřad práce.
